reklama
 
 

Ať se mladí lékaři cvičí na vězních, navrhuje ministerstvo

11. 8. 2015 14:30
Na praxi do věznic by měli chodit všichni mladí lékaři, kteří se chtějí stát v budoucnu praktickými doktory. Lékařská komora ale nesouhlasí. Ošetřovat spoluvězně by podle ní měli odsouzení lékaři.

Praha - České věznice trpí nedostatkem lékařů. Ministerstvo spravedlnosti proto chce, aby do věznic chodili na praxi mladí absolventi medicíny. Cvičit na vězních by se mohli všichni lékaři, kteří se chtějí v budoucnu přesunout "na obvod". Vedení resortu zdravotnictví ale nesouhlasí. Proti je i lékařská komora.

"Všechny české věznice se potýkají s problémem obsazení místa lékaře," varuje už pátým rokem veřejný ochránce práv. Při posledním šetření dokonce zjistil, že se v jedné z českých věznic hlásí každý den k místnímu lékaři až 90 odsouzených. Osmdesát procent vězňů totiž trpí zdravotním problémem a musí každý den užívat léky. Počet lékařů v této věznici přitom v posledních letech kolísal mezi jedním až třemi.

Nedostatek lékařů přiznává i sama Vězeňská služba. "Aktuálně máme zhruba 130 lékařů, z toho 48 všeobecných praktických lékařů. Neobsazeno zůstává 22 pracovních úvazků lékařů," potvrdila Aktuálně.cz mluvčí Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR Hana Löffelmannová.

A situace se bude ještě zhoršovat. Ve věznicích totiž pracují – podobně jako v celém zdravotnictví - převážně lékaři před důchodem. "Průměrný věk lékaře vězeňské služby se pohybuje okolo šedesáti let," potvrzuje šéf České lékařské komory Milan Kubek.

Mladí lékaři na praxi

Ministerstvo spravedlnosti už proto začalo přemýšlet, jak lékaře do vězeňských ambulancí dostat. Podle náměstka pro trestní politiku Vladimíra Zimmela by mohli pomoci mladí absolventi medicíny, kteří by chodili do vězeňských zdravotnických zařízení na povinnou praxi. Šlo by konkrétně o lékaře, kteří se připravují na obor praktické lékařství.

"Jde o první variantu, která je v jednání v rámci návrhu koncepce reformy vězeňství. Pan náměstek už měl kvůli tomuto tématu úvodní schůzku se zástupci lékařské komory," potvrdila mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.

Jenomže Zimmelův nápad narazil. Nelíbí se ani lékařům, ani vedení resortu zdravotnictví. "Stavíme se k tomu zamítavě," reagoval mluvčí ministerstva zdravotnictví Jan Štoll.

Podobně se vyjádřil i prezident České lékařské komory Milan Kubek. "Návrh je zásadně nepřijatelný. Jediným možným řešením jsou ekonomické pobídky, tedy vyšší platy a lepší pracovní podmínky pro lékaře," odmítl posvětit navrhované praxe ve věznicích Kubek.

Ošetřovat spoluvězně by mohli i odsouzení lékaři

Dalším východiskem by podle něj mohla být změna zákona, která by umožnila pracovat odsouzeným lékařům. "Pokud nejsou odsouzeni za odbornou chybu a pokud jim soud jako součást trestu neuložil zákaz výkonu povolání, tak nevidím žádný rozumný důvod, proč by odsouzení lékaři nemohli pokračovat ve své profesi i ve vězení," navrhuje Kubek. A připomíná, že podobně fungovali lékaři ve vězení už za komunistů v padesátých letech.

V současnosti by se o místo ve vězeňské ambulanci či nemocnici mohlo hlásit celkem 5 odsouzených lékařů.

Jenomže podle ministerstva spravedlnosti je takové řešení neschůdné. Vězeň – třebaže je lékař – totiž nesmí mít podle zákona přístup k medikamentům či zdravotnické technice a pomůckám. K nim patří například ostrý skalpel. "Hrozí totiž vážné bezpečnostní riziko, že by mohl být lékař vydíratelný ze strany ostatních odsouzených," vysvětluje ministerstvo spravedlnosti.

Sporné je také nahlížení odsouzeného doktora do zdravotnické dokumentace spoluvězňů či nepřetržitý přístup k internetu a telefonu. Ten musí mít lékař kvůli jednání s pojišťovnami nebo kvůli přivolání záchranky.

Lékařů, kteří se ocitli ve výkonu trestu, není mnoho. Podle Hany Löffelmannové z Vězeňské služby se jejich počty pohybují řádově v jednotkách. V současnosti je jich jen 5. Mezi nejznámější z nich patří pražský lékař Jaroslav Barták, který si odpykává čtrnáctiletý trest za znásilňování a vydírání svých deseti asistentek.

Řady odsouzených lékařů by mohl rozšířit také prozatím nepravomocně odsouzený středočeský hejtman a internista David Rath či jeho společníci a lékaři Petr Kott a Kateřina Pancová.

Právě poslední tři jmenovaní by podle právníka Ondřeje Dostála práci ve vězeňské nemocnici vykonávat teoreticky mohli. "Stejně dobře si dovedu představit, že ve své profesi pokračuje lékař, který někoho nehezky přejel na přechodu. Jen kvůli tomu ještě nemusí být horší chirurg," doplňuje Dostál. Zdravotníci, kteří mají na svědomí znásilnění, vraždu či prodej drog, by naopak podle něj do vězeňské nemocnice přístup mít rozhodně neměli.

autor: Veronika Rodriguez | 11. 8. 2015 14:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama