Babiš chce příští rok zvýšit důchody i investovat do sportu. Našetřili jsme, tvrdí

ČTK ČTK
Aktualizováno 11. 8. 2020 12:10
Za priority rozpočtu na příští rok, o kterém v úterý bude jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), označil premiér Andrej Babiš (ANO) zrušení superhrubé mzdy, zvýšení důchodů a investice. Chce navýšit rozpočty na výstavbu dopravní infrastruktury a sportu, na jednání dorazí i ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) a šéf Národní sportovní agentury Milan Hnilička (ANO).
Premiér Andrej Babiš.
Premiér Andrej Babiš. | Foto: Radek Bartoníček

Maximální výška deficitu pro příští rok je podle Babiše dána rozpočtovými pravidly. Vláda podle něj bude hledat cestu, jak stát zásadně nezadlužit. Při příchodu na ministerstvo financí hájil i letošní hospodaření s rekordním schodkem 500 miliard korun. "Dluh letos nebude vyšší, než byl, když jsem v lednu 2014 přišel do této budovy," uvedl s odkazem na svoje působení v křesle ministra financí.

Rozpočet na příští rok bude poznamenán dopady šíření koronaviru. Ministerstvo financí zatím nesdělilo výši schodku, s kterým v rozpočtu na příští rok počítá. Schillerová už dříve uvedla, že příjmy a výdaje rozpočtu sestaví na základě makroekonomické prognózy, kterou úřad vypracuje na počátku září. Už dříve uvedla, že mimo jiné chystá plán úspor, ale ty odhaduje v řádech jednotek miliard, nikoli desítek.

Vládní koalice prosadila na jaře ve sněmovně kvůli pandemii koronaviru a navyšování schodku státního rozpočtu novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, která obsahuje sedmiletý plán konsolidace strukturálního deficitu tak, aby byl v roce 2028 na úrovni před pandemií. Podle normy je pro příští rok možné zvýšit strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Je to deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.

Plán vlády pak počítá v souladu s pravidly EU s jeho postupným snižování každoročně o 0,5 procentního bodu. V roce 2027 by tak měl strukturální deficit klesnout na jedno procento HDP a v roce 2028 na 0,75 procenta HDP, tedy na úroveň před současnou situací. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP.

"Jsme rozpočtově odpovědní. Našetřili jsme, teď máme pocit, že ekonomiku musíme podpořit, držet zaměstnanost, dát lidem přímo peníze, aby to uviděli na výplatní pásce," uvedl.

Téma číslo jedna? Zrušení superhrubé mzdy

Zrušení superhrubé mzdy je podle Babiše tématem číslo jedna. Vláda podle něj určitě splní závazek 19procentní daně z příjmů, připustil, že hovořil i o snížení na 15 procent. "Znovu opakuji, že bych si přál, aby to bylo 15 procent, protože kdybychom měli těch 19, tam by došlo k navýšení daně u živnostníků. My ale daně navyšovat nechceme, proto se přikláním k těm 15 procentům," uvedl.

Proti snížení daně na 15 procent jsou kvůli vysokému výpadku státních příjmů i komunisté, kteří vládu dlouhodobě podporují. "Já nevím, jestli je to 90 miliard, musí se to spočítat, my jsme s paní ministryní mluvili o sumě 73 miliard," uvedl.

V případě investic plánuje premiér navýšit rozpočty na výstavbu železnic a dálnic. Rozpočet sportu by měl stoupnout na 11,8 miliardy korun. S Hniličkou chce v úterý jednat o způsobu kofinancování velkých sportovních stadionů, představuje si třetinový podíl státu, krajů a obcí.

Premiér zopakoval, že plánuje i zvýšení důchodů, nechtěl ale předjímat zda o zákonem danou valorizaci, nebo víc. "Důchody jsou stále nízké, je třeba vymyslet, jak navyšovat," uvedl. Úterní jednání vnímá jako konzultace, o nichž se nedá "čekat velké závěry". Jak bude stát zacházet s platy zaměstnanců ve veřejné sféře, nechtěl předjímat. Vláda v tomto případě bude čekat na makroekonomickou prognózu, která bude hotova počátkem září.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Americká sonda OSIRIS-REx letí z planetky Bennu zpět k Zemi. Nasbírala až 400 gramů vzorků

Sonda OSIRIS-REx americké vesmírné agentury NASA se po úspěšném splnění mise u planetky Bennu vydala v neděli pozdě večer SELČ na dvouletou cestu zpět. Na Zemi dopraví kapsli se vzorky odebranými z Bennu a podle záměrů vědců by se pak mohla zaměřit na zkoumání dalšího cíle, planetky Apophisu.

Realizace projektu začala v září 2016 vypuštěním sondy, která po dvouleté cestě dorazila začátkem prosince 2018 k Bennu. Poté OSIRIS-REx prováděla průzkum tělesa a připravovala se na splnění hlavního úkolu, odebrání vzorků. Loni po testovacích přiblíženích k tělesu sonda 21. října provedla úspěšný manévr s nabráním dostatečného množství materiálu z povrchu planetky.

Hlavní vědkyně projektu Dante Laurettaová podle agentury AP odhaduje, že sonda mohla získat 200 až 400 gramů vzorků, většinou drobných kousků. Každopádně je to mnohem víc než zamýšlených alespoň 60 gramů. Vědci mají o materiál z Bennu velký zájem, neboť jim umožní zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa v dávné minulosti totiž s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vláda USA zadržuje desítky tisíc dětí migrantů. Jejich počet se za poslední dva měsíce zdvojnásobil

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zadržuje kolem 21 tisíc dětí čekajících na výsledek azylového řízení v neprůhledné síti asi 200 vládních zařízení rozprostřených ve více než 20 amerických státech. V pěti z nich přitom pobývá více než 1000 dětí naráz. Napsala to agentura AP s odkazem na uniklé utajované vládní dokumenty, podle nichž se počet dětí migrantů, od batolat až po nezletilé, v péči úřadů za poslední dva měsíce zdvojnásobil. Řada právníků a aktivistů přitom tvrdí, že některá zařízení ohrožují bezpečnost a zdraví dětí.

Do USA v poslední době vstupuje velké množství dětí ze zemí Střední a Jižní Ameriky. Jeden z důvodů nárůstu jejich počtu vychází z mimořádného příkazu exprezidenta Donalda Trumpa, který s odkazem na nebezpečí šíření koronaviru v podstatě uzavřel jižní hranici USA pro všechny migranty. Nynější administrativa však umožnila vstup migrujícím dětem, pro dospělé však zákaz ponechala. Řada rodičů proto nyní vysílá svoje děti přes hranici samotné, většina z nich již totiž má členy rodiny či vzdálenější příbuzné v USA a doufají, že se k nim děti rychle dostanou.

Děti však na jejich cestě nejprve zadrží američtí celníci, kteří je pak předají do vyřízení všech formalit do vládních ubytovacích zařízení. Aby si úřady s nedávným přílivem dětí poradily, založila Bidenova administrativa nouzová zařízení například ve vojenských základnách, na stadionech či v kongresových centrech. Ta přitom kvůli svému zvláštnímu statusu nemusí splňovat některá zákonná kritéria a jsou do značné míry mimo dohled veřejnosti. Vláda do nich rovněž nepouští novináře s odvoláním na ochranu soukromí dětí a pandemii covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy