Babiš je ve střetu zájmů, říká Brusel. Česko by mělo vrátit část dotací pro Agrofert

Jan Horák Jan Horák
Aktualizováno 31. 5. 2019 13:04
Premiér Andrej Babiš a šéf hnutí ANO je podle Evropské komise ve střetu zájmů kvůli přetrvávajícím vazbám na své bývalé podniky. Tento závěr vyplývá z auditní zprávy, jejž komise poslala českým úřadům. Hospodářským novinám to potvrdily dva vysoce postavené zdroje z ministerstev, které se s obsahem zprávy přímo seznámily. Všechny prověřované evropské dotace, které obdržely podniky z Babišových svěřenských fondů od února 2017, chce podle zdrojů HN Brusel vrátit zpět.
Premiér Andrej Babiš je podle Evropské komise ve střetu zájmů.
Premiér Andrej Babiš je podle Evropské komise ve střetu zájmů. | Foto: Jakub Plíhal

Jak vysokou částku by mohlo Česko kvůli Babišově konfliktu zájmů vracet, zatím není jasné. Podrobnosti redakce zjišťuje. Zpráva komise podléhá vysokému stupni utajení. Ve čtvrtek se o Babišově vlivu na Agrofert diskutovalo i při interpelacích v Poslanecké sněmovně. Premiér prý o zprávě z Bruselu neví, veškerou kritiku vůči sobě pak označil za politicky motivovanou.

Dosavadní zjištění auditu dostalo jako první ministerstvo financí. Prověrka není zcela uzavřená, protože ministerstvo k závěrům může vznést výhrady. Verdikt EK tak v tuto chvíli ještě není konečný. Nicméně lze si těžko představit, že by mohl resort předestřít zcela nové argumenty, které by stávající postoj Evropské komise zvrátily.

"Návrh auditní zprávy je v rozsahu 71 stran anglicky psaného textu a hned v úvodu je opatřen disclaimerem (upozorněním), že se jedná o prozatímní zjištění, závěry a doporučení auditorů EK, která mohou být měněna na základě dalších informací od národních orgánů. Proto má být dle této informace zpráva považována za důvěrnou do doby uzavření procesu a do doby vydání finálních zjištění," řekl ČTK mluvčí ministerstva Michal Žurovec

Českou verzi předběžného návrhu auditu by mohla komise poslat České republice v průběhu nadcházejícího měsíce. Poté bude mít resort čas, aby zformuloval případné námitky. "Obvyklá lhůta na vyjádření je jeden až dva měsíce od doručení návrhu zprávy v národním jazyce," podotkl mluvčí Žurovec. Až EK připomínky vypořádá, audit se uzavře a padne definitivní verdikt.

Babiš i Agrofert prozatímní závěry komise odmítají
Evropská komise se v aktuálním stanovisku opřela o názor své právní služby. Jedná se o soubor nezávislých právníků, kteří radí Evropské komisi. Služba už loni konstatovala, že se premiér a předseda hnutí ANO nachází ve střetu zájmů.

I když Babiš v únoru 2017 vyhověl české legislativě a převedl holding Agrofert do svěřenských fondů, podle právní služby ho dál ovládá, umožňuje mu to struktura fondů. Jinými slovy z dosavadního auditu vyplývá, že Babiš se jako vysoce postavený politik podílí na nastavování pravidel pro rozdělování evropských dotací, jež přitom "jeho" Agrofert čerpá.

Babiš se v reakci na předběžný závěr Bruselu odvolává právě na to, že dodržuje tuzemské zákony. Jakékoliv pochybení odmítá. "Obecně jsem byl informován, že návrh auditní zprávy dorazil do České republiky. Nicméně, jsem-li správně informován, tak se jedná o ryze právní výklad, s kterým se kompetentní instituce České republiky dlouhodobě neztotožňují a mají jiný názor," řekl premiér serveru iDNES.cz s tím, že podle jeho názoru Česko žádné dotace posílat zpět nebude.

Obdobně se ke zjištění Evropské komise staví i holding Agrofert. Jeho mluvčí Karel Hanzelka poznamenal, že skupina žádné podklady z Bruselu nedostala. "Těžko se můžeme vyjadřovat k něčemu, o čem nic nevíme. Stále platí, že nás žádný úřad neoslovil a nekontaktoval. Stále trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona. Pokud nás úřady osloví, věc následně posoudí naši právníci," uvedl.

