Zbrojař přišel kvůli obchodu v Ázerbájdžánu o zbrojní průkaz. Dal policii k soudu

Jan Horák Jan Horák
18. 8. 2020 5:30
Zbrojaře Emila Markupa s dalšími pěti lidmi stíhá Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli podílu na nelegálním obchodu s Ázerbájdžánem. Skupina tam podle žalobce přepravila technologie k výrobě munice. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, u Markupa policie v této souvislosti zajistila řadu neregistrovaných zbraní a odebrala mu zbrojní průkaz. Zbrojař ho chce zpátky.
Cílem transakcí bylo podle policie umožnit Ázerbájdžánu výrobu bezdýmného střelného prachu (ilustrační snímek).
Cílem transakcí bylo podle policie umožnit Ázerbájdžánu výrobu bezdýmného střelného prachu (ilustrační snímek). | Foto: Reuters

V září šedesátiletý Emil Markup je spolu s Jiřím Vránou majitelem významné zbrojařské firmy CZ Hermex. Kriminalisté je několik let prověřovali kvůli tomu, že nelegálně vyváželi do Ázerbájdžánu technologie k vybudování závodu na výrobu bezdýmného střelného prachu. Před zdejšími úřady podle policie předstírali, že jde o nevojenský materiál. Tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) je spolu s dalšími lidmi z jiných firem obvinil.

ÚOOZ při rozkrývání případu podle zjištění Aktuálně.cz objevil u Markupa při domovní prohlídce velké množství zbraní. Bylo mezi nimi třeba 306 kusů zakázané munice a pyrotechnických iniciátorů. Zbraně nebyly zapsané v centrálním registru, Markup na ně neměl výjimku ze zákona, případně je podle legislativy coby fyzická osoba neměl vůbec držet. Policejní prezidium mu kvůli tomu odebralo zbrojní průkaz.

Zbrojař proti Policejnímu prezidiu brojil žalobou. Ve snaze získat doklad zpět však neuspěl, Městský soud v Praze jeho žalobu letos v červenci zamítl. "Pokud u žalobce takový arzenál byl nalezen, jedná se o značně závažnou skutečnost, která musí být při hodnocení pro zajištění zbrojního průkazu významně zvažována," stojí v rozsudku, pod nímž je podepsaný soudce Ladislav Hejtmánek a jejž má Aktuálně.cz k dispozici.

Markupa kvůli obchodu s Ázerbajdžánem obvinil ÚOOZ v říjnu 2016. Krajské policejní ředitelství v Praze poté rozhodlo o zajištění jeho zbrojního průkazu. Policejní prezidium tento závěr po Markupových stížnostech opakovaně zrušilo, ale v prosinci 2018 ho potvrdilo. Argumentovalo předběžnou opatrností. Obávalo se, že by zbrojař vzhledem k povaze vyšetřované kauzy mohl kvůli průkazu představovat riziko. 

Takové množství zbraní je neobvyklé i u zbrojaře

V žalobě se Markup snažil rozhodnutí prezidia zvrátit tím, že k zabavení průkazu nebyl důvod. Vznesl dva hlavní argumenty: podle něj policie nedoložila, že by zbraně odhalené při domovní prohlídce patřily přímo jemu. Jejich vlastníkem je podle něj firma CZ Hermex. Prý také uběhla příliš dlouhá doba od spáchání údajného trestného činu, aby mělo rozhodnutí prezidia reálný význam.

Markup poukazoval i na likvidační povahu verdiktu vzhledem tomu, čemu se v podnikání věnuje. Městský soud však nepřesvědčil. "Obava z páchání další trestné činnosti však v odůvodnění uvedena byla - možné užití zbraně ve stresu, zapojení žalobce do obchodu s vojenským materiálem," odmítl soud Markupovo tvrzení, že zabavení průkazu nebylo vysvětlené.

Problematický Ázerbájdžán

  • Kvůli válce Ázerbájdžánu s Arménií o Náhorní Karabach vyhlásila OSN embargo na vývoz zbraní a obdobného materiálu do Ázerbjádžánu roku 1992, svým doporučením se k embargu připojila i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě i EU. OSN roku 2001 své embargo zrušila, ale OBSE i EU své doporučení ponechala v platnosti. 
  • Na základě tohoto doporučení se v rámci české zahraniční politiky neumožňuje vývoz vojenského materiálu do zemí, kam by to bylo vzhledem k bezpečnostní situaci nevhodné. To platí i pro Ázerbájdžán. Ačkoliv s Arménií podepsal příměří, vzájemné vojenské výpady trvají dosud. Letos na podzim se obě země střetly ve válce znovu.
  • Na podzim 2017 vzbudila v Česku rozruch informace, že navzdory české zahraniční politice má Ázerbájdžán k dispozici české houfnice. Techniku pocházela od zbrojaře Jaroslava Strnada. Původně ji přitom prodala izraelskému obchodnímu partnerovi. Nicméně podle projektu Investigace.cz české ministerstvo obrany vědělo, že houfnice skončí v Ázerbájdžánu.

Soudce Hejtmánek nepřistoupil ani na podnikatelův výklad, že zbraně patřily jeho firmě. Podle soudce to jednak neprokázal, jednak to pro samotné řízení o zabavení průkazu není zásadní. Naopak je podle soudu podstatné, že zbrojař nevyvrátil podezření z vlastnictví zbraní jím samým.

"I tak však podle názoru soudu je tato skutečnost pro dané rozhodnutí značně podstatná - množství a charakter zbraní a střeliva při domovní prohlídce a konkrétně vymezený v usnesení o zahájení trestního stíhání není běžný ani u sběratele či osoby, která se profesně tomuto oboru věnuje," píše soudce.

Zbraně nezjistitelné na rentgenu

Jaké konkrétně zbraně kromě munice a pyrotechnických iniciátorů měl podnikatel doma, z rozsudku nevyplývá. Nicméně šlo o zbraně skupiny A, B i C. Do nich se obecně řadí zbraně automatické, nezjistitelné detekčními či rentgenovými přístroji nebo zbraně s pevně vestavěným tlumičem. Dále tam patří i opakovací či samonabíjecí brokovnice s hlavní dlouhou 60 centimetrů.

Rozsudek je pravomocný. Markupův advokát Radek Ondruš pro Aktuálně.cz potvrdil, že proti verdiktu podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Podání však nemá odkladný účinek. Jedním z argumentů stížnosti bude to, čím už se Markup bránil u městské instance: zabavení průkazu vzhledem k prodlevě od trestných činů bylo nesmyslné.

Samotnou trestní kauzu po zániku ÚOOZ vyšetřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu. Její podstata tkví v tom, že Markup se podílel na plnění kontraktu s Ázerbájdžánem na vybudování závodu pro výrobu bezdýmného střelného prachu. Povolení však bylo na dodávky nezbraňového charakteru. Jenže Markup podle kriminalistů před českými úřady obešel licenční řízení, aby zatajil vojenskou povahu materiálu.

Skryté vyvážení techniky

"Předměty obchodu (konstrukční dokumentace, know-how, stroje a strojní zařízení, stavební části, potrubí a rozvody, chemická a balistická laboratoř) byly vyváženy z České republiky skrytě, aby se o jejich vývozech nedozvěděla celní správa, která by mohla odhalit konečného uživatele a zboží posoudit jako vojenský materiál," popsali povahu možné trestné činnosti vyšetřovatelé.

Markup měl obchodovat přímo s ázerbájdžánským ministerstvem obrany, přičemž české ministerstvo zahraničí pro takové transakce povolení neuděluje. Markup se měl trestných činů dopustit od roku 2009 do roku 2015. Ekonomický deník v této souvislosti už dříve upozornil, že NCOZ vedle Markupa a jeho společníka Jiřího Vávry stíhá i generálního ředitele státní firmy Explosia Josefa Tichého. Celkem policie stíhá šest lidí. A vyšetřování se chýlí ke konci.

"Je jim kladeno za vinu, že se dopustili jednání, které naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence a zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem," sdělil Aktuálně.cz mluvčí dozorového městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.

Byznys je v naší zahraniční politice nadřazen lidským právům. Přitom sami máme zkušenost se státní represí, říká Hana Svačinková z Nesehnutí. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy