Babišovi advokáti mluvili jen půl pravdy, Nagyová však zasáhla křehkou část obžaloby

Jan Horák Jan Horák
12. 9. 2022 18:11
Andrej Babiš (ANO) je po Petru Nečasovi druhým expremiérem v české historii, který vstoupil do soudní síně na hlavní líčení coby obžalovaný. Zodpovídá se z pomoci k dotačnímu podvodu při budování farmy Čapí hnízdo. Své vystoupení postavil na tvrzení, že jeho kauza je výsledkem politického tlaku. Aktuálně.cz přináší analýzu obhajoby jeho advokátů.
Andrej Babiš a Farma Čapí hnízdo (koláž).
Andrej Babiš a Farma Čapí hnízdo (koláž). | Foto: Aktuálně.cz, Profimedia

Předseda ANO si s sebou do největší jednací síně Městského soudu v Praze přivedl v pondělí ráno tři advokáty. Promluvili dva. Jako první si vzal slovo coby hlavní obhájce Michael Bartončík, poté vystoupil Eduard Bruna. Spoluobžalovanou Janu Nagyovou (dříve Mayerovou), někdejší Babišovu spolupracovnici, zastupuje Josef Bartončík, bratr Babišova klíčového advokáta.

Jmenovaní právní zástupci mluvili dohromady dvě hodiny. Kolem svých klientů vystavěli tři hlavní linie obrany, jež měly obžalobu státního zástupce Jaroslava Šarocha vyvrátit. Používali u toho silná tvrzení. Opakovali sousloví jako "absolutní logické lapsy", "zásadní trhliny" nebo "flagrantní a školácké chyby".

Nedává podle nich smysl, že Šaroch postavil Babiše napodruhé před soud, když už jednou stíhání zastavil. Bývalý premiér neměl na lavici obžalovaných usednout také proto, že ho poslanci vydali ke stíhání podle jejich názoru nezákonně. Argumentovali tím, že zákon v rozhodné době neobsahoval kvalifikaci skutků, pro které podal Šaroch obžalobu.

Popřel Šaroch sám sebe?

Jaroslav Šaroch skutečně v srpnu 2019 stíhání Andreje Babiše, Jany Nagyové a tehdy dalších pěti obviněných zastavil. Jeho závěr ze zákona přezkoumal tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, na konci bylo rozhodnutí o obnovení stíhání Babiše a Nagyové. Zeman jasně řekl, že v jejich případě není kauza řádně objasněná.

"Státní zástupce Šaroch tehdy správně rozhodl stíhání zastavit, podáním obžaloby ale popřel sám sebe," prohlásil Babišův advokát Michael Bartončík. Nezmínil však důležitou věc. Od Zemanova zásahu se důkazní situace změnila. Policii se přihlásili svědci, kteří chtěli změnit původní výpověď. Tentokrát svědčili v neprospěch Babiše.

Zásadní bylo svědectví jednoho z někdejších manažerů Čapího hnízda, na které upozornily Seznam Zprávy. Podle něj byl Babiš hlavním hybatelem projektu, za nímž stál jeho holding Agrofert. Dotace ve výši 50 milionů korun přitom byla určena pro malé a střední firmy. Obdobně nově mluvili i bankéři z britské banky HSBC, která půjčila farmě 375 milionů korun.

Vydání sněmovnou v souladu se zákonem

"Můj klient by měl být vyňat z působnosti orgánů činných v trestním řízení, jeho trestní stíhání je nepřípustné," pokračoval Bartončík. Babiš stanul před soudem díky tomu, že ho letos v březnu vydala do rukou kriminalistů a žalobce Poslanecká sněmovna. Rozhodla na základě žádosti policie, která ho skutečně chtěla stíhat za jiné skutky, než kvůli nimž je Babiš obžalovaný.

Popis deliktu, kterého se měl Babiš dopustit, navíc vycházel z první žádosti o vydání, jemuž sněmovna vyhověla v září 2017. Tehdy přitom bylo obviněných 11 lidí. Z pohledu Bartončíka šéf ANO stojí před soudem kvůli činu, pro jehož stíhání sněmovna souhlas nedala, proto u soudu jako obžalovaný nemá co dělat.

Babiš dorazil k soudu. Před budovou se uspořádali happening jeho odpůrci | Video: ČTK, Jakub Zuzánek

Bartončík však brojil proti něčemu, co je od května vyřešené. Tehdy Nejvyšší soud vyřizoval jeho totožný podnět. Připustil sice, že popis skutků v rozhodnutí poslanců se od obžaloby z půlky liší, stejně jako že sněmovna rozhodla podle staré žádosti. Ve zbytku však Bartončíkovo podání zamítl. Stejně tak učinil na počátku pondělního hlavního líčení soudce Jan Šott.

"Rozhodnutí Poslanecké sněmovny předcházela dlouhá debata přítomných poslanců, z níž vyplynulo, že trestní spis byl státním zástupcem poskytnut k prostudování a členové sněmovny měli možnost se seznámit se stavem objasňování skutku, pro který je poslanec Andrej Babiš stíhán," rozhodl Nejvyšší soud s tím, že o zákonnosti vydání "nelze mít pochybnosti".

Hrozba pro Babiše za druhý trestný čin

"V případě mého klienta by byla porušena zásada retroaktivity, protože jeho jednání podle tehdejšího zákona trestné nebylo. Nemohl se dopustit trestného činu, který v tehdejší právní úpravě neexistoval," prohlásil Babišův advokát Eduard Bruna. Babiš se podle obžaloby dopustil zločinu v období od října 2007 do února 2008. Tehdy měl dávat příkazy, aby Čapí hnízdo nevypadalo jako součást Agrofertu.

