Není tábor jako tábor. Ještě týden po příjezdu mi syn odpovídal "ano, madam", pochvalovala si matka

Není tábor jako tábor. Ještě týden po příjezdu mi syn odpovídal "ano, madam", pochvalovala si matka
Petr Kučera je profesionální voják, z velitele ženijního družstva v hodnosti rotného se už dvanáct let každé léto mění v majora Smitha, velitele tábora amerických Rangers kdesi ve válkou zmítané Azvádii.
Jeho zástupci jsou většinou vojáci, někteří prošli zahraničními misemi české armády.
Mužstvo složené z třiceti dětí od deseti do sedmnácti let.
Tým Alfa před nástupem do zaměstnání.
Foto: Ludvík Hradilek
Ludvík Hradilek Ludvík Hradilek
Aktualizováno 1. 8. 2017 9:38
Dětských vojenských táborů je spousta. Ne všude jim velí profesionální vojáci a školí je účastníci zahraničních vojenských misí. Jeden z nejtvrdších je u Konic. "Ještě týden po příjezdu mi syn odpovídal 'ano, madam' a skládal šaty do komínků."

Připomíná to vojenské cvičení na zahraniční mise. "Není to žádná airsoftová střílečka," říká vedoucí tábora Petr Kučera. "Chceme dětem předat všechno, co jsme se naučili v armádě. Základem je vojenský dril a disciplína, samostatnost a práce v kolektivu."

Učí se orientaci v terénu, první pomoc a stabilizace zraněného. Absolvují dlouhé patroly s batohem na zádech s přespáním pod celtou. Rozdělávají oheň křesadlem, učí se přežít v nepřátelském území, maskovat, zacházet se zbraní, bojovat v budově i otevřeném terénu, odhalovat špióny mezi zajatci, deaktivovat výbušná zařízení, ale i komunikovat s civilisty. Prostě všechno, co má moderní voják umět.

"Není to tábor pro skleníkové typy dětí. Když nás alespoň dvě během tábora neopustí, říkáme si, že jsme něco nedělali správně," dodává s úsměvem Kučera. Rodiče si nestěžují, naopak: "Jedna maminka mi spokojeně hlásila, že její výrostek jí ještě týden po příjezdu domů odpovídal výhradně : Ano, madam! a skládal si prádlo do komínků."

 

Právě se děje

Další zprávy