Přestože Andrej Babiš často tvrdí, že se rozhoduje bez ohledu na to, jestli mu to přinese politické body, je nepochybné, že na výsledku krajských voleb, které jsou už příští pátek a sobotu, mu záleží. Když se on-line deník Aktuálně.cz snažil zjistit, jak si Babiš a jeho hnutí stojí, odborníci upozorňovali na to, že šéf ANO potřebuje na poslední chvíli zvrátit lehce uvadající popularitu a zároveň dostat k volbám v co největším množství své starší příznivce.
Zejména když dal Babiš při zahájení předvolební kampaně ANO na začátku tohoto měsíce najevo, že chce uspět více než před čtyřmi lety. Tehdy hnutí vyhrálo v devíti krajích ze třinácti, jenže ve čtyřech krajích stačily jiným stranám hlasy k tomu, aby si zvolili vlastního hejtmana.
"Trendy v průzkumech ukazují, že ANO mělo největší podporu v době první vlny koronavirové epidemie někdy v březnu a dubnu. Od té doby jeho podpora klesá. Navíc poslední výsledky ukazují, že se zmenšuje podíl občanů, kteří hodnotí premiéra pozitivně. Z toho vyvozuji, že ANO vstupuje do krajských voleb v obtížnější situaci," tvrdí sociolog Jan Herzmann.
Hned ale upozorňuje, že se neodvažuje tipovat, zda se to nějak promítne i do výsledku voleb. "Je to velká otázka, protože neexistuje ani jeden jediný průzkum, který by měřil volební modely pro jednotlivé kraje. Do voleb zbývá deset dní, může se stát cokoliv," míní Herzmann a dodává, že zejména pro starší generaci budou v den voleb důležitá čísla o počtu nakažených koronavirem.
"Babiš ztrácí půdu pod nohama"
Oslovení politologové se navíc shodují v tom, že také Babišovo rozhodnutí vyměnit ministra zdravotnictví souvisí se snahou vylepšit si reputaci u veřejnosti. Podle průzkumu společnosti STEM ve dnech 31. srpna až 13. září přišel Babiš o první místo v popularitě politiků, předstihl ho předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček. Hamáček si polepšil ve srovnání s letošním lednem o 12 procentních bodů na 48 procent, Babiš klesl o pět bodů na 45 procent.
Kromě toho čerstvý průzkum společnosti Kantar CZ pro Českou televizi ukázal, že ANO se nadále těší zdaleka největší přízni veřejnosti, ovšem oproti červnu ztratilo v preferencích přibližně 4,5 procentního bodu.
"Již pár dní bylo jasné, že Andrej Babiš ztrácí půdu pod nohama. Volby se blíží, proto musí něco udělat, musí převzít iniciativu," sdělil ČTK Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu v Praze.
Stejně situaci hodnotí Lubomír Kopeček z katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. "Atmosféra se zjevně v posledních týdnech vyvíjí spíš v neprospěch ANO. Jmenování Romana Prymuly je ze strany premiéra Babiše opravdu 'zatažení za záchrannou brzdu', samozřejmě nejenom kvůli podpoře ANO. Je zjevné, že epidemie se vymyká kontrole," říká.
Volby rozhodne účast seniorů
Zatím není jasné, jak starší generace na nejnovější vývoj, včetně výměny ministra Adama Vojtěcha za Romana Prymulu, ve finále volební kampaně zareaguje. Jestli bude Babiše a jeho hnutí podporovat a především zda vůbec půjde volit.
"Toto sehraje velkou roli. V každých volbách je důležité, která část společnosti prokáže největší chuť zúčastnit se voleb. A pro pana premiéra jsou určitě starší voliči velmi důležití," říká sociolog Jan Herzmann s tím, že za deset dní do voleb se toho může ještě hodně stát.
"Senioři jsou pro hnutí ANO nejdůležitější voličská skupina," přidává se politolog Lubomír Kopeček. A podobně reaguje sociolog výzkumné agentury STEM/MARK Jan Burianec. "Bude hrozně důležité, jak se vlastně zachovají starší lidé, jestli přijdou ke krajským volbám. Oni tvoří jádro voličů Andreje Babiše. Například v Polsku k volbám na jaře nepřišlo až 10 procent seniorů a to tam byla pandemická situace v tu chvíli o něco příznivější než aktuálně u nás," podotýká.
Andrej Babiš ví, že potřebuje dostat do volebních místností především starší voliče. Že na ně cílí, je patrné z mnoha jeho slov a rozhodnutí. V posledních dnech opakovaně vystupuje jako ten, který brání staré a bojuje proti údajnému rozdělení společnosti na věkové skupiny. Naposledy tak učinil v televizním projevu v pondělí večer, kteří jeho kritici označili za předvolební.
"Naše společnost je rozdělená," tvrdil Babiš a kritizoval, že někteří lidé považují covid-19 za chřipku. "Můžu to chápat u mladší generace, protože tam nakažení většinou ani nevykazují příznaky a po karanténě se vrací zpět do normálního života. Ale pro starší lidi, kteří navíc mohou mít zdravotní komplikace, je koronavirus vážné ohrožení," uvedl Babiš.
Přitom to byl právě on, kdo v srpnu zarazil rozšíření povinnosti nosit roušky, které ohlásil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. "Lidé jsou už otrávení z různých nařízení," reagoval na to Babiš například v rozhovoru pro Právo 22. července a vysvětloval, proč nemůže dát na doporučení epidemiologů, kteří navrhovali přísnější režim.
"V minulosti jsme do toho epidemiologům zásadním způsobem nemluvili. Nechceme ale paralyzovat společenský, kulturní, sportovní a ekonomický život. Prostě se potřebujeme vrátit do normálního života před virem," tvrdil Babiš.
O účasti rozhodne i šíření koronaviru
Kolik voličů by mohlo přijít ke krajským a také k prvnímu kolu senátních voleb, zjišťovala zmiňovaná agentura STEM/MARK. Když se na účast zeptala mezi 11. a 15. zářím pětistovky lidí, celkem 42 procent dotázaných tvrdilo, že půjde k volbám určitě, čtvrtina spíše půjde a desetina nevěděla. Ovšem sama agentura upozorňuje, že k volbám přijde nakonec určitě o dost méně lidí.
"Podle našich zkušeností se nedá očekávat, že by reálná účast dosáhla takového čísla. Skutečná volební účast se většinou sotva přiblíží podílu pevně rozhodnutých respondentů, tedy 42 procent. U voleb druhého řádu (voleb, které jsou z pohledu voličů méně významné než například volby do sněmovny, pozn. red.) to bývá ještě o trochu méně," uvedl analytik STEM/MARK David Frič.
Upozorňuje přitom na to, že mnozí lidé se chtějí rozhodnout až podle toho, jaká bude v Česku situace kolem koronaviru a zda se budou cítit bezpečně. "Na nemalou část potenciálních voličů má vliv aktuální stav šíření koronaviru. Celá čtvrtina respondentů uvedla, že současná epidemiologická situace má vliv na jejich rozhodování o tom, zda jít volit, či nikoliv," potvrzuje Frič s tím, že právě tito lidé ještě s jistotou nevěděli, zda půjdou hlas do volební urny hodit. Největší dilema přitom budou prožívat spíše starší voliči.
"Je zjevné, že účast bude nižší než kdykoliv v minulosti při krajských volbách. O kolik to ale bude, se těžko dá odhadnout. Volební výsledky to nepochybně změní a ANO to zjevně poškodí. Někteří senioři jsou vystrašení a k volbám nepřijdou," tvrdí politolog Lubomír Kopeček.
A stejně to vidí sociolog Matouš Pilnáček ze Sociologického ústavu Akademie věd. "Z dat sebraných v létě vyplývá, že nejvíce se zdravotních důsledků koronaviru obávají voliči hnutí ANO a ČSSD. Naopak voliči Pirátů, ODS, TOP 09 a STAN se o své zdraví a zdraví svých blízkých s ohledem na koronavirus obávají méně. Lze proto odhadovat, že strach z onemocnění koronavirem by mohl poškodit vládní strany a naopak pomoci subjektům tzv. demokratického bloku," odhaduje.
Pro srovnání, zatím poslední krajské volby se konaly v říjnu 2016. K volbám tehdy přišlo 34,6 procenta voličů, hnutí ANO celorepublikově získalo 21 procent hlasů. Vyhrálo v devíti ze třinácti krajů a získalo 176 křesel krajských zastupitelů. Druhá sociální demokracie měla 15,3 procenta voličů a 125 krajských zastupitelů. ODS dosáhla na 9,5 procenta a KDU-ČSL získala 6,3 procenta.
