


Částku 4,25 miliardy korun dostal loni od koncernu Agrofert jeho dřívější majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), jako dividendu po zdanění. Premiér to řekl serveru iDnes.cz. Babiš uvedl, že koncern dividendu zdanil a že kdyby firmu převedl do ciziny, stát z vyplacených miliard nedostane nic.

Dividendu Babiš dostal předtím, než kvůli zákonu o střetu zájmů letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Agrofert měl v roce 2024 zisk 7,1 miliardy korun a loni 2,2 miliardy.
Informaci o loňském příjmu od Agrofertu Babiš uvedl v majetkovém přiznání, které politici musejí každoročně odevzdat do konce června. „Předtím než jsem vložil firmu do fondu, mi byla vyplacena dividenda ve výši pěti miliard korun. Agrofert z toho zaplatil daň ve výši 750 milionů korun. Kdybych měl sídlo na Kypru, tak z toho stát neuvidí ani korunu,“ řekl premiér.
V majetkovém přiznání Babiš uvedl ještě například další příjem od Agrofertu přes deset milionů korun, zhruba jeden milion od firmy Imoba, která vlastní areál Čapí hnízdo, a 18 milionů přes privátní švýcarskou banku Vontobel. Premiér už dříve podle serveru uvedl, že banku Vontobel využívá pro soukromé investice. Babiš rovněž pobírá důchod, a to v Česku i na rodném Slovensku. Premiér také v loňském přiznání uvedl stejně jako už v dřívějších přiznáních, že má dvě pohledávky v řádu miliard korun - jednu za 1,6 miliardy a druhou za 4,3 miliardy.
Premiér serveru řekl, že s Agrofertem už nemá nic společného. Opozice vložení holdingu do svěřenského fondu považuje za nedostatečný krok pro zabránění střetu zájmů. Zda Babiš vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů, posuzuje Evropská komise, která kvůli tomu zaslala dopis českým úřadům. Komise uvedla, že české řídicí orgány mají zajistit, aby do žádostí o platby z evropských fondů nebyly zahrnuty výdaje spojené s firmami patřícími premiérovi, jím kontrolovanými nebo s ním propojenými.
Tržby Agrofertu dosáhly loni 212,2 miliardy korun, oproti předloňskému roku je to o zhruba půl miliardy více. Konsolidovaný zisk holdingu, který působí v zemědělství, potravinářství či chemii, meziročně klesl o 4,9 miliardy korun na 2,2 miliardy. Agrofert to ve středu oznámil v tiskové zprávě.



Nejméně dva mrtvé a šest raněných si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Nižněkamsk, informoval starosta města v ruském Tatarstánu. Celkem bylo podle úřadů v regionu zraněno 12 lidí. Terčem náletu se podle serveru Ukrajinska pravda staly místní petrochemické závody. Ukrajinské drony zapálily také další rafinérii, ve Slavjansku na jihu evropského Ruska, tvrdí ukrajinská rozvědka.



Do hlubin ruské vrcholné politiky vidí Boris Bondarev jako nikdo jiný. Coby diplomat v ní totiž do roku 2022 působil, než na protest proti válce odešel. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč Moskva nebere Evropu jako partnera k vyjednávání, jaký druh klauna jsou někteří světoví lídři i to, zda je možné donutit Putina k ústupkům. Exdiplomat také řekl, jak by měl Západ odpovědět na ruský tlak.



V Hormuzském průlivu byla v neděli nad ránem zasažena íránská obchodní loď, uvedly íránské úřady podle agentur. Jeden člověk zemřel, další tři utrpěli zranění. Televize Al-Džazíra informovala, že Írán z útoku obvinil Spojené státy.



Byl jsem pozván a o své účasti se poradím s premiérem. To říkal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v neděli. Na pondělní schůzku prezidenta Petra Pavla s Andrejem Babišem (ANO) na Hrad ale nakonec nedorazí. Podle informací Aktuálně.cz se s předsedou vlády domluvil, že přijde pouze on. To redakci potvrdil i mluvčí Macinkova ministerstva.



Americký prezident Donald Trump vyzval v neděli ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přestal útočit na ruskou ropnou infrastrukturu, píše agentura Reuters. Trump podle ní také prohlásil, že ukrajinské údery na ruskou ropnou infrastrukturu vedou k nedostatku paliva, což má negativní dopady pro celý svět.