


Tričko předpovídající stresovou reakci, mikroskopické roboty, kteří čistí těžko dostupná místa, i experiment zkoumající imunitu připravují vědci z brněnských vysokých škol a firem pro českou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Vyplývá to z informací na stránce Česká cesta do vesmíru, která přípravu mise podrobně sleduje a propaguje.

Armádního pilota a záložního astronauta Aleše Svobodu od cesty do vesmíru dělí schválení pěti mezinárodních partnerů ISS, let se má uskutečnit v druhé polovině příštího roku.
Odborníci z brněnského Masarykova onkologického ústavu plánují při experimentu Cancer zkoumat, jak faktory jako je stres, mikrogravitace a další okolnosti spojené s pobytem ve vesmíru ovlivňují lidské tělo na buněčné a molekulární úrovni. Výsledky pomohou objasnit, jak vesmírné prostředí ovlivňuje imunitní rovnováhu a dlouhodobé zdraví astronautů.
Mendelova univerzita spolu s firmami Extremo Technologies a ICE Cubes Services bude zkoumat přežití a odolnost řasy s názvem Desmodesmus armatus vůči marsovským chloristanům – tedy solím, které se na Marsu přirozeně vyskytují a komplikují budoucí pěstování rostlin i zacházení s vodou.
Zároveň chce experiment otestovat na takzvaný biominig těžkých kovů, který vychází ze schopnosti mikrořas akumulovat měď, nikl a kadmium a tím tyto látky z prostředí účinně získávat nebo odstraňovat.
Vysoké učení technické spolu s Mendelovou univerzitou připravuje v projektu Icarus Armor digitálního dvojníka lidského těla. Sleduje, jak člověk myslí, reaguje a jak se chovají jeho biorytmy. Technologie pomůže předvídat únavu třeba u řidičů nebo naopak špičkovou výkonnost nejen u astronautů, ale skvěle poslouží i pozemským sportovcům či lidem v náročných profesích.
Brněnská společnost S.A.B. Aerospace s Českým institutem výzkumu pokročilých technologií Univerzity Palackého v Olomouci bude zkoumat možnosti vesmírného zemědělství. Experiment PUMR-B zkoumá klíčení semínek ječmene jarního v mikrogravitaci. Výzkum pomůže vyšlechtit univerzálnější a odolnější rostliny, které zvládnou růst v mnohem méně příznivých podmínkách.
Masarykova univerzita spolu s VŠB - Technickou univerzitou Ostrava a firmami EGMedical a G. L. Electronic vyvíjí speciální tričko protkané senzory, které snímají nejrůznější procesy v těle a vytváří složitý matematický model předpovídající stresovou reakci. V budoucnu může mít využití u záchranářů, lékařů nebo pilotů, tedy v profesích, kde se rozhoduje o lidských životech.
VŠB - TUO pak spolu s brněnskou firmou TLR Space připravuje experiment Conrex, který bude testovat fungování nanobotů ve vesmíru. Pomocí magnetického pole budou tito mikroskopičtí roboti modulováni tak, aby dokázali čistit těžko přístupná místa a likvidovat nebezpečné biofilmy. Využití najdou v medicíně, ale třeba také v úpravnách pitné vody, potravinářských provozech nebo klimatizacích.






Nejméně pět lidí – včetně dítěte – zabil ruský útok leteckými pumami na ukrajinské město Sumy, dalších 30 osob utrpělo zranění. Na platformě Telegram to uvedl šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Ruský útok leteckými bombami na město Slovjansk v Doněcké oblasti zabil jednoho člověka a tři další zranil, napsal později server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady.



Fotbalisté Argentiny v posledním čtvrtfinále mistrovství světa v Americe udolali Švýcarsko 3:1 po prodloužení a dál mohou snít o obhajobě zlata.



Loňského inscenačně ledabylého Othella letos na Hradě vystřídala jedna z raných Shakespearových komedií, jediná autorova hra, která má označení žánru přímo v názvu – Komedie omylů. V energickém režijním nastudování Vojtěcha Štěpánka a precizním hereckém ztvárnění vznikla vkusná, zábavná inscenace pod širým nebem.



Mohla už mít dávno jiné starosti, po hodině jít slavit. Jenže skvěle rozjeté finále Wimbledonu Lindy Noskové proti krajance a kamarádce Karolíně Muchové se jí na konci druhé sady pěkně zkomplikovalo. Není divu, že z ní pak všichni novináři páčili, kde v sobě našla mentální sílu na tak povedený třetí set.



Může mít učení cizích jazyků vliv nejen na komunikaci, ale i na to, jak rychle stárne náš mozek? Nový výzkum naznačuje, že ano. Vědci zjistili, že lidé ovládající více jazyků vykazují mladší mozkovou aktivitu než jejich vrstevníci. Rozhodující přitom není jen počet jazyků, ale také to, jak dobře je člověk ovládá a kdy se je začal učit.