Babiš přihrává velký byznys burze, již založil jeho ministr

Jakub Kalenský
1. 3. 2015 15:40
Ministr financí přesvědčuje Němečkův resort, aby nakupoval zdravotnický materiál přes kladenskou komoditní burzu. V ní ještě před pár měsíci působil ministr ANO Brabec. Jde o byznys za miliardy.
Babiš prosazuje centrální nákup zdravotnických potřeb přes burzu.
Babiš prosazuje centrální nákup zdravotnických potřeb přes burzu. | Foto: Thinkstock

Kladno - Českomoravskou komoditní burzu Kladno spoluzakládal současný ministr životního prostředí Richard Brabec. Pět let byl jejím ředitelem a ještě loni v září působil v jejích orgánech. Teď má burza šanci dostat se k byznysu v řádu miliard. A snaží se o to Brabcův stranický šéf a dřívější nadřízený z Agrofertu Andrej Babiš.

Ministr životního prostředí Richard Brabec.
Ministr životního prostředí Richard Brabec. | Foto: Vojtěch Marek

Babišovo ministerstvo financí chce kladenské burze přiklepnout centrální nákup zdravotnického materiálu – například obvazů, náplastí, injekčních stříkaček, ale i umělých kloubů nebo kardiostimulátorů. Podle odhadů ministerstva zdravotnictví se jen ve státem řízených nemocnicích nakupuje zdravotnický materiál za stovky milionů až jednotky miliard ročně.

Ve hře jsou miliardy navíc

Obrat však může v budoucnu ještě výrazně narůst. Jak už Aktuálně.cz upozornilo, finance budou centralizovaný nákup doporučovat i jednotlivým krajům a jejich nemocnicím. Přes burzu by se navíc podle Babišova resortu nemusel nakupovat jen zdravotnický materiál, ale i léky.

„Ve zdravotnictví vidí ministerstvo financí velký potenciál úspor právě v oblasti nákupu zdravotnických prostředků a také léčiv. Ministerstvo přišlo s pracovním návrhem na spolupráci s Českomoravskou komoditní burzou Kladno, kde by mohl být vytvořen nový burzovní trh právě pro oblast zdravotnictví,“ napsal mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka.

Na základě usnesení vlády je Babiš koordinátorem zavádění centrálního nákupu. Spolupráci s Českomoravskou komoditní burzou však může ministerstvu zdravotnictví pouze navrhnout. Konečné rozhodnutí, zda se burza dostane k dalšímu lukrativnímu obchodu, bude na ministru zdravotnictví.

Obě ministerstva zatím jednají o dalším postupu a podle informací zevnitř resortu zdravotnictví se Svatopluk Němeček (ČSSD) staví k nápadu ministra financí spíše zdrženlivě. V oficiálním vyjádření ho však zcela neodmítá.

„Snažíme se najít všechny varianty, jak uspořit v systému veřejného zdravotnictví. Chceme jít cestou centrálních nákupů, protože jednoznačně zvyšují efektivitu. V současné době řešíme několik variant, jak dosáhnout nejvyšších úspor. Mezi zvažovanými možnostmi je i varianta komoditní burzy, kterou podporuje ministerstvo financí, ale definitivní rozhodnutí dosud nepadlo,“ řekl Němeček Aktuálně.cz.

„Jenom shoda náhod“

Richard Brabec říká, že se v této záležitosti neangažoval. „Věřte, že jsem se až z médií dozvěděl, že se uvažuje o možnosti obchodovat se zdravotnickým materiálem. Je to opravdu shoda náhod, samotného mě to překvapilo, nehrál jsem v tom žádnou roli,“ řekl Brabec.

Podle obchodního rejstříku figuroval Brabec v kladenské burze ještě loni v září, funkci člena burzovní komory skládal loni v lednu při nástupu do vlády. „Já jsem burzu před dvaceti lety s Pavlem Štorkánem (současným předsedou – pozn. red.) spoluzakládal, pět let jsem byl v devadesátých letech jejím ředitelem, pak jsem odešel do Unipetrolu. Po letech jsem tam byl nominován jako člen burzovní komory ministerstvem průmyslu a obchodu. To už byla spíše formální věc, kdy jsme se dvakrát třikrát ročně sešli a v zásadě jsme byli pouze informováni o vývoji.“

Brabec odmítá, že by svůj vliv v politice používal pro zlepšení obchodních výsledků svého bývalého působiště: „Burze se začalo dařit dlouho předtím, než jsem se v roce 2013 objevil v politice. Tohle nebylo jako s Alešem Řebíčkem a Viamontem, kdy ta firma dostávala zakázky, až když se Řebíček stal ministrem.“

"Kolosální střet zájmů"

Poslanci zdravotního výboru však problém vidí. „Je k diskusi, proč se vybírá právě tato firma, a určitě se o to budeme na výboru zajímat. Návrh na burzu nám připadal správný, ale pokud tam má figurovat někdo, kdo je takto personálně propojený, tak to asi není ideální – to vnímá každý,“ říká Ludvík Hovorka z koaliční KDU-ČSL.

„Všechno, co ministr financí dělá, je v kolosálním střetu zájmů. Je jen otázka, kdy už to bude chtít akceptovat větší část národa. Pan Babiš často testuje, jaký nápad mu ještě projde, k čemu je odpor veliký a k čemu malý, a podle toho postupuje dál,“ tvrdí Jiří Skalický z opoziční TOP 09.

Vedle toho je i otázkou, zda jsou nákupy přes kladenskou burzu skutečně tak výhodné. Instituce má na trhu momentálně monopolní postavení, stát zhruba před rokem odebral zbývajícím konkurentům povolení. A jak v lednu upozornil pořad Reportéři ČT, burza si sama a netransparentně určuje, jakým dodavatelům umožní o zakázky soutěžit. Kraj Vysočina, který na rozdíl od dalších regionů nekupuje energie skrze kladenskou burzu, má stejně výhodné ceny jako další kraje.

Ekonom a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník označil nápad obchodovat přes burzu za „Kocourkov“. Stát má podle něj k dispozici certifikovaná elektronická tržiště, kde lze zboží nakupovat zadarmo. „Ale my budeme místo toho obchodovat na burze a ještě jí za to platit bůhvíjaké částky,“ zkritizoval Zámečník.

Ministr Babiš dostal dotazy, proč prosazuje centrální nákupy přes kladenskou burzu a zda v tom hraje roli i nedávné angažmá jeho stranického kolegy. Od čtvrtka na ně neodpověděl.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Česká pošta nestojí před krizí, kontroly nezjistily žádná pochybení, uvedl Hamáček

Česká pošta podle ministra vnitra Jana Hamáčka nestojí před krizí, hrozbu stávky označil za bezdůvodnou. Desítky kontrol ve firmě podle něj nezjistily žádná pochybení. Hamáček také bude chtít jednat o kompenzacích pro Českou poštu za ztráty během koronavirové krize. Ztráty podniku vyčíslil zhruba na 780 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Magma ze sopky na Kanárských ostrovech může vytékat až tři měsíce, obávají se experti

Na španělském ostrově La Palma může magma po nedělní erupci sopky podle odhadu expertů vytékat tři týdny nebo až tři měsíce, informoval dnes deník El País s odkazem na vulkanologický institut Kanárských ostrovů. Několik proudů masy žhavé lávy na cestě k pobřeží dosud zničilo dvě stovky domů a na 154 hektarů půdy, ohroženy jsou i banánovníkové plantáže. Přerušen je kvůli valící se lávě stále provoz na šesti silnicích, letecká doprava na ostrově funguje bez omezení.

Největší obavy nyní panují ze střetu žhavé lávy s mořskou vodou, po němž se do ovzduší uvolní obrovské množství páry a toxických plynů. Riziko velkých cunami podle expertů nehrozí. Pobřeží na jihozápadě ostrova bylo uzavřeno, láva by tam měla dorazit během několika dnů, její postup se totiž zpomalil. Nyní je okraj proudů lávy asi 2,5 kilometru od pobřeží. V některých částech dosahuje masa lávy výšky až 12 metrů.

Láva kromě zatím dvou stovek domů zničila i infrastrukturu ostrova, elektrické vedení, zemědělskou půdu, ale také například zavlažovací potrubí k banánovníkovým plantážím. Ohroženo je nyní asi 400 hektarů plantáží banánovníků, jehož pěstování patří k hlavním ekonomickým odvětvím na ostrově. V nejpostiženější oblasti kolem obcí El Paso a Los Llanos de Aridane se pěstuje asi 20 procent produkce banánů ostrova. O práci tak mohou podle deníku La Vanguardia přijít stovky lidí.

Erupce na La Palmě už zničila také řadu domů, které fungovaly jako ubytování pro turisty. Právě jihozápad ostrova je vyhledávanou destinací zejména německých a holandských turistů. Cestovní ruch se přitom právě sotva začal vzpamatovávat z omezení kvůli pandemii covidu-19. Španělská ministryně cestovního ruchu Reyes Marotová nicméně v pondělí uvedla, že tato událost může být i reklamou pro cestovní ruch v příštích týdnech a měsících, za což si vysloužila kritiku místních obyvatel.

Přírodní katastrofa si díky včasné evakuaci nevyžádala žádné oběti, ani zraněné. Z postižené oblasti bylo evakuováno na 6000 lidí. Škody způsobené erupcí odhadl premiér Kanárských ostrovů Ángel Víctor Torres na více než 400 milionů eur (asi 10,2 miliardy Kč).

Vyvěrání magmatu ze sopky odhadují experti na několik týdnů až měsíců. Vychází přitom z dosud nejdelší erupce na ostrově z roku 1585, kdy to bylo 84 dnů, a nejkratší z roku 1971, kdy magma vyvěralo 25 dní. Návrat k normálu ale po této přírodní katastrofě podle televize RTVE potrvá další týdny či měsíce.

Deník El País dnes s odvoláním na vulkanologický ústav Kanárských ostrovů napsal, že do vzduchu se po erupci nyní na La Palmě uvolňuje denně odhadem od 6000 do 11.500 tun oxidu siřičitého.

před 1 hodinou

Prodeje léků na předpis stouply meziročně o desetinu

Prodeje léků na předpis v Česku v období od začátku července 2020 do konce června 2021 vzrostly meziročně o desetinu na 75 miliard korun, volně prodejných léků a doplňků stravy o pět procent na 27 miliard korun. Vyplývá to z dat analytické společnosti IQVIA. Hodnoty prodejů léků na předpis jsou uvedeny v cenách výrobce bez DPH, hodnoty prodejů v kategorii volně prodejných léků a produktů pro zdravotní péči jsou naopak měřeny v koncových cenách včetně DPH.

Zdroj: ČTK
Další zprávy