Problémem je manželka i pochybení v projektech. Čtěte to nejdůležitější z auditu

Jakub Heller Jakub Heller
5. 12. 2019 17:49
Uniklá finální zpráva bruselských auditorů se zabývá především střetem zájmů premiéra Andreje Babiše. Věnuje se ale i jednotlivým projektům, u kterých kontroloři nalezli pochybení. Aktuálně.cz přináší přehledné shrnutí obsáhlého dokumentu o 238 stranách.
Foto: Vojtěch Marek

Problematické projekty

Pekárna Zelená louka 

Na prvním místě mezi firmami v holdingu Agrofert, které podle evropských auditorů při žádání o dotace pochybily, je společnost Pekárna Zelená louka. Jejím hlavním problémem se zdá podle auditu být fakt, že tamní manažeři, a ostatně ani čeští dotační úředníci, nechápou pojem inovace.

V prvním případě totiž firma získala dotaci 100 milionů korun na "inovativní linku" na výrobu toustového chleba. Díky tomu, že mělo jít o nové a objevné řešení, šly peníze z programu na inovace. Problém ale je, že na něm dle názoru auditorů inovativního nebylo zhola nic.

V roce 2015, kdy Pekárna Zelená louka o dotaci požádala, už koncern Agrofert dva roky vlastnil německé pekárny Lieken. Ty už shodný produkt, na jehož výrobu žádaly české pekárny dotaci, dávno vyráběly.

Podle auditorů tak nešlo o šestou úroveň inovace, a tedy projekt nové generace, což je potřebná podmínka pro získání dotace. Naopak, pekárny Agrofertu by dle zprávy svým projektem měly dosáhnout maximálně na čtvrtou úroveň inovace - tedy jen jakési vyrovnání se okolnímu trhu nabídnutím produktu, který už ale konkurence i sám koncern Agrofert jinde nabízí. Úředníci tak podle auditorů měli žádost pekárny o dotaci zarazit. Podle auditorů není možné z veřejných peněz určených na inovace podporovat koncern typu Agrofert ve výstavbě linky, kterou již sám potravinářský gigant využívá jinde.

To ale není jediný problém kolem nové linky na chleba. K získání dotací na inovace musí firma prokázat, že skutečně něco nového vyzkoumala. Musí doložit samotný výzkum a představit výsledný produkt. To se Pekárna Zelená louka pokusila doložit spoluprací s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT) na vývoji nové "čisté" linky s inovativní technologií pro chlazení chleba. Jenže podle auditorů neexistuje jediný důkaz, který by spolupráci s VŠCHT potvrzoval. Ba co víc, zmíněná chladicí technologie není v ničem objevná. "Je běžně dostupná na trhu a využívají ji pekárny po celém světě," píše ve zprávě.

Lovochemie

V rámci dotací na inovace žádal producent hnojiv Lovochemie o 50 milionů na komplexní zlepšení, konkrétně pak na proces výroby sloučenin dusíku. V rámci programů na inovace je však podmínkou, aby firma přímo spolupracovala s vývojáři a doložila to smlouvou. V případě, že na inovaci pracuje sama, měla by předložit například funkční prototyp.

Lovochemie v žádosti o dotace tvrdila, že pokračuje ve vývoji jiné společnosti z holdingu Agrofert, konkrétně firmy Vucht, která se zabývala podobným problémem. Jako prototyp pak uvedla, že podnik Hnojiva Duslo už takovou výrobní linku má. Auditoři přitom upozornili, že i Hnojiva Duslo spadají do holdingu Agrofert, a usoudili, že pokud již v jiném podniku linka funguje, nelze na ni žádat peníze v programu určeném na inovace.

Lovochemie proto podle nich nesplnila kritéria a žádost "měla být vyloučena" a na peníze z evropského rozpočtu nemá nárok. Za dotaci odpovídá ministerstvo průmyslu a obchodu.

Synthesia

Auditoři Evropské komise Agrofertu vyčítají, že při žádání o dotace využívá malé podniky, se kterými se o ně hlásí. Koncern, který je ve svěřenském fondu premiéra Babiše, by jinak byl při vyhodnocování kvůli své velikosti znevýhodněn, dotace totiž slouží především pro malé a střední podniky.