Babišův případ je bezprecedentní, říká expert

Podnět s upozorněním na přetrvávající konflikt zájmů poslala Evropské komisi loni v létě česká pobočka protikorupční organizace Transparency International, obdobné podání adresovala do Bruselu i Česká pirátská strana.

"Byli tu premiéři, kteří doma měli problémy s justicí, jako byl italský premiér Silvio Berlusconi. Ale toto je první případ, kdy je nějaký předseda vlády podezřelý ze zneužití evropských fondů. A navíc ještě pro své osobní obohacení. To je bezprecedentní," uvedl už dříve pro Aktuálně.cz Eric Maurice, ředitel bruselské kanceláře prestižního francouzského think-tanku Nadace Roberta Schumana. 

Pozastavení dotací pro Agrofert požadovali i evropští poslanci. Evropský komisař pro rozpočet Günther Oettinger v této souvislosti uvedl, že Komise nebude nebude vycházet vstříc žádosti českých úřadů o proplacení dotací pro Agrofert. Ministerstvo financí následně žádosti do EU přestalo posílat, řada českých institucí hradí Agrofertu dotace z domácích zdrojů.

Andrej Babiš dál ovládá Agrofert a porušuje tak českou i evropskou legislativu, je přesvědčený ředitel Transparency International David Ondráčka. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 8 minutami

Rakousko vyjádřilo Česku podporu v kauze Vrbětice, další kroky má nejprve projednat EU

Rakousko, stejně jako všechny členské státy Evropské unie, stojí solidárně za Českou republikou v souvislosti s kauzou Vrbětice. Na čtvrteční tiskové konferenci po jednání s českým ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD) v Praze to řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Další možné kroky budou podle něj nejprve probrány na zasedání Evropské rady v Bruselu.

"Nabídli jsme zcela konkrétní podporu třeba prostřednictvím rakouského velvyslanectví v Moskvě, aby bylo možné nadále udržet provoz a fungování úřadů," řekl Schallenberg. Kulhánek také poděkoval za to, že rakouští diplomaté pomáhali při vyjednávání společného stanoviska EU na podporu ČR.

Na dotaz, zda by mohlo Rakousko přistoupit i k dalším krokům typu vyhoštění pracovníků ambasády, Schallenberg odpověděl, že je důležité, aby EU hovořila jedním hlasem. "Jsme vnímáni, pokud jsme jednotní a hovoříme společně. Veškeré další kroky a opatření se budou probírat nejprve v Bruselu na zasedání Evropské rady. Pokud se takové činy staly a Česká republika jasně vysvětlí jejich pozadí, zaslouží si naši plnou solidaritu," poznamenal ministr.

Některé země, například Slovensko či pobaltské státy, vyjádřily Česku solidaritu vyhoštěním ruských diplomatů. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v neděli v České televizi uvedl, že očekává další kroky i od dalších zemí, zmínil například Británii nebo Německo.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Soud v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandských povstalců Ongwenovi 25 let vězení

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandské povstalecké skupiny Dominiku Ongwenovi trest 25 let, žaloba navrhovala 20 let. Soud Ongwena již na začátku února usvědčil z 61 trestných činů, včetně válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, znásilnění, vynuceného sňatku a těhotenství a používání dětských vojáků.

Ongwen sám byl ještě jako dítě unesen a vycvičen v dětského vojáka. Podle žalobce to byl důvod, proč žádat nižší sazbu, ačkoliv zločincům u ICC hrozí až třicetileté tresty, připomínají světové agentury. Obhajoba se proti trestu hodlá odvolat. Činů, za něž byl nyní odsouzen, se muž dopustil na počátku tisíciletí, kdy působil v Armádě božího odporu (LRA), která jej původně unesla. Zatčen byl v roce 2015.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům komunismu

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Podle poslankyně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a spoluautorky předlohy Anny Andrejuvové by zákon mohl postihnout kolem 7000 lidí.

Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky komunistické tajné policie StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

"Má napravit hlavní nespravedlnost, že ti, kteří byli pronásledování, často umírají v chudobě a jejich pronásledovatelé z doby totality mají specifické výsady," řekl k zákonu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj, který byl na podzim 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy