Babišova "protikorupční" vláda? Česko je na úrovni Rwandy, prošel jen zlomek opatření

Lukáš Valášek Jan Horák Lukáš Valášek, Jan Horák
9. 8. 2021 6:12
Analýza Aktuálně.cz: Po téměř čtyřech letech vlády Andreje Babiše je Česko v hodnocení korupce podle Transparency International na úrovni Rwandy. Mnohé slibované protikorupční zákony jsou dodnes jen ve fázi návrhu. Pokud by je parlament přijal, umožnily by například kontrolovat zakázky pro Agrofert a Jaroslav Faltýnek či poradci Miloše Zemana by museli oznamovat své lobbistické schůzky.
Foto: ČTK

Když ministři Andreje Babiše v roce 2018 sepisovali programové prohlášení vlády, zamýšlený boj proti korupci byl jedním z klíčových bodů. Od té doby se však Česko propadlo v indexu vnímání korupce, který sestavuje Transparency International, o celkem 11 příček - až na loňské 49. místo.

Aktuální postavení sdílí Česko s Rwandou nebo Ománem. A v loňské zprávě v plnění doporučení protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO) bylo Česko mezi 42 sledovanými zeměmi nejhorší. Že teorii boje proti korupci Česko nezvládá převést do praxe, říká i nedávno vydaná zpráva Evropské komise o stavu právního státu v zemích EU.

"Zapojil jsem se do politiky, abych se se svým hnutím angažoval v boji proti korupci, a v důsledku toho jsem přišel o hodně peněz," přesto vyprávěl Babiš loni v září pro německý časopis Der Spiegel v rozhovoru, v němž se označil za člověka s "mimořádně dobrou morálkou".

"Flagrantní selhání v omezování korupce"

Vláda premiéra, u něhož nyní pražské městské státní zastupitelství opět rozhoduje, zda ho v kauze Čapí hnízdo obžaluje z dotačního podvodu, v programovém prohlášení slíbila konkrétní protikorupční zákonná opatření. Z analýzy Aktuálně.cz plyne, že za téměř čtyři roky Babišovy vlády se podařil prosadit jen zlomek slibů.

"Vláda, která sama sebe označovala za protikorupční a k několika konkrétním protikorupčním opatřením se přímo zavázala i ve svém programovém prohlášení, nakonec vychází hůře než opozice. Většinu klíčových opatření se totiž vládě prosadit nepodařilo," uvádí právník Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu a sdružení Frank Bold, které je členem protikorupční rady vlády.

Protikorupční rada, která (ne)zahálela

Klíčovým orgánem pro vytváření protikorupčních opatření je Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí. Za premiérskou éru Andreje Babiše, předsedou vlády se stal v prosinci 2017, se sešla osmkrát. Naposledy zasedla letos 20. července, předtím loni v listopadu. V průměru se scházela dvakrát do roka. Předsedou rady je od července 2018 sám Andrej Babiš, z osmi jednání rady ve svém premiérském období chyběl jednou.

"Fungování rady by mohlo být lepší a intenzivnější, aby byla plněna funkce, pro kterou byla zřízena. Snaha úředníků na ministerstvu spravedlnosti je opravdová a intenzivní, ale nestačí. Setkání jednou za půl roku a více je nedostatečné. Ideální by byl čtvrtletní cyklus včetně možnosti se sejít on-line. Kromě intenzity jednání rady jde také o to, aby byly s radou materiály projednávány a konzultovány," řekl k tomu Aktuálně.cz ředitel Transparency International Petr Leyer.

"Vláda Andreje Babiše flagrantně selhává právě v omezování korupce a v dodržování principů právního státu. Za poslední čtyři roky nebyl Babišův kabinet schopný přijmout ani jeden klíčový protikorupční zákon. Boj s korupcí je tak pouze marketingovou floskulí v předvolební kampani," hodnotí Petr Leyer, ředitel české protikorupční organizace Transparency International.

Babiš, který předsedá Radě vlády pro koordinaci boje s korupcí, na dotazy Aktuálně.cz, zda jeho vláda podle něj protikorupční sliby naplnila, neodpověděl. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), která je za většinu protikorupční legislativy odpovědná, postup svůj a kabinetu hájí. "Všechny protikorupční zákony jsem předložila a jsou v Poslanecké sněmovně. Druhá věc je, co sněmovna stihne projednat," uvedla.

Oznamovatelé korupce bez ochrany, majetková přiznání neprůhledná

Z analýzy Aktuálně.cz však plyne, že část vládní protikorupční legislativy blokovali sami vládní poslanci. "Protikorupční zákony, které v tomto volební období byly schválené, přitom nelze vždy považovat za zásluhu vlády, na jejich prosazení nebo vylepšení se totiž často významnou měrou podílela opozice," dodává Kraus.

Kdyby v Česku některý z úředníků chtěl nahlásit korupci, stále nemá ochranu před odvetou nadřízených. Povinnost zajistit tzv. whistleblowerům zákonnou ochranu vychází ze směrnice EU. Česko bylo vůči ostatním zemím v jejím zapracovávání napřed. Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh, jejž protikorupční organizace hodnotily jako kvalitní. Vládní poslanci ale odmítli jeho zrychlené projednávání, takže do voleb se těžko stihne přijmout. 

Stejně tak mají občané zkomplikovanou možnost, jak nahlížet do majetkových přiznání politiků. Bývalý ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) čelil kritice kvůli tomu, že v majetkovém přiznání neuvedl desítky nemovitostí. Nakonec rezignoval. Kontrolovat, zda podobné potíže nemají i ostatní politici, ale občané mohou jen složitou cestou. Majetková přiznání politiků dohledatelná on-line zůstávají nefunkční po loňském rozhodnutí Ústavního soudu.

Soud konstatoval, že do centrálního registru oznámení smí veřejnost nahlížet pouze na žádost. Parlament měl proto za úkol zákon náležitě upravit. V potřebné lhůtě to ale nestihl a k majetkovým přiznáním se nyní lidé dostanou jen na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Projednávání novely zablokovali začátkem června poslanci ANO a KSČM. 

Lobbisté pod dohledem nebudou

Naposledy se minulý pátek nenaplnila jedna z posledních šancí, jak významný protikorupční zákon přijmout. Více než 70 procent Čechů považuje podle čtvrt roku starého průzkumu Rekonstrukce státu za důležité vědět, kdo ovlivňuje podobu zákonů. Avšak ani přes dlouholeté proklamace veřejnost nemá možnost zjistit identitu ani cíle lobbistů. I proto lobbování více než polovina dotázaných považuje jen za vznešené pojmenování pro korupci.

Zatímco v západních zemích lobbování politiků či úřadů zajišťují najaté agentury, v Česku se do podezření, že působí ve prospěch mocných, opakovaně dostal například i samotný předseda poslaneckého klubu Babišova hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. 

V roce 2017 ho policisté nahráli v brněnském hotelu s tehdejším předsedou antimonopolního úřadu Petrem Rafajem a podezřívali ho, že se společně domlouvali na manipulaci miliardového tendru na mýto. Když to vyšlo najevo, Faltýnek se hájil, že jako člen dopravní koaliční rady chtěl pro stát vyjednat co nejlepší řešení zakázky. Ministerstvo dopravy však popřelo, že by k tomu měl Faltýnek jakýkoliv mandát. Policie nakonec kauzu kvůli nedostatku důkazů odložila.

Faltýnka také objektivy bulvárních fotografů zachytily, jak se na Vyšehradě potkal s tehdejším ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO). Prymulu to stálo funkci, protože tehdy měl být podnik kvůli opatřením proti koronaviru zavřený. O čem s Faltýnkem jednali, však není jasné dodnes.

Podobně když server Seznam Zprávy zveřejnil informace o obsahu Faltýnkových schůzek a dokumentů s tím, že například lobboval za sportovní dotace, neviděl na svém přístupu Faltýnek nic špatného a vyzval poslance k debatě, s kým se mohou a nemohou potkávat. "Já se potkávám se všemi, já to otevřeně přiznávám," poznamenal. 

Obžalovaný je Faltýnkův blízký

Obžalovaný z manipulace zakázek je ale někdejší vlivný místostarosta Brna-střed Jiří Švachula, kterého do ANO přivedl právě Faltýnek. Toho zároveň policisté podezřívají, že měl zásadní vliv na rozhodnutí Rafajova antimonopolního úřadu, jenž má na regulérnost veřejných tendrů dohlížet.

Zákon, který by se pokusil situaci zprůhlednit - a mimo jiné zavedl povinnost lobbistů se registrovat a povinnost politiků či vysokých státních úředníků schůzky s nimi oznamovat -, sice ministerstvo spravedlnosti poslalo do sněmovny už před dvěma roky, ale do voleb už se s největší pravděpodobností přijmout nestihne. 

Protikorupční organizace si dělaly naděje, že poslanci schválí zákon na mimořádném zasedání sněmovny minulý pátek. Tam se ale politici shodli jen na předvolebním zvýšení důchodů o 300 korun. Na projednávání samotné regulace lobbingu zbyla jen půlhodina, kterou svými projevy vyplnili politici opoziční ODS a SPD. Pokračování jednání pak vetovala ODS a TOP 09. Z návrhu navíc vláda v tichosti vypustila prezidenta Miloše Zemana, což podpořila i ministryně spravedlnosti a Zemanova poradkyně Marie Benešová. Vztahoval by se ale na Zemanova kancléře Vratislava Mynáře či poradce Martina Nejedlého.

Etický kodex poslance Vondráček vzdal

Skupina států proti korupci (GRECO) Česku doporučila přijmout také etický kodex poslance. Zákonodárci podle něj nemají pouze dodržovat legislativu, ale svým chováním mají náležitě reprezentovat význam volené funkce. "Etický kodex řeším prakticky celou dobu svého působení ve sněmovně," říkal loni v prosinci předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). 

Kodex představil na mimořádné schůzi věnované protikorupčním zákonům, ale z důvodu nedostatečné podpory jej stáhl s tím, že bude jednat o jeho případné podpoře. Od té doby bez výsledku. Nyní Vondráček přiznává, že záměr je mrtvý. "Pro tuto sněmovnu už to postrádá smysl. Nová by si měla etický kodex přijmout co nejdříve," řekl Aktuálně.cz Vondráček.

Kodex by zapovídal například střet zájmů. Do takového podezření se však dostal i sám Vondráček. Hospodářské noviny v červnu informovaly, že šéf sněmovny jako advokát spolupracoval s lichváři odsouzenými za podvody. A zároveň ve sněmovně řešil legislativu ohledně exekucí.

Podobně by kodex poslance nabádal k ohleduplnosti a čestnosti, tedy aby šli občanům příkladem. Sám předseda Vondráček jednou zahájil jednání dolní komory parlamentu vztyčeným prostředníčkem a mimo zasedání zákonodárců po večírku ve sněmovním baru vyskočil na řečnický pult a hrál na kytaru.

Posílení nezávislosti státních zástupců se nekoná

Když těsně potom, co policie poprvé navrhla obžalovat premiéra Babiše v kauze Čapí hnízdo, skončil na jaře 2019 ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) a Babiš na jeho místo dosadil Zemanovu poradkyni Marii Benešovou, konaly se po celé zemi statisícové protesty na podporu nezávislosti státního zastupitelství.

Vládní návrh novely zákona o státním zastupitelství ale už dva roky leží na vládě. Od té doby ho kritizovali tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, Unie státních zástupců i některé opoziční strany, podle nich by vliv ministerstva na dosazování vedoucích státních zástupců spíše posílil. Ministryně Benešová z návrhu postupně vycouvala, naposledy se s novým nejvyšším státním zástupcem Igorem Střížem dohodla, že ho úplně stáhne. 

"Místo posilování integrity veřejné správy se vláda utápí ve svých skandálech. Premiérův střet zájmů je jasným porušením evropské i české legislativy, kdy jsou české státní instituce, počínaje ministry, využívány ke krytí soukromých zájmů premiéra a podnikatele v jedné osobě. Kauzy jako Stoka, kde je aktérem Babišova pravá ruka Jaroslav Faltýnek, nehospodárné nákupy v době pandemie kritizované NKÚ, nebo případy jednotlivých ministrů (Prymula, Arenberger) jsou také jasným vysvědčením pro vládní koalici ANO a ČSSD a jejich boje s korupcí."

Petr Leyer, ředitel Transparency International

Poslanci ANO, KSČM a SPD zároveň zablokovali poslaneckou novelu. Nejvyšší státní zástupce tak zůstává odvolatelný jedním hlasováním vlády. A když se pod tlakem Benešové v květnu rozhodl opustit svou funkci nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, ministryně odmítla na jeho místo vypsat výběrové řízení. Sama vybrala dosavadního Zemanova zástupce a někdejšího vojenského prokurátora Igora Stříže.

(Ne)právo na informace ve prospěch Hradu

Zákon o svobodném přístupu k informacím je klíčový nástroj, kterým se veřejnost může domoci dokumentů vypovídajících o tom, jak politici spravují zemi. "Zlepšíme přístup občanů k informacím, a to i o hospodaření veřejných institucí tak, aby byly informace poskytovány včas a bez nepřiměřených nákladů," slibovala vláda v programovém prohlášení v roce 2018.

Ministerstvo vnitra pak ale dle expertů začalo dělat opak - předložilo zákon, který práva žadatelů ořezával nejvíce od roku 1989 a utajoval třeba i informace o vyšetřování dotačních kauz, jako je Čapí hnízdo.

