Babiš čelí kritice kvůli výroku o holokaustu a táboru v Letech. Omluvil se těm, kterých se to dotklo

Radek Bartoníček Lukáš Werner Radek Bartoníček, Lukáš Werner
Aktualizováno 2. 9. 2016 12:34
Mnozí politici kritizují výroky předsedy hnutí ANO a prvního místopředsedy vlády Andreje Babiše, které pronesl při čtvrteční návštěvě Varnsdorfu na adresu romského koncentračního tábora v Letech. Babiš mimo jiné prohlásil, že tento tábor byl pouze pracovní. Šéf ANO se hájí tím, že prý jen citoval slova svého známého a výrok byl vytržený z kontextu. Později prohlásil, že se omlouvá všem, koho se jeho slova případně dotkla.
Andrej Babiš ve Varnsdorfu.
Andrej Babiš ve Varnsdorfu. | Foto: Ludvík Hradilek

Varnsdorf/Praha – Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš musí vysvětlovat kontroverzní čtvrteční výroky z Varnsdorfu, které se týkaly romského koncentračního tábora v Letech. 

"Byly doby, kdy všichni Romové pracovali,“ prohlásil při debatě s lidmi ze sociálně vyloučené lokality. „To, co píší v novinách ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam," řekl podle fotoreportéra Aktuálně.cz Ludvíka Hradilka místopředseda vlády Babiš.

Samotný Andrej Babiš se brání tím, že jeho výroky byly vytržené z kontextu a on citoval slova svého známého. Zároveň ale připouští, že se vyjádřil "neobratně".

Ať sněmovna navrhne rezignaci Babiše, navrhne TOP 09 

Babiše kritizují politici vládní koalice i opozice. "Pokud něco takového opravdu řekl, doporučoval bych Andreji Babišovi, aby si zajel do Let a seznámil se s historickými fakty, jak nacisté a ti, kdo jim pomáhali, různými metodami zabíjeli Romy. Pak by se měl zastydět, omluvit a už nešířit takové blbosti," sdělil například premiér Bohuslav Sobotka týdeníku Respekt.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek oznámil, že jeho strana navrhne příští týden zařazení mimořádného bodu na program Sněmovny. "Sněmovna by podle mého názoru měla vyzvat ministra Babiše k omluvě a rezignaci. Chceme-li zůstat civilizovanou zemí, nepřipadá jiné řešení v úvahu," prohlásil Kalousek. "Popírání holokaustu je trestný čin. Především je pro nás nesmírnou mezinárodní ostudou, že člověk, který se dopouští takových výroků, je členem vlády," řekl Kalousek.

Podle Jiřího Dientsbiera (ČSSD) by se Babiš měl omluvit a odstoupit. "Kterýkoliv politik v kterékoliv civilizované zemi by takto nemístné výroky buď musel vyvrátit s tím, že je neřekl a nebo by se musel omluvit a odejít z veřejného života," řekl s tím, že by si měl doopravdy srovnat své úvahy v hlavě. "Nic neřeší ani to, když se teď vymlouvá, že někoho citoval," dodal.

Babiš se hájí tím, že ve Varnsdorfu jen citoval svého známého. "Mluvil jsem se starousedlíky v Kovářské ulici ve Varnsdorfu, kde sousedí s romskou komunitou. Navštívil jsem tamní romské domy – a to byl opravdu silný zážitek. Takovou špínu a nepořádek jsem nezažil. Nepoužívám politické floskule. A protože v dopoledních hodinách byli dospělí doma, tak jsem se ptal, proč nejsou v práci. Můj známý, majitel jedné české firmy, mi vyprávěl, že za komunismu Romové chodili do práce, a taky mi říkal, že Lety byly pracovní tábor a od roku 1942 internační tábor. Nezpochybňuju hrůzy nacismu a druhé světové války, to by snad nikoho, kdo mě zná, nemohlo napadnout," napsal Babiš na svůj Facebook.

Fotograf Aktuálně.cz Ludvík Hradilek, který z Babišovy čtvrteční návštěvy ve Varnsdorfu na místě pořizoval fotoreportáž, si za autentičností vicepremiérovy citace stojí. "Lidem začal říkat, že má známého v Písku, že mu je osmdesát let, a ten říkal, pamatuje dobu, kdy všichni Romové pracovali. Potom už ale mluvil Andrej Babiš za sebe," řekl Hradílek.

"Já jsem dneska ve Varnsdorfu, asi neobratně, poukazoval hlavně na to, že dřív Romové pracovali, zatímco dnes jsem viděl dospělé i děti doma, místo aby byli v práci a ve škole. Pro mě, zvyklého pracovat, to byl šok," připustil Babiš.

Omlouvám se, prohlásil nakonec Babiš

V pátek před polednem se Andrej Babiš za svá slova omluvil, ale zároveň trval na tom, že jeho slova byla vytržená z kontextu.

"Pokud jsem se někoho dotkl, tak se všem omlouvám, ale znovu opakuji, vůbec jsem to tak nemyslel, bylo to vytržené z kontextu," prohlásil Babiš v Ostravě, kde představoval kandidáty ANO na hejtmany v krajských volbách.

"Zásadně odmítám výzvy politiků. Samozřejmě odsuzuji holocaust, odsuzuji koncentrační tábory a paradoxně já s ministrem kultury Danielem Hermanem jsme se domluvili, že on vyřeší vepřín v Letech a já mu dám na to peníze," podotkl. 

Babiš při své omluvě mluvil nejvíce o svém pohoršení nad tím, že v sociálně vyloučené lokalitě potkal mnoho lidí, kteří nepracují a žijí na sociálních dávkách, a navíc na nich vydělávají firmy, které jim poskytují bydlení a dostávají za to od státu velké sumy peněz.

"Politici tuto problematiku za dvacet let nevyřešili," tvrdil Babiš a zaútočil na ministra pro lidská práva za ČSSD Jiřího Dienstbiera. "Doporučuji panu Dienstbierovi, ať tam jde, udělejme tam zasedání vlády. Ať jde ochránit lidi, kteří se tam bojí žít a kterým znehodnotili majetky, kteří se bojí o život," uvedl.

Babiš není první, kdo svými výroky o Letech vyvolal vlnu kritiky. V roce 2005 tehdejší prezident Václav Klaus tvrdil, že tábor v Letech byl původně pracovní tábor pro ty, kteří odmítali pracovat. "Zdaleka ne jen romský. Není to opravdu koncentrační tábor v tom slova smyslu, jak každý z nás podvědomě rozumí slovu koncentrační tábor a vidí Osvětim, Buchenwald a tyto věci," prohlásil Klaus, který byl prezidentem v letech 2003 až 2013.

Mnozí Romové zemřeli, další museli do vyhlazovacích táborů

Podle webu ministerstva kultury fungoval tábor v Letech od 2. 8. 1942 do 6. 8. 1943. V tomto období byl tábor vězením pro "Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku".

V nelidských podmínkách zde čekalo smrt na 326 mužů, žen a dětí. Dalších 540 vězňů bylo posláno do vyhlazovacího tábora Auschwitz - Birkenau. Táborem prošlo za dobu jeho existence více než 1300 Romů, z nichž více než čtvrtina nepřežila. Jsou pochováni v místech současného památníku. Vězni, kteří přežili, byli deportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

"Holocaust Romů v období II. světové války začal právě v Letech u Písku; navíc genocida českých a moravských Romů patří k jedné z nejdůsledněji provedených genocid tohoto období. Osudy českých a moravských Romů a Sintů zůstávají smutnou připomínkou zrůdnosti nacistického režimu a zároveň jsou varováním před jakýmkoli projevem násilí a zvůle, ať se tak již děje z různých důvodů či příčin," stojí na webu ministerstva.

 

Právě se děje

Další zprávy