


Tradiční představa Čechů jako kverulantů, kteří u piva žehrají na svou životní mizerii, se drolí. Opakované výsledky Eurobarometru z posledních let ukazují docela jiný národ. Aktuální politická reprezentace má podle nich na pocit osobního štěstí pramalý vliv.

Otázka „Celkově vzato, jak jste spokojen/a se svým životem?“ patří mezi stálice šetření Eurobarometru. Tisíce respondentů ze všech zemí EU na ni odpovídají v průměru dvakrát ročně už od roku 1973. Češi jsou v odpovědi na ni v posledních letech tak pozitivní, až to připomíná známý dialog z filmu Samotáři: „No, já nejsem až tak šťastnej.“ „Ale ano, jsi.“
Pokud sečteme podíl těch, kteří v nejnovější vlně odpověděli buď „Velmi spokojen/a“ nebo „Docela spokojen/a“, dostaneme se v případě Česka až na 90 procent. To je lepší výsledek než u většiny bohatších zemí včetně Itálie (79 procent), Francie (82 procent) i Německa (85 procent). V případě Německa autoři nadále rozlišují mezi západem a postkomunistickým východem země. Mezi východními Němci je podíl šťastnějších pouze 76 procent.
Nadprůměrnou spokojenost Češi vykazují i v rámci regionu. Ve střední Evropě si svůj život více pochvalují pouze Slovinci a Poláci. Zatímco Slovinci byli nadprůměrně šťastní i v minulosti, u Poláků se situace začala rychle zlepšovat teprve v poslední době. Nejméně spokojenými Středoevropany jsou dlouhodobě Maďaři.
Překvapivě špatně hodnotí své životy obyvatelé Středomoří, které má řada lidí spojené s plážovými radovánkami, družbou u kávy, množstvím slunečných dnů, kvalitním jídlem, silnými rodinnými vazbami, pohodou bez nadměrného spěchu a dlouhověkostí. Přesto jsou například Řekové třetím nejméně spokojeným národem v EU.
Ovšem zpět k Čechům. Možná ještě zajímavější než aktuálně vysoký podíl spokojených je skutečnost, že podobně dobrá čísla ukázaly i předchozí vlny Eurobarometru. Bez ohledu na slova o spálené zemi, bez ohledu na skutečné i domnělé krize, které Česko zasáhly v posledních letech, a bez ohledu na to, zda v čele vlády stál Andrej Babiš, nebo Petr Fiala, optimismus Čechy neopouští.
Z vývoje za posledních deset let lze jen stěží vypozorovat nějaký jednoznačný trend. Podíl spokojených oproti roku 2016 nepatrně narostl, nicméně během koronavirové pandemie byl paradoxně ještě vyšší. Větší změny jsou patrné jen v delším období. V roce 2004, kdy Česko vstupovalo do unie, a v roce 2012, kdy doznívala ekonomická krize, byl podíl spokojených nižší než 80 procent.
Pokud tedy Češi jsou mezi spokojenými národy něčím příznační, tak je to neochota přiznat si, že se mají skvěle. Podíl těch, kteří odpověděli, že jsou velmi spokojení, je v Česku jen 16 procent, zatímco „celkem spokojených“ je skoro pětkrát víc. U Seveřanů, ale také třeba mezi Španěly, Holanďany nebo Rakušany, je podíl nadšených výrazně vyšší.



Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský prezident Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé. Americký prezident Donald Trump propuštění Gilmana ocenil na sociální síti Truth Social.



Špioni izraelské tajné služby Mossad v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo, aby mu lépe porozuměli. V úterý to podle agentury AFP na konferenci ve městě Safed uvedl bývalý šéf služby Josi Cohen, aniž by upřesnil, kdy se tak stalo či o jaké špiony se jednalo. Cohen vedl Mossad v letech 2015 až 2021.



Evropská pravicová politika má nový úkaz. Je jím strana založená italským generálem ve výslužbě Robertem Vannaccim. Ten rychle nabírá voliče nespokojené s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, kteří s ním souhlasí v tom, že „opustila pravici“. Itálii přitom už příští rok čekají parlamentní volby a není vyloučené, že Meloniová bude nakonec Vannacciho potřebovat k sestavení vlády.



Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, největší závod na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Podle jednoho zdroje byl tento podnik, jenž zastupuje zhruba dvě pětiny celkové ruské produkce LPG, zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod.



Právě dnes vyprší Markétě Vondroušové lhůta na podání odvolání k Mezinárodní sportovní arbitráži, která je poslední šancí na změnu čtyřletého trestu za odmítnutí dopingové kontroly. Podle bývalé šampionky Kim Clijstersové by bylo fér, kdyby se trest Češce nakonec znatelně snížil. Vinu za incident z prosince minulého roku totiž nevidí pouze u ní.