Opoziční Piráti nakonec prosadili opravu a později také další změnu, díky které už se lidé, kterým úřady odmítají informace vydat, nemusí soudit, ale mohou požádat nový nadřízený orgán - Úřad pro ochranu osobních údajů, aby vydal takzvaný informační příkaz a vydání informací nařídil. 

Novela, jež by měla zpřesňovat, po kom občané informace mohou žádat, zmiňovala i státní firmy. Ty se takovým žádostem brání. Novela nakonec neprošla. Naopak pokračují snahy vládních politiků zákon okleštit. Ministerstvo vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) i sám Hamáček jako poslanec naposledy předložili návrhy, které by znamenaly, že například pro prezidentskou kancelář se vše vrátí do původního stavu - odvolacím orgánem bude kancléř Vratislav Mynář.

Právě Hrad má s právem na informace opakovaně problém. Kancléř Mynář dodnes tají zápisy ze schůzek prezidenta s později zesnulým předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS). Sám se jimi přitom hájil, když Kuberova rodina uvedla, že právě tlak Hradu, aby nejezdil na Tchaj-wan, přispěl k jeho smrti. Mynářovi podřízená Lesní správa Lány na žádosti o informace přestala odpovídat úplně. Její šéf Miloš Balák je nepravomocně odsouzený za manipulaci stamilionové zakázky a v dalším případě je stíhaný.

Úředník s podpisem za miliardy

Antimonopolní úřad (ÚOHS) není pro většinu voličů příliš známou institucí, nicméně ve světě českého byznysu je jeho šéf nejmocnějším úředníkem. Svým podpisem finálně rozhoduje o regulérnosti stamiliardových veřejných zakázek, ale také fúzích obřích soukromých firem, nebo dohlíží na to, aby se konkurenti nelegálně nedomlouvali a nešroubovali ceny zboží a služeb nahoru.

Když v březnu 2019 na ÚOHS vtrhla policie a tehdejšího předsedu úřadu Petra Rafaje začala podezřívat z opaku - manipulace stamiliardového tendru na mýto - Babišova vláda ho nechala ve funkci. Společně s ním byla podezřelá i pravá Babišova ruka - šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Prezident Miloš Zeman, který by na návrh vlády Rafaje musel odvolat, se vyjádřil, že pro něj je zásadní až případný pravomocný rozsudek.

Rafaj ve funkci skončil až v říjnu 2020, kdy se se Zemanem sám dohodl, že rezignuje. Stalo se tak po sérii zjištění Aktuálně.cz a Hospodářských novin, dle kterých úřad dohlížející na veřejné tendry vlastní milionové zakázky rozděloval podezřele a sám Rafaj a jeho rodina podle několika indicií nepřiznali milionový majetek v nemovitostech.

Neprůhledný výběr nového šéfa ÚOHS

Babišova vláda na Rafajem uvolněné místo slibovala výběrové řízení, to ale nakonec podle expertů proběhlo neprůhledně. Vláda nezákonně tajila i jména přihlášených. Výběrová komise složená nikoliv z nezávislých expertů, ale trojice vládních úředníků, vybrala dosavadního náměstka ministra vnitra Petra Mlsnu. Za svého favorita ho ještě před vypsáním tendru označil Miloš Zeman a přijal ho na Hradě.

Premiér také po jednáních s protikorupčními organizacemi sliboval, že prosadí reformu úřadu. Vlivnějšího šéfa antimonopolní instituce mají v Evropě jen v Bulharsku. Korupční tlaky na jediného úředníka, který v druhé instanci může překopat rozhodnutí celého úřadu, jsou tak enormní.

U Rafaje policie mimo jiné dodnes prověřuje, že na chod úřadu měl zásadní vliv někdejší vlivný politik ANO Jiří Švachula, dnes obžalovaný z manipulací veřejných zakázek. Nový vládou vybraný předseda antimonopolního úřadu Mlsna je však odpůrce změny, a navíc se do voleb nestihne. V prosinci zákon po dohodě s dalšími pěti stranami předložili opoziční Piráti, vláda ho ale nepodpořila.

Komplikovaný je i další slib vlády - legislativa týkající se Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten sice dohlíží na hospodaření státu, ale dodnes nemůže kontrolovat zacházení s bilionem korun, s nímž hospodaří státní firmy. Například podnik Čepro, který bez výběrového řízení od roku 2017 poslal Agrofertu na pět miliard korun za paliva a hájí se, že vše je výhodné a podložené právními posudky.

Podobně České dráhy nakupovaly reklamu od mediální skupiny Mafra spadající pod Agrofert. Zákon, který by Nejvyššímu kontrolnímu úřadu umožnil obdobné toky peněz zkontrolovat, předložila vláda v červenci 2018. Od té doby se jeho projednání vleče. V polovině srpna má šanci zákon schválit Senát. Pokud ho sněmovně vrátí, padá. 

Kdo jsou skuteční majitelé?

Vládě se ale jeden ze zásadních protikorupčních zákonů dotáhnout podařilo. Legislativa, která měla ukázat, kdo jsou skuteční vlastníci firem, kteří v Česku dostávají zakázky, sice platila od roku 2018. Ale spíše jen na papíře. Evidence nebyla veřejná a za její nevyplnění nehrozily žádné sankce. Babišova vláda představila v roce 2019 novou verzi, která to měla napravovat, jak vyžadovala evropská směrnice proti praní špinavých peněz.

Začlenila do ní na poslední chvíli specifickou výjimku, která by znamenala i to, že v databázi nebude muset být uveden Andrej Babiš jako skutečný vlastník Agrofertu. Předseda vlády vložil holding do svěřenských fondů. Evropská komise však opakovaně konstatovala, že to nic nemění na tom, že je ve střetu zájmů, protože Babiš je koncovým příjemcem výhod, a Agrofert by tedy neměl dostávat veřejné peníze. České úřady ale mají opačné stanovisko.

Zákony, které po tlaku prošly

  • Smlouvy státních firem za miliardy v registru - V registru smluv sice veřejné instituce zveřejňují smlouvy už od roku 2016, státní firmy ovšem měly výjimku. Na miliardy korun tak vidět nebylo. Na návrh Pirátů po téměř rok a půl protahovaných jednáních poslanci definitivně potvrdili zrušení výjimky z registru smluv pro ČEZ, České dráhy či Pražskou plynárenskou v červnu 2019. Zabral tlak protikorupčních organizací.
  • Zveřejňování soudních rozhodnutí - Zveřejňování rozsudků soudů na internetu, které dle expertů pomůže k tomu, aby v obdobných případech soudci po celé republice nerozhodovali zcela rozdílně a byly pod veřejnou kontrolou, slíbil v roce 2019 tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Jeho nástupkyně Marie Benešová (za ANO) ale naopak proti úpravě začala protestovat a do novely zákona o soudech a soudcích ji nezapracovala. Teprve loni Sněmovna i Senát odhlasovala úpravu jako poslanecký návrh.
  • Zákon proti politickým trafikám - Proti politickým trafikám slíbil bojovat sám premiér Andrej Babiš. Návrh nominačního zákona vláda předložila v polovině roku 2018 teprve potom, co konkurenční verzi navrhli opoziční Piráti. Jejich návrh koaliční poslanci obratem zamítli. Vládní návrh ale neobsahoval povinnost, aby ministři při výběru šéfů státních firem museli respektovat výsledky výběrových řízení. Nakonec pomohl tlak protikorupčních organizací a pozměňovací návrhy poslanců.
  • Reforma exekucí - Reformovat současný systém exekucí slíbila vláda už v programovém prohlášení. A to včetně zvážení možností zavedení principu jeden dlužník - jeden exekutor, což by ale o byznys připravilo velké exekutory. Například Dalimila Miku, který má blízko k šéfovi poslaneckého klubu ANO Jaroslavu Faltýnkovi. Návrh zákona předložený na podzim roku 2019 se ale ve Sněmovně se změnil k nepoznání. Teritorialitu exekutorů poslanci hnutí ANO a ODS nepodpořili, prošla některé zlepšení, která významně dopracovali senátoři. 
  • Zákon proti praní špinavých peněz - prezident Miloš Zeman ho loni 4. prosince podepsal. Podle evropské směrnice měl platit už v lednu 2020. Platí od 17. prosince, účinný je od 1. ledna 2021. Legislativa má sloužit především v boji proti financování terorismu a dalších nelegálních aktivit.

Až po tlaku protikorupčních organizací nakonec výjimka pomáhající i Agrofertu ze zákona vypadla, zákon prošel a Andrej Babiš se v rejstříku konečných vlastníků objevil jako skutečný majitel Agrofertu. Podle stanoviska ministryně Marie Benešové to však nemění nic na tom, že Agrofert může dále dostávat veřejné zakázky. 

Důležitý je podle Benešové v dikci českých zákonů nikoliv konečný vlastník, ale člověk, který firmu ovládá či řídí. A to má z pohledu ministerstva každý veřejný zadavatel zakázky Agrofertu posoudit individuálně. Miliardy tak firmě vlastněné premiérem tečou dále. Také sám Agrofert tvrdí, že zapsáním Babiše jako vlastníka se nic nemění.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 16 minutami

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy