Způsob, jakým vláda Andreje Babiše postupuje při výběru nového náčelníka generálního štábu, překračuje zaběhnutá pravidla a standardy. Volba Miroslava Hlaváče navíc komplikuje práci ministra obrany Jaromíra Zůny. Nejen proto, že jeho slovo nemělo v procesu žádnou váhu. S případným nástupem Hlaváče se totiž před Zůnou otevírá sedm let stará kapitola, na niž by nejradši zapomněl.
„Náčelníka generálního štábu jmenuje prezident na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věci obrany.“ Tolik k výběru hlavního velitele českých ozbrojených sil říká zákon o ozbrojených silách.
Proto dosud bylo pravidlem, že než kabinet jméno zveřejnil, s Hradem už měl dohodu. To se však nyní v souvislosti s výběrem generála Miroslava Hlaváče nestalo. Zřejmě i proto, v jak špatném stavu se vztahy mezi prezidentem a vládou nacházejí.
Premiér Andrej Babiš (ANO) prý jen v pondělí poté, co se sešel s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD), Petra Pavla „telefonicky informoval“. Že kabinet nic s Hradem dojednáno nemá, Babiš potvrdil další větou: „Důležité je, jestli se s tím ztotožní pan prezident, který vlastně návrh vlády musí potvrdit.“
A byť Hrad v pondělí odpoledne potvrdil, že jmenování Miroslava Hlaváče do funkce náčelníka generálního štábu nebude komplikovat, tahle epizoda dokresluje, že proces neprobíhá tak, jak bývalo zvykem.
„Úplně nejdřív jsem šla se jménem kandidáta na Hrad. Tam jsme se bohužel nedohodli. Já nechtěla (Jaromíra) Zůnu a prezident Zeman nechtěl (Iva) Střechu,“ popisuje bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS), jak výběr náčelníka probíhal v roce 2022.
„S prezidentem Zemanem jsme se dohodli, že mám přinést neutrálního nominanta. To byl (Karel) Řehka. Na něm jsme se s prezidentem shodli, následně jsem o naší dohodě informovala (Tomáše) Pojara (tehdejšího poradce ministerského předsedy pro bezpečnostní otázky – pozn. red.) a premiéra. Ti souhlasili, šli jsme s tím jménem na výbor a do vlády. Je možný postup i opačný – nejdřív vláda, pak výbor,“ přibližuje Černochová detaily procesu.
Ovšem Babiš ani nikdo jiný z vlády nominaci Miroslava Hlaváče dopředu nevyjednal nejen s Hradem, vyhnuli se i sněmovnímu brannému výboru. „O návrhu jsem se dozvěděl až z médií,“ potvrzuje Josef Flek (STAN), šéf výboru. „Pana Hlaváče pozveme na mimořádný výbor příští týden, abychom zjistili jeho priority a koncepci směřování resortu v následujících letech,“ dodal Flek.
„Více se vyjadřovat nebudu“
Aktuální výběr náčelníka generálního štábu však vzbuzuje třenice nejen navenek, ale i uvnitř kabinetu. Sám Babiš zveřejnil informaci, že jediným ministrem, který na jednání vlády pro nominaci Hlaváče nehlasoval, byl Jaromír Zůna. „Je pravda, že na to měl jiný názor,“ prohlásil premiér v pondělí před novináři.
„Osobně jsem hlasoval proti, jelikož jsem si dokázal na zmíněném místě představit vzhledem k dlouholeté znalosti armádního prostřední z mého pohledu vhodnějšího kandidáta,“ zareagoval pak sám ministr obrany. A dodal: „Vláda však rozhoduje ve sboru a její rozhodnutí respektuji. Více se k tomu vyjadřovat nyní nebudu.“
Byť Miroslav Hlaváč delší dobu figuroval v širší množině kandidátů na nového náčelníka generálního štábu, příliš šancí se mu nedávalo. Prý
i proto, že v minulém volebním období měl poměrně blízko k ministryni Janě Černochové a ve sporech s Karlem Řehkou stál Hlaváč na její straně.
„Slabý ministr, který už nic neprosadí“
Pondělní hlasování vlády jasně odkrylo, že Hlaváčův kariérní skok Zůna nepodporuje. Současný ministr obrany má totiž s letos 61letým generálem historický problém. Jak si u několika současných i bývalých vojáků ověřil reportér deníku Aktuálně.cz, je třeba vrátit se o několik let zpátky.
Do roku 2018, kdy českou armádu vedl Aleš Opata a jako svého zástupce náčelníka štábu si vybral právě Hlaváče. Oba muži k sobě měli lidsky, mentálně i věkem velmi blízko, spojovalo je dřívější působení u 4. brigády rychlého nasazení. Od začátku roku 2019 se pak stal 1. zástupcem náčelníka generálního štábu Jaromír Zůna.
„Vůbec to nefungovalo. Zůna chtěl dávat rady, poučovat a nad vším dlouho sedět a vytvářet koncepce, jenže tandem Opata–Hlaváč, oba dva ,bojaři´, fungoval úplně jinak a dost se Zůny stranili,“ tvrdí dlouholetý plukovník generálního štábu, který si ovšem nepřeje zveřejnit své jméno. „Zůna byl sice prvním zástupcem, ale vliv neměl skoro žádný. Kolegové jej příliš nebrali a on to věděl,“ říká jeden z bývalých kolegů dnešního ministra obrany.
„Teď Zůnovi hrozí, že pokud se Hlaváč skutečně stane náčelníkem generálního štábu, tahle situace se bude opakovat. Výběrem Hlaváče prostě Babiš otevřel Zůnovu třináctou komnatu,“ sdělil Aktuálně.cz jeden vysoce postavený úředník ministerstva obrany.
Jaromír Zůna takhle fungoval do roku 2022. Tehdy jako nominant Miloše Zemana neuspěl v boji o místo náčelníka generálního štábu a po několika měsících se stal přidělencem české obrany v Číně, Mongolsku a KLDR.
Ovšem sám ministr Zůna odmítá, že by měl s Hlaváčem osobní problém: „To jsou jen plytké spekulace. Společně jsme sloužili na stejném praporu. Známe se od roku 1996 a tehdy jsem mu pomohl v kariéře,“ sdělil Aktuálně.cz v úterý.
Zůna chtěl systém, Babiš jej rozšlapal
Nicméně Zůnovu pozici výmluvně sumarizuje poslanec Josef Flek: „Za návrh nového náčelníka generálního štábu nese odpovědnost ministr obrany a je plně v jeho kompetenci. Koalice však nakonec vybrala jiného kandidáta, než kterého preferoval ministr obrany.“
„Zůna je hodně slabý ministr, který ve vládě už neprosadí nic,“ myslí si Jana Černochová. „Očekávám, že bude brzy vystřídán zmocněncem (Jakubem) Landovským,“ hodnotí nynější poslankyně.
Je totiž třeba připomenout, že Jaromír Zůna bral výběr nového náčelníka generálního štábu jako jednu ze svých priorit, k níž se dlouhodobě upínal. „Chci se vrátit k tomu, aby to byla věc systémová a nebyla řešena až na poslední chvíli,“ řekl loni reportérovi deníku Aktuálně.cz.
A hned upřesnil, co konkrétně to pro něj znamená: „Mít seznam tří až pěti kandidátů a věcně je posoudit na úrovni ministra obrany, premiéra a prezidenta, který bude mít rozhodující slovo.“
Andrej Babiš teď ale všechny takové vizionářské představy Zůnovi rozptýlil.
I výběr nového náčelníka generálního štábu dokresluje, jak špatné vztahy jsou mezi vládou a Hradem. Tady jeden moment:
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ U Záporožské jaderné elektrárny platí dočasné příměří. Rusové ale Ukrajinu obvinili z porušení dohody
Mezinárodní agentura pro atomovou energii v pátek ráno oznámila, že kvůli nutným opravám vyjednala dočasné příměří mezi Moskvou a Kyjevem u Rusy okupované Záporožské jaderné elektrárny. Nicméně šéf ruské státní jaderné korporace Rosatom Alexej Lichačev odpoledne podle agentur obvinil Ukrajinu z porušení příměří a zranění tří techniků při útoku dronem. Ukrajina se k obvinění dosud nevyjádřila.
Rusko zařadilo na seznam extremistů hnutí s Nobelovou cenou za mír. Má pobočku i v Česku
Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS.
„Pobuřující,“ napsal Vance k vraždě mladíka v Británii a pustil se do evropských elit
Americký viceprezident J. D. Vance na sociální síti X označil za tragickou a pobuřující vraždu 18letého studenta Henryho Nowaka v Británii. Mladík by podle něj byl nyní naživu, kdyby se několik posledních generací evropských elit postavilo migraci. Incident z loňského prosince v posledních dnech otřásá Británií poté, co byl zveřejněn videozáznam policejního zásahu.
Posádka ISS se musela několik hodin skrýt ve svých lodích kvůli možné evakuaci
Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v pátek kvůli úniku vzduchu z ruského modulu dostala pokyn ukrýt se v kosmických lodích a připravit se na možnou evakuaci, Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) později poplach ukončil a povolil astronautům návrat do orbitálního komplexu. Ruští kosmonauté se únik pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila.
Obrovský justiční omyl. Za znásilnění pykal 17 let nevinný muž, teď odsoudili pachatele
Britský soud v pátek uložil 52letému Paulu Quinnovi 21 let vězení za znásilnění, kterého se dopustil v roce 2003 a za které byl neprávem odsouzen jiný muž na doživotí. Případ se považuje za jeden z nejzávažnějších justičních omylů v Británii, napsala agentura AP a web stanice BBC.