Jako příklad je v auditní zprávě uveden postup při žádosti o peníze na školení zaměstnanců firmy Synthesia, která pod koncern spadá. Jedním z bodovacích kritérií, na základě kterých společně dotaci získala, byla velikost firmy. Malé podniky obdržely 20 bodů, střední 10 bodů a velké zůstaly bez bodu.

Synthesia proto o dotaci žádala společně s malou firmou Zámečnictví Šejvl, díky čemuž získala žádost v této kategorii 10 bodů (při společné žádosti se body za velikost průměrují). Z dotace ve výši téměř 1,9 milionu korun však zámečnictví obdrželo pouze 10 tisíc korun, tedy jen 0,53 procenta z celkové částky. Zbývající částka pak zamířila do firmy Synthesia.

Majitel zámečnictví navíc redaktorovi Hospodářských novin řekl, že vůbec nevěděl, že Synthesia o dotaci jménem jeho společnosti žádala. "Vůbec netuším, jak jsme se dostali do nějaké zprávy o dotaci. V našem účetnictví rozhodně nic takového nemáme," řekl Jan Šejvl. 

Následně případ začala prošetřovat i policie. Posléze ho ale odložila. "V rámci šetření se zjistilo, že partner projektu vzdělávání o tom věděl a chtěl se ho účastnit. Akorát žadatel (o dotaci) si to chybně vyložil tak, že prohlášení o partnerství, jako žadatel o dotaci, má podepsat on," řekl Pavel Hochmann z Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, které případ dozorovalo.

Cerea 

Na inovace čerpala z dotací peníze i východočeská společnost Cerea, která vyrábí osiva a krmné směsi. Ač si nechala na stavbu nové výrobní linky vypracovat tři předběžné nabídky od dodavatelů, nakonec o dotace požádala s nejdražší z nich. Touto společností byla společnost Farmtec, která stejně jako Cerea spadá do holdingu Agrofert. Další dvě společnosti do koncernu nepatřily. Na tento případ jako první upozornil Deník N.

Sami čeští úředníci nakonec tendr zrušili s odkazem na střet zájmů, protože zjistili, že místopředseda představenstva společnosti Cerea je bratrem jednoho z vedoucích společnosti TIS - ČR, která měla linku stavět. 

Cerea proto vypsala tendr znovu - oslovila pět firem, včetně již odmítnuté TIS - ČR, a naopak neoslovila společnosti, které v přípravném řízení nabídly nižší cenu. Z pěti společností nabídku poslala jen jediná, znovu TIS - ČR. Cerea si proto nakonec spolupráci s ní nechala schválit, protože tvrdila, že se prokazatelně pokusila najít více zájemců. A na to už úředníci přistoupili. 

Podle auditorů to však byla chyba a Cerea jednoduše docílila toho, že uměle navýšila cenu celé zakázky. Snadno podle nich přitom mohla dosáhnout na výhodnější nabídku, pokud by v druhém tendru oslovila firmy, které už od počátku nabízely nižší ceny.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Biker Cink získal čtvrtý domácí titul v cross country

Biker Ondřej Cink dokázal v Peci pod Sněžkou obhájit titul domácího šampiona v olympijské disciplíně cross country. Druhý byl při neúčasti Jaroslava Kulhavého, jenž spolu s Cinkem nepustil nikoho jiného na trůn již od roku 2013, Jan Škarnitzl. Bronz získal maratonský specialista Martin Stošek.

Devětadvacetiletý Cink potvrdil - stejně jako v předcházejícím závodě žen Jitka Čábelická - roli hlavního favorita. Celkem vyhrál republikový šampionát už počtvrté v kariéře. Oba úspěšní obhájci měli také před odložením olympijských her v Tokiu na příští rok nejblíže k tomu, aby reprezentovali pod pěti kruhy.

Dvojnásobný olympijský medailista a vítěz z her v Londýně 2012 Jaroslav Kulhavý dnes nestartoval. V pátek měl při tréninku nepříjemný pád a podstoupil i kontrolní rentgenové vyšetření v nemocnici.

Další zprávy