Babiš by měl dotaci na Čapí hnízdo vrátit státu. OLAF našel problém, tvrdí Wagenknecht

Lukáš Prchal Lukáš Prchal
23. 12. 2017 11:50
Bývalý náměstek ministerstva financí Lukáš Wagenknecht je přesvědčen, že Evropský úřad proti podvodům OLAF dospěl k negativnímu závěru při vyšetřování, zda farma Čapí hnízdo získala padesátimilionovou dotaci v souladu s pravidly. Farmu vlastní přes svěřenecký fond premiér Andrej Babiš. "Pokud by totiž OLAF nic neshledal, pouze by uzavřel případ a oznámil to příjemci dotace," říká Wagenknecht, nyní předseda organizace Good Governance v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Čapí hnízdo.
Čapí hnízdo. | Foto: Ludvík Hradilek

Aktuálně.cz: Když dává OLAF doporučení, co ta znamená?

Foto: Vojtěch Marek

Lukáš Wagenknecht: OLAF dává výrok, jestli došlo nebo nedošlo k podvodu, korupčnímu jednání nebo jinému negativnímu dopadu na souhrnný rozpočet EU. V případě, že zjistí pochybení, obvykle dává doporučení finančního charakteru Evropské komisi, které se týká navracení prostředků do rozpočtu EU. V případě doporučení národním orgánům, například státnímu zastupitelství, může dát doporučení v souvislosti s úkony v rámci trestního řízení.

Co předpokládáte, že ve zprávě OLAFu je? Co se dá z toho, co víme, zatím vyvozovat?

Bezesporu můžeme dovodit, že OLAF došel k negativnímu zjištění. Pokud by totiž nic neshledal, pouze by uzavřel případ a oznámil to příjemci dotace.

Co to může znamenat pro premiéra Andreje Babiše?

Pokud by bylo zjištěno porušení pravidel nebo podvodné jednání u farmy Čapí hnízdo, mělo by ze strany českých úřadů dojít k vymáhání dotace, které by Babišem ovládaná společnost musela zaplatit.

Může to oslabit pozici premiéra?

Pokud byla dotace v pořádku, mělo by šetření OLAF pro pana premiéra pozitivní dopad - potvrdilo by se jeho tvrzení, že žádná korupce v jeho projektu nebyla. Naopak pokud by  u společnosti vlastněné premiérem došlo k podvodu nebo korupčnímu jednání na souhrnném rozpočtu EU, mělo by to podle mě při jednáních na evropské úrovni negativní dopad. Když se vše oficiálně potvrdí, bude to svědčit o velice nízké politické úrovni v Česku

Bude muset Česko vyjmou Čapí hnízdo ze seznamu dotovaných projektů?

V případě, že byl projekt napaden korupčním jednáním nebo pokud šlo o dotační podvod, nedokážu si představit, že by EU takovou dotaci proplatila.

Musí Česko tyto peníze vrátit Evropské unii, nebo je může jenom přesunout do jiného projektu?

V programovém období 2007 až 2013 bylo možné prostředky u projektů, kde byla zjištěna nesrovnalost (pochybení zákona, podvodné jednání nebo korupce), vyjmout z takzvané certifikace a přesunout je na jiné. Nyní se však již uzavírá celé programové období, už to není tak jednoduché. Ale možné to teoreticky je.

Pokud by k tomu nakonec došlo, musel by podle mého názoru pan Babiš, respektive jím ovládaná společnost Imoba, dotaci bezodkladně vrátit státu. Jestliže by totiž nebyl jeho podnikatelský projekt financovaný ze strukturálních fondů, neměl by blokovou výjimku na nedovolenou veřejnou podporu. Pokud by toto české úřady ignorovaly, došlo by z jejich strany k porušení evropské legislativy.

Měl by stát těch 50 milionů vymáhat zpět? Kdo by je měl vrátit?

Jestliže došlo ke korupci nebo podvodnému jednání, musí prostředky na projekt vymáhat Úřad regionální rady ROP Střední Čechy. V praxi by tedy musela Babišem ovládaná společnost vrátit jak dotaci 50 milionů, tak i penále, které by v tuto chvíli bylo ve výši 100 procent - tedy dalších 50 milionů. Pokud by tak úřad neučinil, nebo pokud by panu premiérovi chtěl neoprávněnou dotaci nechat a prominout odvod, šlo by podle mého názoru o nedovolenou veřejnou podporu a zneužití pravomoci úřední osoby.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 32 minutami

Ministerstvo průmyslu prodloužilo lhůtu, do které mohou podnikatelé zasažení tornádem zažádat o kompenzace

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prodloužilo příjem žádostí do programu Pomoc po tornádu do 15. října. Resort to uvedl na svém webu. Původně měl příjem skončit 30. září. V kompenzační výzvě Pomoc po tornádu mohou podnikatelé žádat o příspěvek na obnovu nebo nákup nového majetku. Na podporu je pro ně připraveno 200 milionů korun.

Někteří podnikatelé podle resortu stále nemají příslušné podklady k uznání kompenzace, proto se úřad rozhodl posunout termín ukončení příjmu žádostí. Ten začal 30. června.

Státní agentura CzechInvest, která má administraci programu Pomoc po tornádu na starost, k 21. září evidovala 167 podaných žádostí za 82 milionů korun. Z nich bylo na ministerstvu ke stejnému datu předáno 130 žádostí za zhruba 59,6 milionu korun. Úřad postupně podnikatelům posílá peníze na účty, k 21. září proplatil 110 žádostí v objemu 48,9 milionu korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy