Stačila nálož "do kapsy"? Generál Šedivý vysvětluje okolnosti vrbětických explozí

Kristýna Pružinová mk bb Kristýna Pružinová, mk, bb
5. 5. 2021 7:00
Dělostřelecké granáty, které byly uloženy ve vrbětických skladech, jsou vždy zajištěny tak, aby nemohly samovolně vybuchnout. Pokud je ale někdo chce uvést do chodu, stačí mu použít malé zařízení, které by se vešlo i do batohu. "Tam pravděpodobně došlo k tomu, že někdo použil náložku. To může být krabička o velikosti 10 x 10 centimetrů," komentuje kauzu Vrbětice armádní generál Jiří Šedivý.
Bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý o kauze Vrbětice. | Video: Kristýna Pružinová, Blahoslav Baťa

"Dělostřelecký granát je munice, která je používána do děl pro přímou palbu nebo pro houfnice. Jsou to kovové předměty, které váží 10 až 15 kilogramů podle toho, k čemu jsou určené a co v nich je. Zpravidla se uchovávají ve dřevěné bedně," komentuje Šedivý střelivo uložené ve vrbětických skladech. 

K jejich samovolnému výbuchu nemůže podle Šedivého, bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR, kvůli přísným bezpečnostním opatřením dojít. "Granát má ve své přední části zapalovač, který se montuje těsně předtím, než je munice používána," popisuje Šedivý jedno z opatření. "Musela tam být vložena nějaká iniciační nálož, která uvedla v činnost hlavní náplň v granátech, a to je zpravidla TNT čili trinitrotoluen," dodává.

Ti, kteří stojí za výbuchem ve Vrběticích, museli být podle armádního generála dobře obeznámeni s tím, co dělají a jaké účinky budou mít jejich činy. "Můj osobní názor je ten, že došlo k narušení skladů. Někdo do nich vstoupil a vytvořil podmínky pro to, aby k tomu výbuchu došlo," míní Šedivý. "V každém případě je otázka, kdo do skladů vstoupil a kdo jim pomáhal, protože to nemohli být jen dva agenti Čepiga a Miškin. Určitě ne," dodává armádní generál.

Podívejte se na video v úvodu článku, kde Šedivý dále popisuje, jakým mechanismem mohly granáty vybuchnout.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

NATO má nový plán, jak čelit jaderným i hybridním útokům z Ruska

Severoatlantická aliance ve čtvrtek schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.

Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy