Archeologové tušili, že by mohli narazit na významný objev. Z okolí Smiřic jsou známé archeologické nálezy už od devatenáctého století. Místo stavby vydalo první předměty pravěkého stáří při povrchových sběrech v 80. letech minulého století. "Množství nálezů odkryté současným výzkumem však dalece přesáhlo všechna předchozí očekávání," uvedlo Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Pravěcí lidé v místě zanechali na 400 jam.
První osada v lokalitě stála kolem roku 4300 před naším letopočtem. Tehdy do východních Čech zasáhla z jižní Moravy, Slovenska a Maďarska lengyelská kultura. Podle vedoucího archeologického oddělení muzea Miroslava Nováka nebyly nálezy této kultury dosud v regionu běžné. "Co do rozsahu a úplnosti nemá současný objev obdoby," upozorňuje.
Vedle keramických nádob zde zanechali tehdejší obyvatelé velké množství kamenných nástrojů. Smiřice mají i svou "Venuši", lidskou hlavičku vystupující z okraje keramické nádobky," řekl Novák.
Přibližně kolem roku 900 před Kristem se v místech starší osady opět usadili lidé. Šlo o nositele takzvané slezské kultury, která se pohřebními zvyklostmi řadí ke kulturám popelnicových polí. Východočeská muzea sice mají z této doby mnoho nálezů, ale dosud nebylo příliš zřejmé, jak tehdejší sídliště vypadala. Nyní nalezené sídliště nemá co do rozsahu v regionu srovnání a slibuje řadu nových poznatků o pozdní době bronzové.
"Sídliště sestávalo z několika velkých nadzemních domů a z nezvykle velkého počtu zásobních jam určených ke skladování zemědělských plodin. K pozoruhodným nálezům patří také několik pecí a kamenné formy na odlévání bronzových předmětů," uvedl Novák.
Archeologové zdokumentovali i zajímavý jev, kdy lidé pozdní doby bronzové nacházeli a zřejmě i znovu používali předměty, které po sobě zanechali jejich předchůdci bezmála o 3500 let dříve.
