Astronaut Svoboda vezme na ISS šest experimentů z Brna, zkoumají stres i imunitu

Armádního pilota a záložního astronauta Aleše Svobodu od cesty do vesmíru dělí schválení pěti mezinárodních partnerů ISS, let se má uskutečnit v druhé polovině příštího roku.

Odborníci z brněnského Masarykova onkologického ústavu plánují při experimentu Cancer zkoumat, jak faktory jako je stres, mikrogravitace a další okolnosti spojené s pobytem ve vesmíru ovlivňují lidské tělo na buněčné a molekulární úrovni. Výsledky pomohou objasnit, jak vesmírné prostředí ovlivňuje imunitní rovnováhu a dlouhodobé zdraví astronautů.

Související

První český astronaut na ISS. Aleš Svoboda by měl do kosmu letět příští rok

Mendelova univerzita spolu s firmami Extremo Technologies a ICE Cubes Services bude zkoumat přežití a odolnost řasy s názvem Desmodesmus armatus vůči marsovským chloristanům – tedy solím, které se na Marsu přirozeně vyskytují a komplikují budoucí pěstování rostlin i zacházení s vodou.

Zároveň chce experiment otestovat na takzvaný biominig těžkých kovů, který vychází ze schopnosti mikrořas akumulovat měď, nikl a kadmium a tím tyto látky z prostředí účinně získávat nebo odstraňovat.

Digitální dvojník

Vysoké učení technické spolu s Mendelovou univerzitou připravuje v projektu Icarus Armor digitálního dvojníka lidského těla. Sleduje, jak člověk myslí, reaguje a jak se chovají jeho biorytmy. Technologie pomůže předvídat únavu třeba u řidičů nebo naopak špičkovou výkonnost nejen u astronautů, ale skvěle poslouží i pozemským sportovcům či lidem v náročných profesích.

Brněnská společnost S.A.B. Aerospace s Českým institutem výzkumu pokročilých technologií Univerzity Palackého v Olomouci bude zkoumat možnosti vesmírného zemědělství. Experiment PUMR-B zkoumá klíčení semínek ječmene jarního v mikrogravitaci. Výzkum pomůže vyšlechtit univerzálnější a odolnější rostliny, které zvládnou růst v mnohem méně příznivých podmínkách.

Související

Budoucí český astronaut Svoboda skončil základní výcvik pro misi ve vesmíru, čeká ho další krok

Masarykova univerzita spolu s VŠB - Technickou univerzitou Ostrava a firmami EGMedical a G. L. Electronic vyvíjí speciální tričko protkané senzory, které snímají nejrůznější procesy v těle a vytváří složitý matematický model předpovídající stresovou reakci. V budoucnu může mít využití u záchranářů, lékařů nebo pilotů, tedy v profesích, kde se rozhoduje o lidských životech.

VŠB - TUO pak spolu s brněnskou firmou TLR Space připravuje experiment Conrex, který bude testovat fungování nanobotů ve vesmíru. Pomocí magnetického pole budou tito mikroskopičtí roboti modulováni tak, aby dokázali čistit těžko přístupná místa a likvidovat nebezpečné biofilmy. Využití najdou v medicíně, ale třeba také v úpravnách pitné vody, potravinářských provozech nebo klimatizacích.

Mohlo by vás také zajímat: NASA oznámila plány na vybudování stálé základny na Měsíci v hodnotě 20 miliard dolarů.