


Nábor jde skvěle, vojáků jsme za osm měsíců přijali více, než kolik se povedlo minulé vládě za celé čtyři roky. Tím se mimo jiné pochlubil na sociální síti Facebook premiér Andrej Babiš (ANO). Jenže podle zástupců armády pomohl náboru růst platů vojáků. A ten schválila právě předchozí vláda Petra Fialy (ODS).

Babiš ve svém příspěvku napsal, že „opozice a protivládní média pořád opakují, že naše vláda podceňuje bezpečnost a obranyschopnost České republiky“. Premiér má podle svých slov ale rád čísla, která mluví jasně.
Šéf vlády uvedl, že armádu kabinet posiluje a modernizuje, zmínil investice do nové techniky a do lidí. Podle Babišem zveřejněných údajů sloužilo v ozbrojených silách 30 907 vojáků a letošní náborový plán počítal s 2250 novými vojáky. Premiér ale uvedl, že už jich nyní nastoupilo 2997 a čistý přírůstek je tak za letošek 2437 vojáků.
„Za osm měsíců jsme tak přijali více vojáků, než kolik jich přibylo za celé čtyřleté období minulé vlády. Tehdy byl přírůstek 1541 vojáků. Vojákům se od ledna zvýšily platy, především u nižších hodností. Navýšily se náborové a stabilizační příspěvky, došlo ke zjednodušení náhrad při každodenním dojíždění. Naše vláda ale chce jít dál,“ pochlubil se Babiš.
Jenže nárůst platů vojáků i navýšení náborového příspěvku schválila ještě minulá Fialova vláda, když resortu obrany šéfovala Jana Černochová (ODS), která sama dříve přiznávala, že s náborem byl problém. Loňský rok byl ale v přírůstku nových vojáků rekordní, ten letošní pak rekord znovu posunul. Klíčové období pro nábor resort obrany čeká na podzim.
Že právě růst platů byl jedním z klíčových faktorů pro zisk nových rekrutů, řekl letos v červnu generál Miroslav Hlaváč, od července náčelník generálního štábu.
„Navýšení platového ohodnocení vojáků mělo přímý vliv na nábor a udržení stávajících vojáků z povolání. Pokud dojde v budoucnu ke stagnaci platového ohodnocení vojáků, mohlo by to mít opět negativní dopad,“ uvedl generál Hlaváč.
„Poděkování za chválu rekordních náborů. Platy, rekrutační cíle i náborové podmínky, za které těmto číslům vděčíme, nastavila Fialova vláda. Cizí peří ovšem sluší jen do prvního poryvu větru,“ uvedl na síti X k Babišovým slovům šéf ODS Martin Kupka.
Podobně to vidí i bývalá ministryně obrany Černochová. „Mám radost, že se nábory daří. Je to skvělá zpráva pro armádu a zásluha lidí, kteří se náborům dlouhodobě věnují. Současná čísla jsou důkazem, že opatření prosazená naší vládou fungují. Rozhodně ale nejsou výsledkem osmi měsíců Babišovy vlády,“ uvedla pro Aktuálně.cz.
Babiš mluvil o dalším možném zvyšování platů vojáků letos v květnu. A to v souvislosti s tím, že letos Česká republika nesplní – stejně jako za předchozí vlády – závazek vůči NATO vydávat na obranu 2 procenta HDP.
Opozice ale tepala kabinet za to, že při sestavování nového rozpočtu na letošní rok snížil oproti návrhu předchozí vlády obranné výdaje o 21 miliard korun, s nimiž by Česko jinak závazek splnilo. Babiš ale oponoval, že současná vláda kvůli zděděnému vysokému deficitu musela rozhodnout, zda kabinet zastaví výstavbu dálnic, nebo navýší výdaje na obranu.
Podle premiéra ale pro příští rok vláda počítá s tím, že alianční závazek splní. „Rozpočet bude schválen vládou do 30. září, ale je úplně jasné, že armáda dostane ta dvě procenta HDP,“ uvedl Babiš ve Vyškově během skládání slavnostní přísahy vojáků.
„Jednou dáme, potom zase nedáme. A že procenta jsou jen číslo, ke kterému nás zavázal Fiala, a my potřebujeme peníze pro naše lidi. Armáda to beztak neumí utratit a SPD stejně nechce dávat nic. A dnes zase otočka – že tedy prý ta 2 % dáme. Myslíte, že to Andrejovi tentokrát vydrží déle než do večera? Druhá otázka je, čím to zaplatí. Pokud se 36 miliard navíc jen přičte k deficitu, není to hospodaření, ale účetní trik s odloženou splatností. Všechno tahle vláda řeší na dluh, protože jinak to ani neumí,“ kritizoval premiéra Kupka.
Babiš také zopakoval, že chce vláda investovat do dostupného bydlení pro vojáky a jejich rodiny a modernizovat vojenské ubytovny nebo podporovat podmínky pro rodiny vojáků.
Česko loni patřilo k trojici zemí spolu se Slovinskem a Albánií, které nesplnily alianční závazek, což potvrdil generální tajemník NATO Mark Rutte. Tím se naše země zařadila na chvost celé aliance.
Česko navíc stejně jako další členové aliance na loňském summitu v Haagu přijalo nový cíl vydávat 5 procent HDP na obranu do roku 2035, z čehož přímé obranné výdaje mají činit 3,5 procenta.



„Já to fakt neudělal proto, že bych měl něco proti panu Řehkovi nebo že bych se cítil zhrzený porážkou,“ několikrát opakuje končící senátor za ODS Lumír Aschenbrenner, který rozčílil špičky své strany i část voličů. Jeho příběh, v němž se rozhodl podpořit před 2. kolem senátních voleb radní za ANO proti bývalému náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi, je z mnoha důvodů zajímavý a pozoruhodný.



Omezení Starlinku na Ukrajině vyvolalo ostrou reakci polského ministra zahraničí Radosława Sikorského. Majiteli SpaceX Elonu Muskovi vzkázal, že ho Polsko coby evropský zákazník sleduje. Varšava totiž Ukrajině předplácí provoz terminálů Starlink, za který každoročně platí přibližně 50 milionů dolarů.



Lídr pražského STAN Petr Hlaváček chce příští týden představit podobu dojednávané pražské koalice a přistoupit k podrobnějším jednáním s vybranými partnery. Řekl to po úterním jednání týmů STAN a Pirátů. S Piráty v úterý podle něj probrali základní rámec případné spolupráce včetně představ o rozdělení gescí, zatím bez personálií.



Norský fotbalista Sparty Jonatan Brunes vzpomíná v dobrém na angažmá v Lilleströmu, s nímž se Pražané utkají ve čtvrtek v Evropské lize. Šestadvacetiletý útočník čeká už jedenáct soutěžních zápasů na vstřelený gól a na tiskové konferenci s humorem prohlásil, že si branky šetří právě proti bývalému zaměstnavateli.



Dohoda USA a Ruska o dodávkách nafty poskytuje Moskvě legitimitu, zatímco na ukrajinská města dále padají bomby. V italském parlamentu to ve středu řekla premiérka Giorgia Meloniová. Dohodu označila za velmi riskantní volbu, jejíž přínos je nejistý a rizika jsou naopak zřejmá, píše agentura Reuters.