


Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Praze uvedl, že česká vláda považuje obranyschopnost i závazky vůči alianci za prioritu a udělá vše pro jejich splnění. Jeho kabinet přitom čelí kritice, že v letošním rozpočtu plánuje výdaje na obranu pod hranicí dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).

Babiš zároveň řekl, že Česko a NATO pracují s odlišnými údaji o výdajích na obranu a jejich podílu na HDP. Obě strany si je podle něj vymění a budou o nich dál jednat před červencovým summitem NATO v Ankaře. „Je důležité, abychom vzájemně věděli, jaké jsou naše očekávání a naše možnosti,“ uvedl premiér na tiskové konferenci.
Babiš ve čtvrtek krátce po 17:30 přivítal Rutteho na zahradě Strakovy akademie. Na úřadu vlády spolu zhruba hodinu jednali především o závazcích České republiky vůči alianci před letním summitem v Turecku i o současném konfliktu na Blízkém východě.
Rutte pravidelně vyzývá členské země, aby na summitu v Ankaře dokázaly, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů. Loni v červnu na summitu v Haagu se členské státy shodly na novém cíli navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent HDP, z toho čistě na zbrojení mají dávat 3,5 procenta. V Česku tehdy vládl kabinet Petra Fialy (ODS), zatímco strany nynější vládní koalice byly v opozici.
Babišova vláda v letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se dostanou pouze v případě, že by do nich bylo zahrnuto financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech. Američtí diplomaté nedávno kritizovali Česko za to, že ve schváleném rozpočtu neplní své alianční závazky týkající se obranných výdajů. Babiš tvrdí, že spojencům přístup české vlády dokáže vysvětlit.
Prezident Petr Pavel označil Rutteho návštěvu v Praze za logickou. Ve středu při své návštěvě Argentiny řekl, že šéf NATO před summitem většinou kontaktuje země, u kterých by mohl nastat nějaký problém. Rutte podle českého prezidenta samozřejmě vnímá, že Česko je spíše pod hranicí výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).
České nejvyšší ústavní činitele v posledních dnech rovněž zaměstnává spor o to, kdo bude zemi na aliančním summitu v Turecku zastupovat. Babiš předpokládá, že na summit pojede vládní delegace. Neumí si podle svých slov představit, co by tam dělal současně i prezident, který má v úmyslu delegaci vést.
Pavel se zatím zúčastnil všech summitů NATO, které se od jeho nástupu do funkce konaly, tedy v roce 2023 ve Vilniusu, ve Washingtonu v roce 2024 i loni v Haagu.



Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, uvedl v úterý ráno na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než 200 bezpilotními letouny a na frontě shodila přes 80 leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují o nejméně čtyřech zabitých.



Výkonná rada ODS odebrala licenci místnímu sdružení ODS Moravská Ostrava. Rozhodnutí zdůvodnila spory uvnitř organizace a snahou o její větší otevřenost novým členům. V úterý o tom informoval regionální manažer ODS Jan Kuchař. Někteří zástupci místního sdružení rozhodnutí kritizují, považují ho za účelové a netransparentní.



Teherán žádal ukončení války, zrušení americké námořní blokády a uvolnění íránského majetku, který zahraniční banky na nátlak USA zmrazily. V pondělí to podle agentury Reuters sdělil mluvčí íránské diplomacie Esmáíl Baghájí. Americký prezident Donald Trump v neděli označil návrh zaslaný Teheránem, který byl odpovědí na americký návrh, za zcela nepřijatelný.



Spisovatel, dramatik a signatář Charty 77 Milan Uhde popisuje v souvislostech, pro někoho možná překvapivých, jak se zrodil nápad pozvat do Brna sudetské Němce. V obsáhlém rozhovoru se ale nevrací jen k bolestivým vzpomínkám z časů svého dospívání, glosuje i aktuální politickou diskusi a pozici vládních stran včetně premiéra Andreje Babiše.


