Až 13 tisíc měsíčně. Zdravotní pojištění cizinců má výrazně podražit

Veronika Rodriguez Lukáš Prchal Veronika Rodriguez, Lukáš Prchal
9. 10. 2015 9:45
Cizinci si připlatí za zdravotní pojištění. A to pořádně. Například senioři nad 70 let budu platit až 153 tisíc korun ročně, to je asi 12,7 tisíce korun měsíčně. Studenti vydají 26 tisíc ročně. Počítá s tím vládní novela zákona o pobytu cizinců, se kterou přichází resorty zdravotnictví, financí a vnitra. Cizincům by se ale za to mělo dostat lepší zdravotní péče než doposud, tvrdí tvůrci zákona. Pojišťovny je například budou muset pojistit i přes to, že mají astma, což dnes dělat nechtěly. Jenomže podle kritiků na cizince lepší péče nečeká. Zákon se podle nich bude dát obejít. Norma je podle nich xenofobní a "ušitá na míru" komerčním pojišťovnám, kterým jen zvyšuje zisky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Tři roky v Česku pracovali, platili daně a odváděli zdravotní pojištění. Když ale australským vědcům onemocněla dcera, musela se na její léčbu uspořádat veřejná sbírka. Účet 3,3 milionu, který jim vystavila nemocnice, byl totiž nad jejich možnosti. A pojišťovna sumu uhradit odmítla – manželé tady neměli trvalý pobyt, takže jejich dcera do systému veřejného zdravotního pojištění nesměla.

Podobné případy, které rozhodně nejsou ojedinělé, měla vyřešit novela zákona o pobytu cizinců. Společně na ní pracují ministerstva zdravotnictví, financí a vnitra. V platnost by měla vejít v půlce příštího roku. „Nová právní úprava bude nediskriminační,“ slíbili tvůrci v důvodové zprávě, která novelu zákona doprovází.

Jenomže podle kritiků norma žádné zlepšení nepřinese. Razantně se změní jen výše pojistného. Například senioři nad 70 let mají nově platit až 153 tisíc korun ročně, to je asi 12,7 tisíce korun měsíčně. Doposud dávali třetinu. Vyšší sumy zaplatí také studenti – až 26 tisíc ročně.

Cizinci v Česku

452 tisíc

  • tolik cizinců žije dlouhodobě či trvale v Česku

88 tisíc

  • tolik cizinců si musí platit komerční zdravotní pojištění. Jde o lidi, kteří nemají na území Česka vyřízený trvalý pobyt, ani nepracují na základě běžné zaměstnanecké smlouvy. Jde hlavně o studenty, OSVČ, děti pracujících cizinců nebo manžele a manželky Čechů.

5 tisíc

  • to jsou průměrné výdaje za léčení jednoho cizince, který si platí zdravotní pojištění u komerčních pojišťoven.

1791

  • tolik azylantů bylo v loňském roce pojištěno u VZP. Tito lidé ale nemusejí platit komerční pojištění. Buď pracují a odvádějí běžné zdravotní pojištění jako Češi, nebo za ně pojištění platí stát (v současnosti činí měsíční pojistné za státní pojištěnce včetně těchto azylantů 845 korun na osobu). VZP loni za zdravotní péči azylantů zaplatila 19 219 546 korun - tedy v průměru 10 731 korun na jednoho. Měsíčně je v Česku evidováno asi 600 nových žadatelů o mezinárodní ochranu (azyl).

(Zdroj: MF, MZČR, MV)

Přístup k hrazené péči přitom zůstane nerovný. „Pojišťovnám zůstane možnost péči neproplatit. Nebude hrazena třeba léčba některých závažných nemocí,“ podotýká například advokát a specialista na migrační právo Pavel Čižinský. Na skutečné léčení navíc půjde méně než polovina z vybraných peněz. Zbytek si může pojišťovna nechat, nebo poslat zprostředkovatelům.

Podnikatelé i manželky Čechů

Navíc ačkoliv si cizinec platí pojištění v Česku, pojišťovna ho bude moci vyzvat, aby se odjel léčit do své země. V takovém případě mu ale nespotřebované pojistné nevrátí. Podle Čižinského to je podobné, jako kdyby pojišťovna nechtěla po požáru domu platit škodu jen proto, že klient může bydlet jinde. „Je to v naprostém rozporu se smyslem soukromého pojištění,“ kritizuje normu Čižinský.

Podle veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové je proto norma v rozporu s mezinárodními lidskoprávními úmluvami, jimiž je Česko vázáno. „Namísto integrace posiluje vyloučení některých skupin cizinců z veřejného pojištění a konzervuje současnou zcela nevyhovující a kritizovanou praxi,“ komentuje návrh zákona Šabatová.

Zatímco rodiče platí daně i běžné zdravotní pojištění, jejich děti jsou ze systému vyloučeny. „Zvlášť alarmující je to v případech jejich novorozených dětí. K běžným zdravotním pojišťovnám nesmějí a komerční pojišťovny je pojistit nechtějí,“ kritizuje ombudsmanka.

Novela se týká všech cizinců, kteří nepocházejí z Evropské unie a nejsou v tuzemsku zaměstnaní na klasickou pracovní smlouvu. Zahrnuje například zahraniční studenty či podnikatele. Dotkne se ale také manželů a manželek Čechů nebo dětí cizinců, kteří v tuzemsku pracují.

Máte rádi Aktuálně.cz?

Křišťálová lupa - hlasování pro A.cz

Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!

HLASOVAT MŮŽETE ZDE >>

Novela se netýká azylantů, ti spadají do systému veřejného zdravotního pojištění stejně jako Češi. Do budoucna by sice měli z veřejného pojištění vypadnout, lékařskou péči jim ale zaplatí místo pojišťoven stát. Norma se netýká ani cizinců, kteří už v Česku získali povolení k trvalému pobytu.

Tučné pokuty pro pojišťovny

Podle tvůrců zákona ale norma zlepšení přinese. Pojišťovny například nebudou moci cizince odmítnout. Pojistit ho budou muset. Dnes tuto povinnost nemají. Řada z nich to nedělá třeba v případě, že má cizinec astma.

Norma také zavede pokuty za to, že pojišťovna své závazky vůči klientovi nesplní. „Za porušení zákona budou následovat přísné sankce, a to právě z důvodu odstranění nežádoucích výluk z tohoto pojištění,“ hájí novelu právník ministerstva financí Adam Vojtěch. Kritika, podle které je návrh zákona xenofobní, podle něj vyplývá z nepochopení rozdílu mezi soukromým pojištěním a sociálním zabezpečením.

Spokojeny jsou i komerční pojišťovny, které se na znění nové právní úpravy přímo podílely. „Novela přinese celou řadu zlepšení,“ říká třeba ředitel Pojišťovny VZP Robert Kareš.

Vznikne podle něj například nová kancelář pojistitelů, která bude řešit nestandardní případy. „Zatímco standardně se pojistný limit pohybuje kolem tří milionů korun, tato kancelář bude moct doplatit léčbu až do šesti milionů,“ říká Kareš. Kancelář převezme také pohledávky pojišťovny, která případně zkrachuje. Cizinci navíc podle něj dostanou za své peníze téměř stejnou zdravotní péči jako běžní čeští pacienti.

Další spoluautor normy, ministerstvo zdravotnictví, na dotazy redakce neodpovědělo. Odkázalo jen na resort financí a komerční pojišťovny.

Výdaje na léčení jednoho cizince: 5 tisíc ročně

V Česku loni dlouhodobě či trvale žilo 452 tisíc cizinců. Asi 251 tisíc z nich mělo přiznaný trvalý pobyt a 112 tisíc bylo občanů Evropské unie – všichni tito lidé mají nárok na účast ve veřejném zdravotním pojištění, takže nepotřebují komerční pojištění. Komerční pojištění si musí platit kolem 88 tisíc zbylých cizinců.

Průměrné výdaje za léčení jednoho cizince, který se komerčně připojistí, se přitom pohybují kolem pěti tisíc korun za rok. Vyplývá to alespoň z výroční zprávy Pojišťovny VZP, podle které pojišťovna loni vydala na léčení cizinců celkem 142,2 milionu korun. Peníze přitom vyplatila za 28 342 pojistných událostí.

 

Právě se děje

před 55 minutami

Padesátku migrantů vysadili převaděči v Bavorsku poblíž české hranice

Převaděči vysadili na dálnici v Bavorsku poblíž německo-české hranice 56 migrantů. Ponechali je svému osudu při nízkých teplotách a sněžení. Spolková policie podle agentury DPA sdělila, že uprchlíci pocházející ze Sýrie, Somálska a Palestiny, mezi nimi i šest dětí ve věku od dvou do 14 let, si museli vystoupit z nákladního vozu v noci pravděpodobně na parkovišti využívaném pendlery poblíž obce Wernberg-Köblitz.

Skupina musela čekat několik hodin na další převaděče. Někteří uprchlíci bloudili po okolí - po dálnici A6, místní spolkové silnici a obci Wernberg. Část skupiny hledala útočiště v selském dvoře u vesnice Kötschdorf.

Policie, kterou o případu informoval místní občan, migranty zatím umístila do hasičské zbrojnice ve Wernbergu, kde jim bylo poskytnuto jídlo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy