Nebojme se covidu, ale rakoviny. Babiše k boji s nemocí přesvědčil výstup senátora

Radek Dragoun Radek Dragoun
13. 6. 2020 11:19
"Byl to projev profesora Žaloudíka v Senátu," odpovídá premiér Andrej Babiš na otázku Aktuálně.cz, co byl rozhodující moment, kdy si řekl, že chce v Česku pohnout s bojem s rakovinou. Minulý pátek prohlásil, že by se rád zaměřil na prevenci. Právě ta podle lékařů hraje při léčbě rakoviny velmi důležitou roli. Díky ní se podaří nádory odhalit dříve, než by mohlo být na záchranu života pozdě.
Premiér Andrej Babiš
Premiér Andrej Babiš | Foto: Archiv Andreje Babiše

To video se několik týdnů hojně šířilo po sociálních sítích. Bývalý ředitel Masarykova onkologického ústavu a současný senátor za ČSSD Jan Žaloudík na něm v Senátu uprostřed nejintenzivnější vlny pandemie koronaviru v Česku upozorňuje na to, že tu jsou mnohem nebezpečnější zabijáci než covid-19.

"V České republice je 90 tisíc nových nádorů ročně. Jsme pyšní na těch 60 tisíc, co vyléčíme. Ale 30 tisíc pacientů umírá. To je 80 denně, každých 20 minut jeden," upozornil onkolog, který kritizoval, kolik pozornosti dostává koronavirus, s nímž dosud zemřelo "jen" 329 lidí.

Video zapůsobilo i na premiéra Andreje Babiše, což ostatně přiznal i redakci Aktuálně.cz. Právě to bylo podle něj zásadním okamžikem, kdy se rozhodl, že se chce na boj s rakovinou v Česku zaměřit.

Projev senátora Jana Žaloudíka v Senátu o nemoci covid-19 | Video: Česká televize

Když pak jednoho dne na pracovní schůzce v Průhonicích s Mariánem Hajdúchem, ředitelem Ústavu molekulární a translační medicíny a národním koordinátorem testování, probíral epidemii koronaviru, přišla otázka také na vystoupení senátora Žaloudíka. "Musel jsem mu potvrdit, že čísla, která uváděl pan profesor Žaloudík, jsou skutečně taková," říká Hajdúch.

Navíc, jak Babiš řekl před časem Blesku, nedávno ho zasáhla smrt člena jeho ochranky, který ve věku 35 let podlehl rakovině. Sám také před časem absolvoval komplexní preventivní prohlídku v Masarykově onkologickém ústavu. A právě nabádání k prevenci je podle odborníků to, co by mohlo počty mrtvých na rakovinu v Česku radikálně snížit. Premiér dokonce na tiskové konferenci mluvil o tom, že chce zachránit tisíce životů.

Včasné odhalení by snížilo počet úmrtí

Podle Hajdúcha to možné je. Jako příklad uvádí rakovinu děložního čípku, na který ročně umře až 400 žen.

"Toto onemocnění je prakticky preventabilní. Proti HPV (lidskému papilomaviru, pozn. red.) máme vakcínu a rovněž máme velmi dobrý screeningový program. A i přesto dochází k úmrtí na tuto nemoc, která by ale vůbec nemusela existovat," říká Hajdúch. Jenže u žen, u kterých se nádor včas neodhalí a přijde se na něj až v jeho pokročilém stádiu, už může být na záchranu pozdě.

A podobně to je i s dalšími typy nádorů. Díky prevenci by se přitom podařilo některé z nich včas odhalit a počet úmrtí výrazně snížit. Velký prostor pro zlepšení je i u rakoviny plic, u které se však v Česku preventivní screening prozatím neprovádí. Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že může být velmi efektivní. "Screening redukuje úmrtnost na toto onemocnění až o 34 procent. Když si vezmeme, že máme jen plicních karcinomů téměř sedm tisíc onemocnění ročně, a propočítáme si to, může jít skutečně o nízké tisíce lidí, které reálně můžete zachránit," vysvětluje Hajdúch.

Přestože jsou preventivní prohlídky důležité a pomáhají odhalit nádory ještě v zárodku, kdy je lze často poměrně snadno odstranit, řada lidí návštěvu lékaře podceňuje a na preventivní prohlídky nechodí. Nakonec si na to stěžoval i sám premiér. "Bohužel lidé nechodí na prevenci rakoviny, kterou umíme léčit, například rakovinu prsu, prostaty a další nemoci. Kdyby chodili na prevenci, tak bychom plno z nich zachránili. To je cíl," řekl premiér. I podle lékařů je informování lidí o důležitosti preventivních vyšetření velmi důležitá.

Odborník na mamodiagnostiku Jan Daneš dokonce upozorňuje, že v případě rakoviny prsu by bylo zbytečné nakupovat nové přístroje nebo budovat další screeningová centra, neboť ty jsou už nyní na velmi vysoké úrovni.

"Zásadní problém je, že účast na screeningových programech je kolem 60 procent. Není to úplně špatné, ale efektivita screeningu při takové účasti samozřejmě klesá. Ideální by bylo, kdybychom byli jako ve Velké Británii nebo Švédsku, kde chodí až 85 procent žen. Pak by pokles úmrtnosti na rakovinu prsu, která už i tak výrazně klesá, mohl být ještě větší," říká Daneš, který je ředitelem Mamodiagnostického centra Waltrovka.

Nejrizikovější skupiny prevenci často zanedbávají

Ministerstvo zdravotnictví i neziskové organizace v minulosti představily mnoho kampaní, ve kterých Čechy na důležitost preventivních prohlídek upozorňovaly. Lékaři však tvrdí, že i tak je mezi lidmi mnoho mýtů. Setkávají se s pacienty, kteří například netuší, že se rakovina dá vyléčit, pokud je diagnostikovaná včas.

"Například část žen, které kolem 45 let vstoupí do přechodu, přestane chodit ke gynekologovi, protože už nepotřebují předepisovat hormonální antikoncepci. Přitom je to z pohledu vzniku nádorů děložního hrdla nejrizikovější skupina žen. Neuvědomují si, že ke gynekologovi do screeningového programu by měly chodit doživotně," upozorňuje Hajdúch.

Samotný program by však podle Hajdúcha neměl být chápán pouze jako onkologická prevence, nýbrž jako program preventivní medicíny, který by měl vést ke zlepšení zdravotního stavu. Důraz by měl být kladen také na správnou životosprávu, skladbu jídla či pravidelný pohyb. Nakonec i jejich zanedbání může zčásti způsobit onkologické onemocnění.

U Čechů se to podle Hajdúcha projevuje také tím, že je zde sice podobný věk dožití jako v západních evropských zemích, ale dříve se u Čechů objevují chronická onemocnění, která snižují kvalitu posledních let života.

Žaloudík: Hlavně aby nadšení vydrželo

Jakoukoliv aktivitu, která má zlepšit boj s rakovinou, tak lékaři pochopitelně vítají. Onkolog a současný senátor Jan Žaloudík, který nevědomky stojí za Babišovou iniciativou, uvádí, že vždy pomůže, když se tématu věnují známé osobnosti. Vliv to však podle něj má jen omezenou dobu.

Poněkud skeptický je také u premiérova prohlášení, přestože ho vítá. "Jsem z toho nadšený, ale nemohu být nadšený natolik, abych si myslel, že je to začátek nějaké převratné změny. K těmto vlnám zájmu jsme poněkud skeptičtí. Zeptal bych se na začátku srpna, jestli to nadšení vydrželo," říká Žaloudík.

Pokud by on měl vybrat oblast, kde by stát mohl zlepšit boj s rakovinou, tak to jsou oddělení onkologické prevence, která nabízí komplexní vyšetření. To však doposud má pouze Masarykův onkologický ústav, kterému Žaloudík do července loňského roku šéfoval a dosud v něm působí. Mimoto řada center nabízí screeningové programy, ty jsou však pouze úzce zaměřené - na rakovinu prsu, děložního čípku nebo tlustého střeva a konečníku.

I kdyby všechny tyto programy fungovaly dokonale a všichni lidé by na ně pravidelně docházeli, neodhalí nádorové onemocnění na jiných orgánech. "Chlap odejde ze screeningového programu, kde mu vyšetří střevo a myslí si, že nemá rakovinu. Jenže mezitím mu roste nádor na prostatě nebo na ledvině," upozorňuje Žaloudík.

Podle něj by bylo ideální, kdyby komplexní onkologickou prevenci nabízelo v každém kraji alespoň jedno zařízení. Člověk, který jí projde v Masarykově onkologickém ústavu, bude s jistotou vědět, že nemá jeden z 15 nádorů, který zabíjí nejčastěji. Celkem lékaři evidují 98 druhů nádorů.

Podle Žaloudíka by bylo vhodné, kdyby lidé kolem padesátého roku věku začali na podobná vyšetření chodit každé dva roky. Zároveň to přirovnává k pravidelným technickým prohlídkám aut. "Na auta ale dbáme a myslíme více než na sebe," povzdychne si Žaloudík.

 

Právě se děje

Další zprávy