reklama
 
 

Arcibiskup Duka: Nevěřím, že Česko obývají neznabozi

19. 2. 2011
Foto: Ludvík Hradilek
Arcibiskup Duka je rok ve funkci a poskytl Aktuálně.cz obsáhlý rozhovor

Praha - Přívětivá tvář pro české neznabohy. Tak před rokem mluvily novinové titluky o nově jmenovaném arcibiskupovi Dominiku Dukovi.

On sám s takovým hodnocenín nesouhlasí.

"Nevěřím, že Českou republiku obývají neznabozi. Výpovědi našich občanů: "Něco musí být", vůbec neregistrují neznaboha ani ateistu, ale registrují poctivého člověka, který si uvědomuje, že není schopen na tuto otázku odpovědět," řekl Duka v exkluzivním rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.

Aktuálně.cz: Chystá se sčítání lidu. Je pro vás důležité, kolik lidí se přihlásí k víře a kolik se označí za katolíky?

Určitým způsobem to musíme sledovat, protože některé naše úvahy jako je slučování farností či výstavba nových kostelů musí vycházet z nějakých dat. Problém je, že sčítání lidu je právě v otázce náboženství a národnosti velmi nerelevantní. Dávám za příklad město v hradecké diecézi, kde žijí dva tisíce Romů a přihlásilo se jich devadesát devět. Paní starostka dostává peníze na pomoc romskému obyvatelstvu na sto lidí.

A.cz: A katolíci se nehlásí ke své víře?

Jsou tací, kteří vám řeknou: Stát na to nemá právo, neodpovím. Podle průzkumu v Katolickém týdeníku neodpoví celých dvanáct procent. Já bych jim řekl, odpovídejte.

Ritíři Jedi můžou odradit katolíky

A.cz: Neurazí katolíky, že je jejich vyznání vedle hnutí rytířů Jedi, které vzniklo ze sci-fi Hvězdné války?

Přesně to pro některé lidi bude důvod, proč si řeknou: To je šaškárna a komedie a já na to neodpovím. Pak jsou tu přímo odpůrci, kteří berou sčítání lidu jako vyhazování peněz. Určitá vypovídací hodnota tu je, ale nemůžeme na tom stavět úplně.

Odchází na věčnost generace početnější, které byly pokřtěné a zažily náboženskou svobodu před rokem 1948. Přicházejí generace, které tuto formaci nedostaly a jsou také početně slabší. Nám se daří udržovat počet praktikujících věřících, zatím je obrovská práce. Vidíme určité omlazení kostelních lavicích, poslední dobou dosti výrazné. Ale stále je více pohřbů než křů.

A.cz: Po Vašem lednovém nástupu Vás jeden novinový titulek označil za přívětivou tvář pro české neznabohy. Cítíte se tak?

Nevěřím, že Českou republiku obývají neznabozi. V České republice je silná populace, které se nedostalo filosofického a náboženského vzdělání v letech komunismu. A po dvaceti letech od listopadu se ani církvi dostatečně nepodařilo tuto mezeru zaplnit. Víme, že naše působení i katecheze trochu pokulhává za vývojem, abychom o Bohu dokázali hovořit srozumitelným jazykem. Výpovědi našich občanů: „Něco musí být", vůbec neregistrují neznaboha ani ateistu, ale registrují poctivého člověka, který si uvědomuje, že není schopen na tuto otázku odpovědět.

Mělo by být jednoduché odpovědět na otázku, co je to gravitace a stejně bychom se dočkali legračních odpovědí, i když jsme se to učili ve škole. U otázek po Bohu, takový člověk sám sonduje, co by odpovědět. Když ale budeme poctiví, tak v Bibli máme, že Boha si nelze představit, Boha nikdo neviděl, Boha nelze zobrazit. Při popisech Božích zjevení Abrahám řekne: „viděl jsem cosi jako doutnající pec". Prorok Eliáš řekne, že viděl „cosi zdáli, jako by se cosi mihlo". Jsme svědky toho, že samotná Bible zápasí s tím, jak říci něco, co je nevyslovitelné. To je nádherné na Islámu, že na svém růženci mají jednu kuličku, kde se žádné Boží jméno neříká. V tom vidím obrovskou poctivost a rovněž šanci, a proto nesouhlasím s tvrzením o neznabozích. Koneckonců, když byla popletena papežova slova pronesená ve Španělsku, česká společnost nechtěla přijmout, že by měla být společností ateistů.

A.cz: Jako evergreen jste při vstupu do funkce označil majetkové vyrovnání státu s církvemi. Posunula se jednání dopředu?

Majetkoprávní vyrovnání jsme pojali nově, jako záležitost, která se netýká pouze církví, ale celé společnosti. Týká se jak Svazu měst a obcí, který je velmi zaangažován na vyřešení této otázky, tak kolegia hejtmanů, ale je to i v zájmu Agrární komory a Svazu soukromých vlastníků zemědělské půdy. Je potřeba tyto věci vyřešit, tak aby mohly přinést užitek všem.

Ministerstvo provedlo určité kroky, vláda jmenovala šestičlennou komisi a my nyní očekáváme návrh ze strany vlády. Pak mohou začít jednání. Měla by probíhat v prvním semestru tohoto roku, a poté by měl nastoupit proces vyrovnání formou legálních instrumentů, které vláda má.

A.cz: A podobná otázka ke smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem. Pracuje se na novém textu smlouvy?

Ještě za pana ministra Kohouta se na ministerstvu zahraničí sešla nad textem smlouvy skupina lidí. V současné době se uvažuje o redakci původního textu, protože tam není potřeba dělat mnoho změn, spíš je potřeba text, který je starý sedm let, aktualizovat. Věci se za tu dobu změnily, například nemáme povinnou vojenskou službu. Jsou tedy nutné jisté redakční úpravy.

A.cz: Takže to budou spíš technické změny?

Myslím, že k velkým změnám textu by nemělo dojít. I když samozřejmě nemůžu dát záruku, nejsem ten, kdo za to zodpovídá. Původní text ale vznikal léta a byly osloveny všechny zainteresované strany.

Boj o katedrálu jsem nevzdal

A.cz: Vidíte vůli smlouvu teď prosadit? Je reálné ji ratifikovat v tomto volebním období?

Je myslím, že to je reálné. Z rozhovorů, které vedu, mám dojem, že ve společnosti není vrcholná animozita, aby se tyto věci nedořešily. Smlouva s Vatikánem je garancí nejen pro římskokatolickou církev, ale i garancí, že podobně bude jednáno také s Ekumenickou radou církví a Federací židovských obcí. Vylučuje to určitá nebezpečí do budoucna, která by hrozila od některých agresivních náboženských skupin.

A.cz: Máte informace, v jaké fázi jsou práce na úpravách původní smlouvy?

Příslušné vládní instituce jsou v kontaktu, ale více o tom nevím.

A.cz: Nepocítil jste z církevních kruhů výčitku, že jste boj o katedrálu, který Váš předchůdce vedl hodně intenzivně, vlastně vzdal?

Já jsem ten boj nevzdal. Základem současné dohody je smlouva, která se za pana kardinála Vlka podepsala mezi Arcibiskupstvím a Hradem. Tato smlouva byla doplněna o dva dodatky, které měly pomoci k řešení správy katedrály ze strany církevní. To znamená, aby byla zajištěna existence potřebných prostor pro duchovní správu a Metropolitní kapitulu. Jedná se o celou řadu movitých památek v podobě bohoslužebných náčiní či relikviářů, které potřebují skladovací prostory. Stále existuje dohoda, že některé věci jsou ukládány v depozitech a ve společné knihovně Pražského hradu, protože vyžadují velmi nákladnou údržbu. Dodatky pomáhají tyto záležitosti řešit. Katedrála nebyla o nic ochuzena a naopak byl získán prostor k dalšímu rozvoji jejího života. Koneckonců i záměr pana kardinála Vlka byl, že po rozhodnutí Ústavního soudu nastoupí tato dohoda.


autor: Veronika Lehovcová Suchá | 19. 2. 2011

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama