Armádu posílily tisíce vojáků, dobrovolná cvičení ale netáhnou. Dokončí je jen zlomek zájemců

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
3. 9. 2017 17:30
Se zájmem o nezávazný vojenský výcvik to mezi Čechy není tak žhavé, jak by se zdálo z pohledu na internetové diskuse rozvířené migrační krizí či ruskou agresí vůči Ukrajině. Od loňského zavedení dobrovolných vojenských cvičení se jich zúčastnily jen desítky lidí. Mnohé vyřadí psychotesty nebo nedostatečná fyzická kondice. Armáda samotná ovšem posílila o tisíce vojáků.
Početní stavy českých vojáků se zvyšují, armáda přibrala tisíce rekrutů.
Početní stavy českých vojáků se zvyšují, armáda přibrala tisíce rekrutů. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Když ministerstvo obrany loni prosazovalo vznik dobrovolných vojenských cvičení, mluvilo se oficiálně o potřebě připravovat obyvatelstvo na případné krizové situace.

Neoficiálně byla nabídka "zastřílet si" pod vedením armádních instruktorů také nástrojem ubírajícím na atraktivitě samozvaným domobranám, které se po Česku začaly formovat a s airsoftovými zbraněmi trénovaly například zadržování migrantů v lesích.

Jenže zájem o nezávazná dobrovolná vojenská cvičení - a zejména odhodlání udělat pro účast víc než jen internetovou registraci - je v Česku malý. Na cvičení je možné se hlásit od 1. července 2016. Dosud se ministerstvu obrany registrovalo 1268 zájemců, z nichž oficiální žádost podalo 575 lidí.

71 dobrovolníků za čtrnáct měsíců

Ti podle mluvčího ministerstva Jana Pejška následně chodí na pohovory a lékařská vyšetření, jejichž součástí jsou i psychotesty. Část lidí u nich neuspěje, část ztratí zájem, někteří zjistí, že by raději vstoupili do aktivní zálohy, kde navíc dostanou odměnu osmnáct tisíc korun ročně a zaměstnavatel aspoň finanční kompenzaci za nepřítomnost během cvičení.

Počet účastníků dobrovolných cvičení tak rozhodně není ohromující: za více než rok nastoupilo jen 71 lidí.

Aktivní záloha vs. dobrovolníci

  • Aktivní záloha: tvoří ji bezmála dva tisíce lidí, kteří ke služnému dostávají odměnu 18 tisíc korun ročně a jejich zaměstnavatel finanční kompenzaci za dobu, po kterou místo práce cvičí. Cvičení jsou pravidelná, záložáci se mohou účastnit misí v zahraničí. Pro armádu je přínosné udržovat část kapacit v aktivní záloze, protože záložák je levnější než voják z povolání. Záložáků je nyní téměř dva tisíce, cílem je pět tisíc v roce 2025.
  • Dobrovolný výcvik: Jednorázový kurz o délce šesti týdnů, případně dvou třítýdenních částí pořádá armáda ve Vyškově, příští bude v lednu 2018. Armáda nemůže absolventa dobrovolného výcviku povolat. Cvičení obnáší základní taktickou, střeleckou, tělesnou, topografickou a zdravotnickou přípravu, učí se též chránit důležité objekty.

Atraktivita aktivní zálohy, v níž bylo v roce 2014 zhruba 1200 lidí a teď to jsou bez pár desítek dva tisíce, je jen jeden z důvodů malého počtu dobrovolníků. Zaměstnavatel například z toho, že pustí zaměstnance na šestitýdenní kurz (nebo dva třítýdenní), nic nemá. Dobrovolná cvičení nepřipomíná žádná větší kampaň a se ztlumením intenzity uprchlické krize i války v Donbasu už bezpečnostní témata nepoutají tak velkou pozornost.

"Záleží na tom, jaký je cíl zájemce. Pokud se chce naučit základní manipulaci se zbraní, může pro leckoho být vhodnější nějaký víkendový kurz. Pro mě je ale důležitým argumentem podpora české armády - pokud tomu člověk nechce věnovat aspoň tolik času, jako zabere aktivní záloha, tak je to k ničemu," popsal pro Aktuálně.cz své rozhodování třicetiletý Jan, který se nyní chystá na kurz základní přípravy aktivní zálohy.

Armáda jako taková se každopádně rozrůstá. Premiér Bohuslav Sobotka na pondělním bilančním setkání s ministrem obrany Martinem Stropnickým poznamenal, že zatímco v roce 2014 mělo vojsko téměř 21 tisíc vojáků, ke konci roku 2017 jich má být 24,5 tisíce. Nárůst se týká i čtvrté brigády rychlého nasazení a sedmé mechanizované brigády, tedy bojových složek.

"Stavy vojáků z povolání u jednotek pozemních sil jsou naplněny na 81,4 procenta, zatímco v lednu 2014 to bylo 68 procent. U vzdušných sil je naplněnost 82,8 procenta, v lednu 2014 to bylo 73 procent," řekl Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Jan Pejšek s tím, že letos armáda vydala už 2159 rekrutačních rozhodnutí a cíle ohledně růstu počtu vojáků překročí o osm procent.

Premiér na setkání se Stropnickým zmínil, že vláda nastupovala za zhoršující se bezpečnostní situace. Zmínil nástup samozvaného Islámského státu na Blízkém východě, ruskou anexi Krymu či migrační krizi. Česká republika podle Sobotky dodávkami zbraní a munice Kurdům nebo prodejem letadel a výcvikem personálu v Iráku do boje s džihádisty značně přispěla.

Pomalé tempo akvizic? Rychleji to nešlo, tvrdí ministerstvo

Ministerstvo obrany čelilo v uplynulých měsících kritice kvůli pomalému rozjezdu akvizičních projektů. S tím souvisel i pokles reálného objemu peněz, s nimiž resort hospodařil, pod 1 procento hrubého domácího produktu. Ministr obrany Stropnický si ale vybírá jiný ukazatel - zdůrazňuje, že schválený rozpočet resortu roste.

"Někdo nám občas vyčítá, že rozpočtový nárůst není dostatečně dynamický, ale desetiprocentní meziroční nárůst obranného rozpočtu patří k nejvyšším v Evropě. Navíc se tu řada věcí dělá poprvé, v téhle zemi není člověk, který by kdy kupoval vojenské vrtulníky," řekl ministr obrany Stropnický.

Sobotka ho v pondělí podpořil tezí, že při nástupu vlády bylo jen malé množství projektů připravené a zahájené. "V řadě oblastí se muselo začít od začátku," řekl předseda vlády. Ministr obrany na bilančním setkání podotkl, že se snažil, aby resort nebyl "opředen kauzami a pochybnostmi".

Armáda podle něj má nyní zpracovaný komplexní investiční plán pro vzdušné síly v objemu třiceti miliard korun a plán pro pozemní síly v hodnotě 115 miliard. Řadu započatých modernizačních projektů ale už bude dokončovat nová vláda. Vojáci v nastávajících letech dostanou nové radary, pásová bojová vozidla pěchoty nebo vrtulníky.

Za končící vládou zůstane v tabulkách záznam, že schválené výdaje na obranu zvýšila z 0,91 procenta HDP v roce 2014 na hodnotu 1,08 procenta v roce 2018. Rozhodující slovo ve zvýšení výdajů na 1,4 procenta HDP v roce 2020, jak se politické strany dohodly, nicméně bude mít až nová vláda. Jen čas také odpoví na otázku, jak dobře nynější ministerstvo obrany nové akvizice připravilo.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy