Kostra Vinořské princezny patří třináctileté dívce. Zřejmě patřila k Přemyslovcům

Kostra se šperky kolem krku.
Hradiště v Praze na Vinoři, na kterém tradičně probíhají letní praxe studentů archeologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Zlacené gombíky s vytepávanou výzdobou, které byly vyrobeny ze slitiny mědi.
Kolekce stříbrných šperků a úlomek nože.
Asymetrie dívčiny levé a pravé stehenní kosti, kvůli které pravděpodobně kulhala.
Foto: Ústav pro archeologii Filozofické fakulty UK
Anna Dohnalová Anna Dohnalová
14. 3. 2021 16:53
Jsou to čtyři roky, kdy archeologové objevili v pražské Vinoři unikátní nález - hrob ženy a šperků, kterými byl vybaven. Tým vědců nyní přichází s výsledky svého bádání. Kostra patří třináctileté dívce, jejíž život odborníci zasazují až do dob Velkomoravské říše. Kvůli šperkům i místu pohřbení, pak usuzují, že patřila k nejvyšším společenským vrstvám z rodu Přemyslovců.

Ústav pro archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy po čtyřech letech uzavírá výzkum, který zkoumal život třináctileté dívky přezdívané jako Vinořská princezna. Její hrob během své praxe objevil tým studentů na pražském vinořském hradišti na samém severovýchodním okraji metropole. Mimo kosterní pozůstatky v něm byly nalezeny také zlaté a stříbrné šperky, které vypovídají o dívčině urozeném rodu.

"Hrob rozhodně patří k nejbohatším ženským hrobům, který z raného středověku na českém území známe. Obsahuje řadu špičkových artefaktů, například kolekci stříbrných náušnic, které jsou skvělou řemeslnou prací a nad jejichž výrobou současní zlatníci a specialisté žasnou," říká vedoucí výzkumu archeolog Ivo Štefan. 

Ačkoli kosterní hroby podle něj až tak vzácné nejsou, výbava, kterou u sebe dívka měla, je na své poměry opravdu luxusní. Vedle toho je takto bohatý hrob mimořádný také svým původním umístěním. Dívka byla pohřbena sama v rozměrné halové stavbě, což je hodně neobvyklé prostředí. Podle Štefana jsou totiž naleziště podobných hrobů typické především pro centra hlavních měst, v Česku výhradně pro okolí Pražského hradu. Objev ve Vinoři je tak zcela výjimečným.

Dívka se možná potkávala s knížetem Bořivojem nebo sv. Ludmilou

Díky dlouholetému výzkumu se o identitě Vinořské princezny dnes už ví několik zásadních věcí. Třeba že pochází z období Přemyslovců. "Na základě přírodovědného datování s naprostou jistotou víme, že dívka zemřela v 9. století. Charakter šperku, který měla u sebe, má spoustu podobností s prostředím Velké Moravy," popisuje Štefan, podle kterého tenkrát šperky plnily mnohem více než jen estetickou úlohu.

Člověk se dle něj nesmí nechat zmást tím, jak funguje šperkařství dnes. "V té době to nebylo něco, co si mohli lidé jít běžně koupit do obchodu. Šperkaři působili jako jednotlivci na urozených dvorech a vyráběli předměty na jejich specializovanou zakázku. Vytvářely se tak vazby a panovník si jejich prostřednictvím snažil naklonit přízeň elit, které mu pak pomáhaly budovat stát," vysvětluje.

Pátrání po původu třináctileté dívky odborníci popisují jako skládačku, na které se podílí několik desítek výzkumníků. "Archeologie je multidisciplinární obor, takže spolupracujeme s celou řadou specialistů, z kterých se každý zabývá něčím jiným. Společně pak dáváme získané informace dohromady a publikujeme je jako komplexní poznání, díky kterému lidé mohou životu v té době porozumět," popisuje Štefan. 

Z kostry tým zjistil dívčin věk, ze zubního kolagenu pak dokonce i stravu, kterou konzumovala, a další zajímavosti ohledně jejího zdravotního stavu. Podle antropoložky Hany Vondrové, která zpracovávala kosterní pozůstatky, byl právě onen zdravotní stav ve výrazném kontrastu s bohatou výbavou, která se v hrobě našla. "Zjistilo se, že dívka má asymetrické stehenní kosti, což bylo způsobeno nějakou zlomeninou, kterou prodělala v raném dětství. Zdá se, že zřejmě kulhala na levou nohu," zmiňuje.

Šperky by se bez zásahu expertů rozpadly v prach

Biologický věk se stanoví podle vývoje lidského těla a kostry. V případě Vinořské princezny použili vědci tři metody. "Za prvé jsme změřili délku dlouhých kostí, kterou jsme pak podle speciálních tabulek vyhodnotili. Dále jsme zjistili, že dívka neměla přirostlou hlavici pažní kosti, podle čeho je jisté, že jí bylo méně než čtrnáct let. V dětském věku totiž kloubní hlavice nejsou přirostlé k tělům dlouhých kostí. Jako poslední jsme zkoumali chrup a jak se s věkem v čelisti prořezávají zuby," vysvětluje antropoložka Vondrová. 

Složitější je zjišťování složení stravy nebo datování nálezu, díky kterému odborníci dokážou dokonce i určit, kdy dívka zemřela. Přírodovědci dále hodnotí přírodní prostředí, ve kterém naši předci žili, co se v té době pěstovalo na polích a čím se lidé na daném území a v dané společenské vrstvě stravovali. Jídelníček Vinořské princezny přitom tvořila převážně rostlinná strava.

Pochopitelně experti zkoumali i šperky, které se nalezly v hrobě ve velmi špatném stavu. Jelikož by se bez zásahu úplně rozpadly, v laboratořích Archeologického ústavu Akademie věd muselo dojít k jejich úplné obnově. "Šperky byly celé podloženy pryskyřičným modelem a na ten se znovu nanášel jejich kovový povrch. Dnes vypadají nádherně," popisuje Štefan. Výzkumníci zkoumali také jejich materiál, který vypovídá o neobyčejné zručnosti tehdejších klenotníků, kteří museli s poněkud primitivním vybavením zvládnout desítky výrobních procesů. 

Kolekce šperků z vinořského hrobu bude trvale k dispozici v nově připravované historické expozici Národního muzea, prostřednictvím níž se zájemci mohou o Vinořské princezně dozvědět víc.

 

Právě se děje

před 28 minutami

GIBS nezjistila, že by informace z kauzy soudce Sováka vynášeli policisté. Prověřování odložila

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) odložila prověřování úniků informací v kauze soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka. Nezjistila, že se některý z policistů dopustil trestného činu. GIBS se záležitostí zabývala od poloviny prosince. Únik informací do médií kritizovala i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Vinila z něj žalobce, což ale odmítla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

"Vyhodnocením všech získaných materiálů a informací nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestného činu ze strany příslušníka bezpečnostního sboru. Celá věc tak byla uložena ad acta," řekla mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.

Benešová v lednu uvedla, že by se GIBS měla kauzou zabývat. Zároveň žádala Bradáčovou o prověření úniků. V případu soudce Sováka obviněného z korupce a ovlivňování soudních řízení podle ní některá média měla přístup k interním informacím.

Benešová také uvedla, že vzhledem k rozsahu a detailnosti informací je pravděpodobnější, že informace unikly záměrně od orgánů činných v trestním řízení. Pražské vrchní státní zastupitelství, jehož státní zástupce Sovákovu kauzu dozoruje, se proti kritice ohradilo. Únik ze spisů ze strany policie pak odmítl i šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek. Mazánek i Bradáčová poukázali na to, že k únikům došlo až poté, co příslušné dokumenty obdržely strany trestního řízení - tedy mimo jiné stíhaní lidé a jejich obhájci.

Soudce Sovák čelí obvinění kvůli tomu, že podle vyšetřovatelů ovlivňoval odvolací řízení a nerozhodoval nezávisle, spravedlivě a nestranně. Počínal si tak údajně zejména kvůli slibům protiplnění od svého přítele, spoluobviněného podnikatele Milana Bíby. Soudce tvrdí, že úplatky nebral.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Skepse z pořádání olympijských her roste. Téměř 60 procent Japonců by je zrušilo

Téměř 60 procent Japonců si přeje zrušení letních olympijských a paralympijských her, ukázal průzkum, který zveřejnila japonská tisková agentura Kjódó. Čtvrtina dotázaných obyvatel pořadatelské země si myslí, že by se hry měly konat navzdory zhoršující se epidemické situaci, ale bez účasti diváků. Dalších 12,6 procenta respondentů se domnívá, že by alespoň omezený počet diváků měl mít přístup na sportoviště.

Výsledky průzkumu odrážejí narůstající skepsi z pořádání her, které již byly kvůli pandemii o rok odložené. V současnosti se ale Japonsko potýká se čtvrtou vlnou epidemie covidu-19 a bojuje s nakažlivějšími mutacemi koronaviru, připomíná Kjódó. Pořadatelé již dříve rozhodli, že se hry uskuteční bez účasti diváků ze zahraničí.

Olympijské hry mají začít 23. července. V Tokiu a dalších osmi prefekturách je až do 31. května vyhlášen stav nouze.

Zdroj: ČTK
Další zprávy