Testování, převoz pacientů i nemocniční služby. Armáda poslala na covid 17 000 vojáků

Jan Horák Jan Horák
20. 2. 2021 6:58
Armáda je jednou z nejvýraznějších sil, kterou stát využívá na pomoc pro zvládání epidemie koronaviru. Od jejího vypuknutí loni v březnu se na pomoci podílelo výrazně více než polovina příslušníků. Aktuálně.cz má k dispozici materiál ministerstva obrany, jenž nabízí souhrnný přehled o úkolech vojáků během koronavirové krize. Způsob jejich nasazení se odvíjí podle několika klíčů.
Armáda při stavbě polní nemocnice v Letňanech.
Armáda při stavbě polní nemocnice v Letňanech. | Foto: Jakub Plíhal

"Celkem od jara na boj s epidemií bylo nasazeno už 17 tisíc vojáků na 120 místech, armádní odběrové týmy odebraly 70 tisíc vzorků na testování," zní jeden z hlavních postřehů shrnutí ministerstva obrany, jež má Aktuálně.cz k dispozici a které resort vypracoval tento týden. V armádě slouží celkem 26 tisíc vojáků.

V současnosti se na poli boje proti covidu pohybuje sedm set příslušníků armády denně, rozmístění jsou na stovce míst v zemi. Jedná se o nemocnice, domovy pro seniory či další sociální zařízení včetně dětských domovů. Někteří z nich jezdí i s vozy pražské záchranné služby.

"Pomáhají v call centrech, minulý týden armáda provedla osm leteckých transportů covid pozitivních pacientů z Karlovarského kraje," píše se v dokumentu. Karlovarský kraj je vedle Královéhradeckého nejvíce zasaženým regionem v zemi. Na sto tisíc obyvatel tam připadá zhruba 2 tisíce nakažených.

Pokud v Karlovarském kraji bude nutné pomáhat s převozy covidových pacientů i na zemi, armáda je připravena. Náčelník vojenské letecké záchranné služby Zdeněk Pašek tuto variantu umožnil. "Nabídl jednu sestavu, lékaře a sestru, kteří budou moci za určitých okolností pomáhat i v pozemní záchrance," řekl Aktuálně.cz ředitel Sekce vojenského zdravotnictví na ministerstvu obrany Zoltán Bubeník.

530 vojáků v nemocnicích

Podle generála Bubeníka existuje několik hledisek, podle nichž se vojáci vybírají k plnění různých úkolů. Základním je zdravotnické vzdělání. Pokud jde o profesionála se zdejším diplomem, je ideální k nasazení v nemocnicích. Typicky jde o lékaře a další zdravotnický personál za normálních okolností sloužící ve vojenských špitálech.

Testování zajišťují vojáci z posádkových vojenských ošetřoven, které jsou umístěné například v Olomouci, Brně či v Pardubicích. Další posádky se nachází v Žatci, Staré Boleslavi či Bechyni. "Provádí ho také příslušníci takzvaných praporních obvazišť, která jinak slouží na podporu jednotlivých útvarů armády," podotkl generál Bubeník.

Přímo v nemocnicích momentálně vypomáhá na 530 příslušníků armády. Čerstvě nastoupili třeba do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, do špitálů v Kladně nebo v Mladé Boleslavi. "Opravdu tam jdou do první linie s covidem, nejsou někde ve skladu nebo v prádelně," upozorňuje Bubeník. Z toho vyplývá i šíření infekce mezi vojáky, aktuálně je nemocných osm set příslušníků.

Očkování po stovkách

Na nejrizikovější oddělení špitálů armáda neposílá nechráněné vojáky. Na covidová oddělení zamíří jen ti, kteří mají za sebou očkování. "Aktuálně máme více než 60 vojáků s rozšířeným kurzem první pomoci právě v první linii na deseti covidových pracovištích," stojí v materiálu. Armáda je pro přístup k vakcíně jednou z prioritních skupin.

"Z vojáků pomáhajících v nemocnicích a sociálních domovech je nyní očkováno zhruba 300. Od ministerstva zdravotnictví máme tento týden dostat dalších 600 vakcín pro vojáky vyčleněné na tuto pomoc," uvádí pak celková čísla ministerský dokument. V některých případech podávají nemocnice sérum vojákům z vlastních zásob.

Ministerstvo zdravotnictví však nakonec přidělilo armádě více vakcín, než obrana předpokládala. Zatím jsou uložené v Ústřední vojenské nemocnici. "Vyčlenilo tisíc vakcín pro 500 vojáků, kteří jsou přímo určení k nasazení do nemocničních zařízení na covidová oddělení," řekla Českému rozhlasu mluvčí Generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Nasazení vojáků průzkumného pluku

Při vysílání vojáků na pomoc se dále hledí na jejich technické dovednosti. Loni na jaře se v call centrech podíleli na trasování příslušníci Fakulty vojenského zdravotnictví, nyní se do něj vložila další část armády. "Nastoupili tam lidé, kteří jsou od průzkumného pluku nebo elektronického boje, kteří dokážou komunikovat s lidmi a sledovat jejich nálady," podotkl Bubeník.

Shrnutí ministerstva připomíná i výrazné zapojení vojáků do přepravy a distribuce ochranného zdravotnického materiálu a pomůcek. Armáda se rovněž podílela na zajištění průběhu loňských krajských a senátních voleb. Více než dva tisíce příslušníků obsluhovalo při hlasování drive-in stanoviště. Vojáci byli také jednou z hlavních hybných sil pro vybudování systému chytré karantény.

Ministerstvo upozorňuje na důležitou roli již zmíněné Ústřední vojenské nemocnice. Loni na jaře při první vlně epidemie byla jednou z prvních, jež zprovoznila odběrové centrum na PCR testy. Letos zase rychle zareagovala na spuštění vakcinace vybudováním očkovacího centra. Vojáci loni v říjnu také během deseti dnů vystavěli polní špitál v Letňanech, resort zdravotnictví ho však letos v lednu nechal zavřít.

Na hraně pomoci

"Vojáci při boji s koronavirem odvádějí skvělou práci. Ať už jde o vojenské lékaře či zdravotníky, vojáky pomáhající v nemocnicích nebo domovech pro seniory, členy mobilních odběrových týmů, vojáky v call centrech nebo v centrálním řídicím týmu na ministerstvu zdravotnictví," řekl Aktuálně.cz k nasazení armády ministr obrany Lubomír Metnar.

Jejich nasazení vnímá jako důkaz, že armáda má více rozměrů než "jen" coby ozbrojená složka státu. "Všem musím poděkovat. Potvrzují, že armáda je tady nejen pro zajištění naší obrany a bezpečnosti, ale lidé se na ni mohou spolehnout v jakékoliv krizové situaci," dodal. Ostatně armáda loni v září dosáhla v průzkumech nejvyšší důvěry ve své historii - 75 procent.

Podle generála Bubeníka akceschopnost vojáků téměř dosáhla svého maxima. Z jeho pohledu si armáda kvůli riziku masového šíření nákazy mezi příslušníky nemůže dovolit poskytnout výrazně více sil. "Vyčlenili jsme určitý počet vojáků, který je akceptovatelný pro všechny strany. Nemůžeme riskovat, aby se nám vraceli vojáci nakažení, a ohrozit základní funkci, kterou armáda má, což je obrana státu."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Policisté pátrají po muži, který v Praze osahával mladu ženu, hrozí mu pět let vězení

Pražští kriminalisté pátrají po muži, který na začátku minulého týdne osahával devětadvacetiletou ženu na ulici v Praze 2. Napadená se musela před útočníkem schovat v blízkém hotelu. Policie zveřejnila záběr podezřelého a žádá veřejnost o pomoc při určení jeho identity. Muži hrozí za sexuálně motivovaný trestný čin až pět let vězení, uvedl policejní mluvčí Jan Rybanský.

Telefonující ženu napadl dosud neznámý muž v pondělí 20. září kolem 07:00 na Novém Městě. Poté co se k ní zezadu přiblížil, políbil ji na krk a začal osahávat na hýždích. "I přes opakovaný nesouhlas ženy nepřestal a v osahávání mlčky pokračoval několik desítek vteřin," popsal Rybanský. Napadená žena se dala na útěk a před útočníkem se schovala v recepci blízkého hotelu, odkud zavolal policii.

Kriminalistům se podařilo získat záběry podezřelého. Je přibližně 175 centimetrů vysoký, má štíhlou postavu, krátce střižené vlasy a modré oči. V době činu měl na sobě černou mikinu s kapucí a červeným nápisem MC MXCIX, černé tepláky a tmavomodré boty Nike.

Mužovu totožnost zatím policisté neznají. "Pokud ho poznáváte, kontaktujte linku 158," vyzval veřejnost policejní mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy