Autoři ústavy: Zeman má hned konat, přímá volba je omyl. Politici se chovají jako nadrzlí populisté

Jan Hejl Jan Hejl
18. 5. 2017 5:30
Právníci, kteří před 25 lety psali ústavu, se dnes nedomnívají, že je důvod ji měnit. A to i přesto, že prezident Miloš Zeman otálí s odvoláním Andreje Babiše z vlády. Klíčový článek 62, o který vede Zeman s premiérem spor, napsal Cyril Svoboda. Ten nyní říká, že by hlava státu měla Babiše odvolat hned. Další autoři základního zákona země jsou přesvědčení, že zavedení přímé volby prezidenta byla chyba. Tehdejší místopředseda vládní komise pro přípravu ústavy Jan Kalvoda kritizuje politiky, že v poslední době dokument a ústavní zvyklosti nerespektují. V posledních desetiletích se politické síly země chovají k ústavě jako nadrzlí populisté, zlobí se.
Andrej Babiš a Miloš Zeman.
Andrej Babiš a Miloš Zeman. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ve čtvrtek Miloš Zeman začne po návratu z Číny znovu úřadovat na Hradě, kde už téměř dva týdny leží návrh na odvolání Andreje Babiše z vlády. Aby se prezident pod tlakem senátorů i premiéra Sobotky vyhnul sporu u Ústavního soudu, bude muset dokument o zbavení funkce šéfa ANO urychleně podepsat.

"Z toho není úniku. Jak velí čest, vědomí a svědomí, měl by konat hned," naráží na inaugurační slib prezidenta Cyril Svoboda. Někdejší předseda lidovců a ministr zahraničí před 25 lety pracoval v kolektivu odborníků, kteří připravovali dnešní ústavu.

Svoboda v roce 1992 jako šestatřicetiletý právník psal články prvního zákona země týkající se pravomocí prezidenta. O jejich výklad se nyní Sobotka se Zemanem přou. Prezident nejprve uvedl, že odvolání ministra financí je v rozporu s koaliční smlouvou, pak chtěl od premiéra znát jméno možného Babišova nástupce. O ničem takovém ale ústava nemluví.

Vyznění klíčového článku 62 zamýšlel Cyril Svoboda podle svých slov jednoznačně: Prezident je povinen vyhovět návrhu předsedy vlády. "Ústava je určena odpovědným osobám, které ctí ústavní tradici, podstatu a smysl ústavy a tím se řídí. Nepotřebují podrobný rozpis úkolů," odmítá Svoboda zpřesnění nebo celkovou revizi ústavy, o které se nyní v souvislosti s jednáním prezidenta opět hovoří.

Ústavu raději neměnit

S možnými většími změnami v základním zákonu státu nesouhlasí ani další právníci, kteří před čtvrtstoletím text ústavy psali a jež oslovil deník Aktuálně.cz. Články ústavy o moci zákonodárné zpracovávali Miroslav a Jindřiška Syllovi. Podle Syllové ústava obstála, připomíná však, že - i ve světle aktuálních turbulencí na politické scéně - zavedení přímé volby prezidenta byl nesystémový krok.

"Pokud právnická odborná veřejnost, občané a Ústavní soud dovolí nedodržovat základní pravidla, pak za to nemůže ústava, ale ústavní systém začíná směřovat ke svému poničení," varuje Jindřiška Syllová, která dvacet let vedla Parlamentní institut plnící funkci vědeckého a informačního střediska pro Poslaneckou sněmovnu a Senát. "Zavedení přímé volby prezidenta považuji za zcela nesprávný krok. Jedinou nápravou by byl návrat k původnímu stavu," doplňuje ji Miroslav Sylla.

Přípravu ústavy samostatné České republiky měla na starost také vládní komise, předsedal jí tehdejší premiér Václav Klaus, jeho zástupcem byl bývalý vicepremiér Jan Kalvoda. Po přijetí finální verze dokumentu v prosinci 1992 k němu renomovaní právníci zpracovali pět odborných komentářů, které ústavu na více než 5000 stranách vykládají.

I proto se dnes Jan Kalvoda podivuje, že s prvním zákonem státu politici mnohdy zacházejí přehlíživě a účelově jej vykládají. "V posledních desetiletích se politické síly země chovají k ústavě jako nadrzlí populisté," zlobí se někdejší předseda ODA.

Odpudivé politické tendence

Kalvoda rovněž kritizuje, že se hlava státu volí přímo. Podle něj měla taková změna opodstatnění jen v roce 2000, kdy se díky opoziční smlouvě vládnoucí ČSSD s premiérem Zemanem dohodla s Klausovou ODS na změně volebního systému, který by eliminoval malé strany. Přímá volba by v takovém případě fungovala jako demokratizační prvek, jenž by zamezil nárůstu moci sociálních a občanských demokratů. Změnu volebního systému tehdy zablokoval Ústavní soud.

"Od té doby je přímá volba neobhajitelným populismem, který ústavnímu systému bere rovnováhu a dává šanci odpudivým politickým tendencím," je přesvědčen Jan Kalvoda a kritizuje současné chování prezidenta Zemana. "Co tvrdí o ústavě, je asi stejně relevantní, jako co tvrdí Vojtěch Filip o protiprávnosti komunistického režimu."

Spoluautorka druhé hlavy ústavy týkající se zákonodárné moci Jindřiška Syllová říká, že ústava by se měla měnit jen zřídka. Důvody pro větší revizi po 25 letech nevidí. Přesto připouští, že jedna z částí prvního zákona státu by za změnu stála - a sice vysílání ozbrojených sil do zahraničí. "Tato pasáž by se měla drobnou úpravou zmírnit tak, aby bylo jasné, které výjezdy musí parlament výslovně schvalovat předem a které stačí schválit po jejich uskutečnění," navrhuje Syllová.

Prezident bude i přes naléhání ústavních právníků, aby respektoval ústavu a Babiše odvolal bez zbytečného odkladu, patrně dál vyčkávat. K věci se prostřednictvím mluvčího Jiřího Ovčáčka vyjádří až příští úterý na tiskové konferenci.

Premiér Bohuslav Sobotka se mezitím sešel s právníky, kteří mu chystají kompetenční stížnost proti hlavě státu. Ve hře je také ústavní žaloba na Zemana pro hrubé porušení ústavy. Aby ji však Ústavní soud projednal, je potřeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů a hlasy 120 poslanců.

 

Právě se děje

Další zprávy