Vlivný ekonom varoval před „další chybou“ šéfa ČNB. A ostře zajel i do Babiše

Vládní utrácení na dluh jako klíč k prosperitě, anebo cesta do dluhového pekla, která přinese další masivní vlnu zdražování a tvrdě dolehne na příští generace? Vlivní ekonomové se v hodnocení vládní strategie neshodnou. Někteří před dluhy varují, jiní vládě dávají zelenou s tím, že vyšší dluh nás naopak může dostat z potíží.

V letošním roce vláda Andreje Babiše (ANO) zvyšuje „sekeru“. Hodlá utratit o 310 miliard víc, než s jakými počítá příjmy. Jako důvod uvádí, že předchozí kabinet do výdajů nezapočítal některé položky. A slibuje, že penězi nastartuje ekonomický růst.

„Když dobrou hospodářskou strategií přispějete k vyššímu ekonomickému výkonu, třeba jen o půl procenta, získáte deset miliard letos, dvacet miliard příští rok a třicet miliard za dva roky,“ prohlásila minulý týden během své řeči na Národním ekonomickém fóru ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

„A když dobrou hospodářskou strategií přispějete k vyššímu ekonomickému výkonu o 2,5 procenta, přinese to ekonomice padesát miliard letos, sto miliard příští rok a 150 miliard ten další,“ pokračovala ve výpočtech.

Schillerová slibuje masivní investice

Slibuje nakopnout ekonomiku, což „ale bude něco stát“. Jako příklad uvádí masivní investice do infrastruktury, digitalizace, vědy a výzkumu či zlepšení podnikatelského prostředí v podobě chytré odpisové politiky nebo spuštění EET. „Proto vznikla naše hospodářská strategie,“ říká.

Varování před zvyšujícími se vládními útratami na dluh, které můžou přinést další vlnu zdražování, už zaznělo například z České národní banky (ČNB), jejíž hlavní náplní je hlídat, aby se ceny „neutrhly ze řetězu“.

Guvernér Aleš Michl už pohrozil, že prudký růst cen, který jsme viděli v minulosti, kdy se inflace vyšvihla na nevídaných 17,5 procenta, znovu nedopustí a bude nekompromisně zvyšovat sazby. Řekl, že klidně „zdrtí ekonomiku“.

Vyšší úroky centrální banky totiž zpomalují ekonomický růst, neboť zvedají cenu peněz v celé ekonomice a brzdí ekonomickou aktivitu. A zprostředkovaně zdražují i hypotéky, které hnutí ANO v rámci předvolebního boje slibovalo zlevnit.

Snižte sazby, vyzval ČNB Babiš

Michlova slova tak popudila premiéra Andreje Babiše (ANO), který před několika dny guvernéra a svého někdejšího poradce vyzval, ať sazby sníží. Centrální banka je přitom ze zákona nezávislá instituce a nesmí přijímat žádné pokyny zvenku.

Slova premiéra ostře odsoudil mimo jiné bývalý viceguvernér, dnes šéf Národní rozpočtové rady a jeden z největších expertů na státní rozpočet v zemi Mojmír Hampl. A také velký kritik vládního hospodaření se stále vyššími schodky.

„Je to totéž jako podobné výzvy ekonomicky zcela nekompetentního diletanta Trumpa či v minulosti požadavky podobně ‚mimoplanetárního‘ Erdogana,“ zhodnotil Hampl Babišovu výzvu ke snížení sazeb.

Trump: Udělejte správnou věc

Jen pro připomenutí: Ve Spojených státech je nyní inflace nejvyšší za tři roky. Může za to nejen válka na Blízkém východě, která zvedla ceny pohonných hmoty. I Trump přitom tlačí na tamní centrální banku. Vyzývá Federální rezervní systém ke snížení úrokových sazeb. „Udělte správnou věc,“ napsal Trump na sociální síti Truth Social.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zase spustil prudké zdražování v Turecku především opakovaným nucením centrální banky snižovat úrokové sazby v době, kdy ekonomika rostla a spotřebitelské ceny stoupaly.

„Vesměs snaha utrácet a k tomu snižovat úrokové sazby –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy nebrzdit důsledky tohoto utrácení –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vedou k vyšší inflaci, kterou titíž diletanti vždy svedou na někoho jiného,“ nebere si servítky Hampl a pustil se i do současného guvernéra ČNB Aleše Michla.

Chyby Aleše Michla

„Pokud ČNB neudrží inflaci na uzdě, bude to už druhá měnově politická chyba Aleše Michla,“ konstatuje Hampl. Tou podle ekonoma bylo masivní zdražování v době po covidové pandemii. Tehdy totiž Michl odmítal sazby zvyšovat. „Bude zapsán černým písmem v dějinách české hospodářské politiky. Snad to chápe a bude jednat podle toho,“ míní Hampl.

Udržet inflaci pod kontrolou je teď podle něj důležitější než jakékoli historické vazby. „Uvidíme, zda na to má, já o něm mám silné pochyby už po jeho selhání v letech 2021 a 2023. A nevím, zda to vše, co říká, nejsou víc řeči než snaha skutečně konat v případě potřeby, uvidíme,“ uzavírá Hampl.

Ekonomové Jan Švejnar a Pavel Kysilka, kteří byli na zmíněné konferenci spolu s ministryní Schillerovou, naopak věří, že vyšší dluhy mohou nastartovat rychlejší ekonomický růst. Pokud se půjčené peníze dobře použijí.

„Stále jsme premianti v oblasti veřejný dluh versus hrubý domácí produkt,“ prohlásil Pavel Kysilka, někdejší viceguvernér České národní banky a bývalý šéf České spořitelny. Naráží tím na fakt, že Česko má stále relativně nízký dluh v poměru k ekonomice.

„Máme prostor pro to, abychom fiskál (vládní rozpočtovou politiku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozn. red.) směřovali do prorůstových opatření. Když to uděláme dobře, můžeme vyrůst z problémů,“ dodal Kysilka.

Největší výzva

Zatím není jasné, jakou část peněz z těch vypůjčených vláda v příštím roce nasměruje do opatření přinášejících ekonomický růst a kolik pošle na „běžné útraty“, které jen zvyšují objem peněz v ekonomice, nepřinášejí zisk do budoucna a zadělávají na zdražování.

Třeba poslední známý výdaj, který chce pro státní rozpočet v příštím roce kabinet Andreje Babiše nově naplánovat a který lze jen těžko označit za „prorůstový“, je vyšší platba státu za státní pojištěnce. Má jít o 25 miliard korun.

Potíž je navíc v tom, že česká ekonomika je v situaci, kdy je už na další zdražování „zaděláno“. Například válkou na Blízkém východě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ta zdražila ropu, a tedy i pohonné hmoty. Přestože vláda ceny na pumpách reguluje, udržet na uzdě je nemůže do nekonečna.

Do toho způsobil konflikt na Blízkém východě nedostatek klíčových komodit, jako jsou hnojiva, jejichž cena už prudce vzrostla. Nejpozději na podzim to bude možné vidět v cenách zemědělských výrobků. A nejde jen o hnojiva.