Bruna reagoval na upozornění soudce Šotta, podle něhož se v průběhu procesu může ukázat, že Babiš se bude zodpovídat také z pomoci k poškození finančních zájmů Evropské unie. Je pravda, že zmíněnou kvalifikaci tehdejší trestní zákoník neznal. Jeho účinnou součástí se stal až roku 2010. 

Do té doby od léta 2008 uváděl trestní zákon kvalifikaci poškozování finančních zájmů Evropských společenství, která je svou podstatou totožná. Liší se jen v tom, jak přísně k takovému deliktu přistupuje. Původně se trestal až 12 lety vězení, podle nové úpravy lze za něj uložit nejvíce "jen" 10 let za mřížemi.

Babiš by se tak skutečně do zmíněné druhé možné kvalifikace na první pohled nevešel, protože v rozhodné době žádná taková svým pojmenováním ani podstatou neexistovala. Jenže není neobvyklé, že v průběhu hlavního líčení na základě projednaných důkazů vyjdou najevo nové okolnosti skutku.

Spor o malý a střední podnik

Na křehké místo obžaloby ve svém vystoupení ukázala Jana Nagyová, která je obžalovaná z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. O něj se povede nejtvrdší spor během hlavního líčení. Jde o to, zda bylo možné Farmu Čapí hnízdo považovat za malou a střední firmu. Obžaloba tvrdí, že díky spojení s Agrofertem takovou nebyla.

"Byla jsem ujištěna, že akcionáři jsou nepodnikající fyzické osoby a že společnost není majetkově propojená s jinou firmou," uvedla Nagyová. Byla to ona, kdo v únoru 2008 podal za Čapí hnízdo žádost o dotaci. Tehdy firmu z většiny vlastnil Babišův švagr Martin Herodes, zbytek patřil jeho ženě Monice a dvěma dětem. Také z toho Šaroch dovozuje vazbu na Agrofert.

V dané době byla problematika malých a středních firem v souvislosti s evropskými dotacemi poměrně novou záležitostí, na kterou se teprve tvořil jednotný výklad. Nagyová navíc upozornila na to, že i sama policie si tuto otázku vyřešila teprve v druhé půlce vyšetřování.

"Nechápu, že se po mně chce, že jsem tehdy měla vědět něco, o čem se policie a státní zastupitelství dohadují posledních pět let a k čemu shromáždily 34 766 listů trestního spisu," uvedla Nagyová, podle níž Čapí hnízdo podmínky malé a střední firmy splňovalo.

Hlavní líčení pokračuje do konce týdne. Jako svědci mají vystoupit znalec z oboru ekonomie, Babišova žena Monika či bývalý šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, který byl původně také mezi obviněnými. Jeho stíhání žalobce Šaroch zrušil na jaře 2018.

Jak šel čas s Čapím hnízdem

  • 24. listopadu 2015 podal anonymní autor k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření, že ve věci Čapího hnízda došlo ke zločinnému spolčení
  • 29. prosince 2015 pražská policie oznámila, že zahájila prověřování případu pro podezření z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU
  • 10. srpna 2017 obdržela Poslanecká sněmovna žádost o vydání k trestnímu stíhání Andreje Babiše a šéfa poslanců ANO, bývalého manažeru Agrofertu, Jaroslava Faltýnka, 6. září je policii vydala
  • 21. listopadu 2017 po sněmovních volbách si policie znovu řekla o vydání obou mužů ke stíhání, poslanci vyhověli 19. ledna 2018
  • 3. května 2018 oznámilo Městské státní zastupitelství v Praze, že žalobce Šaroch zastavil stíhání Jaroslava Faltýnka a dalších tří lidí
  • 17. dubna 2019 policie navrhla obžalovat premiéra Babiše a dalších pět lidí kvůli možnému dotačnímu podvodu a poškození finančních zájmů EU
  • 30. srpna 2019 dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch rozhodl o zastavení stíhání včetně premiéra Babiše
  • 13. září 2019 vedoucí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím oznámil, že závěr svého podřízeného potvrdil
  • 4. prosince 2019 nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše a dotační manažerky projektu Jany Mayerové v kauze Čapí hnízdo jako nezákonné a předčasné.
  • 31. května 2021 hlavní vyšetřovatel případu Pavel Nevtípil navrhl státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi, aby Andreje Babiše a Janu Mayerovou obžaloval
  • v červenci 2021 premiér Andrej Babiš podal návrh na zastavení trestního stíhání
  • 31. srpna 2021 Jaroslav Šaroch vrátil policistům spis ke kauze k došetření
  • 20. září 2021 kriminalisté odevzdali žalobci doplněný spis s návrhem na podání obžaloby
  • 9. listopadu 2021 žalobce Šaroch požádal o opětovné vydání Andreje Babiše ke stíhání po jeho znovuzvolení poslancem
  • 30. listopadu 2021 uplynula lhůta pro dodání finálního posudku, jenž zadal žalobce v průběhu října, znalec ho dodal 6. prosince
  • 3. března 2022 vydala Poslanecká sněmovna Andreje Babiše k trestnímu stíhání
  • 21. března 2022 dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch obžaloval Andreje Babiše z pomoci k dotačnímu podvodu a Janu Nagyovou (dříve Mayerovou) z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie
  • 12. září 2022 začalo u Městského soudu v Praze hlavní líčení
  • 9. ledna 2023 senát soudce Jana Šotta zprostil Andreje Babiše a Janu Nagyovou obžaloby
  • 5. dubna 2023 soudce Šott dokončil odůvodnění rozsudku.
Zdroj: Jan Horák
 

Právě se děje

Další zprávy