První prioritou nové ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) v čele resortu bude návrh státního rozpočtu na příští rok, vládě ho chce předložit do druhé poloviny ledna. Mezi další cíle zařadila boj s šedou ekonomikou, daňovými úniky nebo zavedení elektronické evidence tržeb (EET) pro všechny kategorie obchodníků od roku 2027.
Co nejdříve chce také jednat s šéfy podřízených organizací. Schillerová to dnes řekla novinářům poté, co ji premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl do úřadu. Stav ministerstva financí i jeho organizačních složek je podle ní neuspokojivý, ještě dnes proto plánuje nařídit interní audit rozpočtových procesů.
"Nejsem spokojená se stavem ministerstva financí i jeho organizačních složek, jako jsou Celní a Finanční správa. Naštěstí to není způsobeno jejich zaměstnanci a většinou ani managementem, ale politickým řízením. Výběr daní i rozpočtová politika měly neuspokojivé výsledky," řekla na úvod Schillerová.
Co nejdříve se chce zaměřit na státní rozpočet na rok 2026. Podle návrhu předchozí vlády se podle Schillerové nedá hospodařit a výsledkem by byl paralyzovaný stát. V úterý chce s ostatními ministry projednat jejich rozpočtové priority, výsledkem má být podle ní reálný rozpočet. Vládě ho chce předložit nejpozději ve druhé polovině ledna příštího roku. Po celé volební období pak chce držet rozpočtový deficit na úrovní do tří procent HDP.
Končící vláda Petra Fialy (ODS) původně navrhla rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je maximální povolený deficit 237 miliard korun. Dodatečných 49 miliard korun tvoří výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) a půjčka na stavbu Jaderné elektrárny Dukovany, pro které platí výjimka z rozpočtových pravidel. Sněmovna návrh odmítla, podle nové většiny v něm chybí zhruba 96 miliard korun.
Další priority, které chce Schillerová co nejdříve řešit, jsou kroky v boji s šedou ekonomikou a daňovými úniky. Vytvořit chce proto například specializované skupiny na potírání práce na černo. Avizovanou elektronickou evidenci tržeb plánuje spustit od roku 2027, a to pro všechny kategorie obchodníků. Dokončit chce také projekt jednotného inkasního místa. Ještě letos chce také zájemcům nabídnout státní dluhopisy.
Pro letošní rok Fialova vláda naplánovala schodek státního rozpočtu 241 miliard korun. V listopadu se deficit prohloubil o 49,3 miliardy korun na 232,4 miliardy korun, uvedlo na začátku prosince ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚPavel zahájil nečekanou návštěvu Ukrajiny, jednat má i se Zelenským
Český prezident Petr Pavel je na Ukrajině. Schůzkou s představiteli místní správy v západoukrajinském Lvově ve čtvrtek zahájil svou třetí návštěvu Ruskem napadené země od nástupu do funkce hlavy státu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Ronaldo znovu kraluje výdělkům. Konkurence zaostáva skoro o tři miliardy korun
Žebříček příjmů sportovních hvězd ukazuje obří rozdíly. Cristiano Ronaldo je stále finančně jinde než zbytek světa.
„Prosil jsem smrt, aby mě vysvobodila.“ Za prvenství na osmitisícovce tvrdě zaplatil
Když 3. června 1950 stanuli Maurice Herzog a Louis Lachenal na vrcholu Annapurny, přepsali dějiny horolezectví: stali se prvními lidmi, kteří zdolali osmitisícovku. Dnes by Herzog, šéf tehdejší výpravy, slavil narozeniny - příležitost připomenout si triumf, po kterém poválečná Francie hladově toužila. Horolezci však zaplatili krutou daň. Historický výstup se brzy proměnil v tvrdý boj o přežití.
Danáctkrát dobíjeli, přesto byli biatlonisté ve štafetě po týdnu znovu šestí
Biatlonisté Tomáš Mikyska, Jonáš Mareček, Vítězslav Hornig a Michal Krčmář byli šestí ve štafetě na Světovém poháru v Ruhpoldingu, která byla generálkou na únorové olympijské hry. Doplatili na 12 dobíjených ran a po týdnu zopakovali umístění z Oberhofu. Poprvé v sezoně triumfovali Francouzi před Norskem a Německem
ŽIVĚBudoucnost Grónska zůstává otevřená, Tusk varuje před "koncem světa"
Dánsko, Grónsko a Spojené státy se stále neshodnou v základních věcech v souvislosti s Grónskem, prohlásil po jednání s americkými činiteli dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen na tiskové konferenci ve Washingtonu. Dodal, že vznikne pracovní skupina na vysoké úrovni, která se poprvé setká v příštích týdnech.