Až 150 vojáků by mohlo pomoci v Polsku s migranty z Běloruska, schválila vláda

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 12. 2021 15:36
Česko by mohlo poslat na pomoc do Polska až 150 vojáků na 180 dní kvůli migrační krizi na hranici s Běloruskem. Společný návrh ministerstev obrany a zahraničních věcí podpořila vláda v demisi, sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Mandát musí ještě schválit poslanci i senátoři.
Migranti na bělorusko-polské hranici.
Migranti na bělorusko-polské hranici. | Foto: Oksana Manchuk/BelTA/Handout via REUTERS

Česko nabídlo Polsku pomoc opakovaně, naposledy tak dopisem učinil prezident Miloš Zeman. V reakci na něj Polsko pomoc odsouhlasilo. Do Polska by měli po dohodě obou zemí zamířit především ženijní specialisté. Po schválení vládou musí mandát projednat sněmovní výbor pro obranu a senátní výbor pro zahraniční věci a bezpečnost, následně pak obě parlamentní komory.

Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které EU na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.

Česká jednotka by měla mít v Polsku za úkol podporovat polské síly, monitorovat hranici a zajistit ženijní práce na hranici. Vojáci by tak mohli stavět nebo opravovat hraniční bariéry nebo budovat komunikace. "Čeští vojáci nebudou plnit úkoly bezprostředně související se zadržováním migrantů a další manipulací s nimi," stojí v návrhu, který na krátkém mimořádném jednání podle Babiše vláda schválila v předloženém znění.

Polská pohraniční stráž podle materiálu od začátku roku eviduje asi 40 tisíc pokusů o nelegální překročení polsko-běloruské hranice. Na pomoc pohraniční stráže a policii na 400 kilometrů dlouhou hranici polská vláda poslala asi 15 tisíc vojáků. Do Polska už přijelo 155 britských a 150 estonských vojáků. Od prosince do dubna mají plnit ženijní a průzkumné úkoly.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

Štrasburk odsoudil Turecko za roční věznění novináře německého deníku Yücela

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) odsoudil Turecko za to, že v letech 2017 a 2018 věznilo bývalého dopisovatele německého deníku Die Welt, německo-tureckého novináře Denize Yücela. Novinář tehdy nebyl z ničeho obviněn, na svobodu se dostal po dlouhých politických sporech a po propuštění odjel do Německa. Jeho případ zhoršil vztahy mezi Berlínem a Ankarou.

Podle verdiktu ESLP Turecko porušilo Yücelovo "právo na svobodu" a "svobodu projevu a tisku" a novináře zadržovalo "bez přesvědčivého důkazu", který by dokládal jakékoliv provinění.

Odškodné, které mu turecký soud za roční vazbu přiřkl, je podle štrasburského soudu "zjevně nedostatečné a Yücel se může nadále považovat za oběť". ESLP nařídil Ankaře zaplatit Yücelovi odškodné 13 300 eur (325 tisíc korun).

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

České firmy obchody na Ukrajině neutlumují, na místě je ale obezřetnost

České firmy podle státní agentury CzechTrade zatím své obchody na Ukrajině z důvodu tamní krize neutlumují. Situace na trhu je stále standardní, agentura nemá žádné informace, že by byly zrušené nebo zpožděné dodávky do země. Na místě je ovšem zvýšená obezřetnost. Firmy by měly objednávky dodávat až po obdržení platby a při uzavírání nových smluv by měly s právníky detailně probrat body týkající se mimořádných okolností. Uvedla to ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade na Ukrajině Oksana Antonenko. 

Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a také v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy