Problémem je manželka i pochybení v projektech. Čtěte to nejdůležitější z auditu

Jakub Heller Jakub Heller
5. 12. 2019 17:49
Uniklá finální zpráva bruselských auditorů se zabývá především střetem zájmů premiéra Andreje Babiše. Věnuje se ale i jednotlivým projektům, u kterých kontroloři nalezli pochybení. Aktuálně.cz přináší přehledné shrnutí obsáhlého dokumentu o 238 stranách.
Foto: Vojtěch Marek

Problematické projekty

Pekárna Zelená louka 

Na prvním místě mezi firmami v holdingu Agrofert, které podle evropských auditorů při žádání o dotace pochybily, je společnost Pekárna Zelená louka. Jejím hlavním problémem se zdá podle auditu být fakt, že tamní manažeři, a ostatně ani čeští dotační úředníci, nechápou pojem inovace.

V prvním případě totiž firma získala dotaci 100 milionů korun na "inovativní linku" na výrobu toustového chleba. Díky tomu, že mělo jít o nové a objevné řešení, šly peníze z programu na inovace. Problém ale je, že na něm dle názoru auditorů inovativního nebylo zhola nic.

V roce 2015, kdy Pekárna Zelená louka o dotaci požádala, už koncern Agrofert dva roky vlastnil německé pekárny Lieken. Ty už shodný produkt, na jehož výrobu žádaly české pekárny dotaci, dávno vyráběly.

Podle auditorů tak nešlo o šestou úroveň inovace, a tedy projekt nové generace, což je potřebná podmínka pro získání dotace. Naopak, pekárny Agrofertu by dle zprávy svým projektem měly dosáhnout maximálně na čtvrtou úroveň inovace - tedy jen jakési vyrovnání se okolnímu trhu nabídnutím produktu, který už ale konkurence i sám koncern Agrofert jinde nabízí. Úředníci tak podle auditorů měli žádost pekárny o dotaci zarazit. Podle auditorů není možné z veřejných peněz určených na inovace podporovat koncern typu Agrofert ve výstavbě linky, kterou již sám potravinářský gigant využívá jinde.

To ale není jediný problém kolem nové linky na chleba. K získání dotací na inovace musí firma prokázat, že skutečně něco nového vyzkoumala. Musí doložit samotný výzkum a představit výsledný produkt. To se Pekárna Zelená louka pokusila doložit spoluprací s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT) na vývoji nové "čisté" linky s inovativní technologií pro chlazení chleba. Jenže podle auditorů neexistuje jediný důkaz, který by spolupráci s VŠCHT potvrzoval. Ba co víc, zmíněná chladicí technologie není v ničem objevná. "Je běžně dostupná na trhu a využívají ji pekárny po celém světě," píše ve zprávě.

Lovochemie

V rámci dotací na inovace žádal producent hnojiv Lovochemie o 50 milionů na komplexní zlepšení, konkrétně pak na proces výroby sloučenin dusíku. V rámci programů na inovace je však podmínkou, aby firma přímo spolupracovala s vývojáři a doložila to smlouvou. V případě, že na inovaci pracuje sama, měla by předložit například funkční prototyp.

Lovochemie v žádosti o dotace tvrdila, že pokračuje ve vývoji jiné společnosti z holdingu Agrofert, konkrétně firmy Vucht, která se zabývala podobným problémem. Jako prototyp pak uvedla, že podnik Hnojiva Duslo už takovou výrobní linku má. Auditoři přitom upozornili, že i Hnojiva Duslo spadají do holdingu Agrofert, a usoudili, že pokud již v jiném podniku linka funguje, nelze na ni žádat peníze v programu určeném na inovace.

Lovochemie proto podle nich nesplnila kritéria a žádost "měla být vyloučena" a na peníze z evropského rozpočtu nemá nárok. Za dotaci odpovídá ministerstvo průmyslu a obchodu.

Synthesia

Auditoři Evropské komise Agrofertu vyčítají, že při žádání o dotace využívá malé podniky, se kterými se o ně hlásí. Koncern, který je ve svěřenském fondu premiéra Babiše, by jinak byl při vyhodnocování kvůli své velikosti znevýhodněn, dotace totiž slouží především pro malé a střední podniky.

Jako příklad je v auditní zprávě uveden postup při žádosti o peníze na školení zaměstnanců firmy Synthesia, která pod koncern spadá. Jedním z bodovacích kritérií, na základě kterých společně dotaci získala, byla velikost firmy. Malé podniky obdržely 20 bodů, střední 10 bodů a velké zůstaly bez bodu.

Synthesia proto o dotaci žádala společně s malou firmou Zámečnictví Šejvl, díky čemuž získala žádost v této kategorii 10 bodů (při společné žádosti se body za velikost průměrují). Z dotace ve výši téměř 1,9 milionu korun však zámečnictví obdrželo pouze 10 tisíc korun, tedy jen 0,53 procenta z celkové částky. Zbývající částka pak zamířila do firmy Synthesia.

Majitel zámečnictví navíc redaktorovi Hospodářských novin řekl, že vůbec nevěděl, že Synthesia o dotaci jménem jeho společnosti žádala. "Vůbec netuším, jak jsme se dostali do nějaké zprávy o dotaci. V našem účetnictví rozhodně nic takového nemáme," řekl Jan Šejvl. 

Následně případ začala prošetřovat i policie. Posléze ho ale odložila. "V rámci šetření se zjistilo, že partner projektu vzdělávání o tom věděl a chtěl se ho účastnit. Akorát žadatel (o dotaci) si to chybně vyložil tak, že prohlášení o partnerství, jako žadatel o dotaci, má podepsat on," řekl Pavel Hochmann z Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, které případ dozorovalo.

Cerea 

Na inovace čerpala z dotací peníze i východočeská společnost Cerea, která vyrábí osiva a krmné směsi. Ač si nechala na stavbu nové výrobní linky vypracovat tři předběžné nabídky od dodavatelů, nakonec o dotace požádala s nejdražší z nich. Touto společností byla společnost Farmtec, která stejně jako Cerea spadá do holdingu Agrofert. Další dvě společnosti do koncernu nepatřily. Na tento případ jako první upozornil Deník N.

Sami čeští úředníci nakonec tendr zrušili s odkazem na střet zájmů, protože zjistili, že místopředseda představenstva společnosti Cerea je bratrem jednoho z vedoucích společnosti TIS - ČR, která měla linku stavět. 

Cerea proto vypsala tendr znovu - oslovila pět firem, včetně již odmítnuté TIS - ČR, a naopak neoslovila společnosti, které v přípravném řízení nabídly nižší cenu. Z pěti společností nabídku poslala jen jediná, znovu TIS - ČR. Cerea si proto nakonec spolupráci s ní nechala schválit, protože tvrdila, že se prokazatelně pokusila najít více zájemců. A na to už úředníci přistoupili. 

Podle auditorů to však byla chyba a Cerea jednoduše docílila toho, že uměle navýšila cenu celé zakázky. Snadno podle nich přitom mohla dosáhnout na výhodnější nabídku, pokud by v druhém tendru oslovila firmy, které už od počátku nabízely nižší ceny.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 18 minutami

Stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování v nevyužívaných zásobnících. Mezi nimi je i firma, kterou spoluvlastní Gazprom

Stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování plynu v zásobnících, kterou nevyužívaly. O kapacitu přišla mimo jiné Moravia Gas Storage, kterou spoluvlastní ruský Gazprom. Firmy přišly o kapacitu v celkovém objemu 261 milionů metrů krychlových plynu. Informoval o tom David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Roční spotřeba plynu v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, z Ruska pochází zhruba 98 procent.

Stát využil nový princip "use it or lose it", tedy "využívej to, nebo o to přijdeš". Zavedla ho novela energetického zákona, kterou v červnu podepsal prezident Miloš Zeman. Obchodníci s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících plynu v požadovaném minimálním množství, mohou o část této kapacity přijít.

Podle zákona mají nyní provozovatelé zásobníků za povinnost pořádat aukce s nulovou nebo zápornou vyvolávací cenou, v jejichž rámci bude odebraná kapacita nabízena případným zájemcům. Znamená to, že obchodníci by skladovali plyn zadarmo, nebo by za skladování dostávali zaplaceno. Podle informací ministerstva se první aukce pořádané společností Moravia Gas Storage nikdo nezúčastnil.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Policie na Jihlavsku pátrá po tříletém chlapci, odvezla ho matka, nemá ho v péči

Policie vyhlásila celostátní pátrání po tříletém chlapci Oliveru Surowieckém. V pondělí ho odvedla jeho pětadvacetiletá matka, ačkoliv je dítě rozhodnutím soudu svěřené do péče jiné blízké příbuzné. Chlapce měla žena předat v Jihlavě jeho babičce. Místo toho ho odvedla a o sobě ani o dítěti nedala žádnou zprávu. Lidé, kteří o chlapci něco vědí, mohou volat na tísňovou linku 158. V úterý to uvedla policejní mluvčí Jana Kroutilová.

Žena se synem podle zjištění policie kolem 19:00 v jihlavské ulici Matky Boží nastoupila do modrého auta Škoda Octavia kombi s registrační značkou 7AH9842, s nímž odjeli.

Chlapec je vysoký asi 70 centimetrů, je štíhlý. Má hnědé oči a plavé krátké vlasy. Na sobě měl modré krátké kalhoty, modré tričko s potiskem a modrobílé tenisky.

Žena je vysoká 161 centimetrů, má hubenou postavu. Má modré oči a rovné dlouhé plavé vlasy. Na zápěstí má jizvy a na zádech vytetovaný maják s andělskými křídly. Na sobě měla černou bundu, triko s obrázky mimozemšťanů a riflové krátké kalhoty.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 40 minutami

Pražská burza po více než dvou hodinách obnovila obchodování. Nefungovala kvůli technickým problémům

Pražská burza cenných papírů obnovila obchodování, úterní výpadek trval asi 2,5 hodiny. Burza o tom informovala na svých internetových stránkách. Burza o tom informovala na svém webu.

Důvodem přerušení obchodování byly problémy komunikačního připojení, sdělil mluvčí burzy Jiří Kovařík. Burza přerušila obchodování v 10:19, obchodování se všemi produkty bylo obnoveno od 13:00. Burza zároveň upozornila, že z technických důvodů zatím nejsou na jejím webu zobrazována aktuální data z obchodování.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Ubytování na kolejích v Praze zdraží v průměru meziročně asi o 15 procent, důvodem je inflace a ceny energií

Vysokoškoláci budou v novém akademickém roce za bydlení na kolejích v Praze platit více. Poplatky za ubytování budou oproti loňskému roku vyšší průměrně asi o 15 procent. Důvodem zdražení jsou obvykle inflace a zvyšování cen energií. Zatímco některé univerzity budou takzvané kolejné zdražovat od září, jiné už k úpravě ceny přistoupily dříve v tomto roce. Další zdražování přitom na některých školách nevylučují. Poptávka studentů po ubytování na kolejích i přes zvyšování cen roste. Uvedli to zástupci pražských vysokých škol.

Od září zvýší poplatky za ubytování na svých kolejích Vysoká škola ekonomická (VŠE), jak za univerzitu sdělila Martina Mlynářová, a podle mluvčí Kateřiny Veselé i České vysoké učení technické (ČVUT). Oproti loňsku zdraží ČVUT bydlení na svých osmi kolejích asi o 15 procent, VŠE zdraží v průměru o deset procent a u nově zrekonstruovaných pokojů o 18 procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy