reklama
 
 

Archeologové našli u Vysokého Mýta keltský vodovod, je nejstarší ve střední Evropě

11. 8. 2018 19:00
Olomoučtí archeologové hlásí revoluční objev. U Vysokého Mýta odkryli nejen keltské studny pocházející ze druhého století před naším letopočtem, ale především vodovod, který podle nich může být nejstarším ve střední Evropě. "Podobné objekty tohoto typu u nás zatím neznáme, jedná se o velmi ojedinělý objev," shodují se archeologové Jakub Novotný a Radko Sedláček. Na objev upozornil Český rozhlas Pardubice.

Vysoké Mýto - Mělo jít o rutinní výzkum před stavbou dálnice D35, pracovníci Archeologického centra Olomouc ale objevili něco, co minimálně v Česku nemá obdoby. Nedaleko Vysokého Mýta narazili na pozůstatky dvou studní a vodovodu, který před více než dvěma tisíci let zásoboval pitnou vodu nedaleké keltské vesnice.

"Přibližně metr a půl nade dnem vchází do studny hluboký žlab, který potom pokračuje do míst, kde jsme objevili pozůstatky obydlí," přibližuje nález Radko Sedláček.

Vědci zdůrazňují, že objev je významný zejména svým stářím. "Situaci můžeme vyhodnotit tak, že se jedná o pozůstatky nejstaršího dochovaného vodovodu ve střední Evropě," říká Novotný. Podle odhadů by objekty měly pocházet z laténského období, přibližně z roku 150 před naším letopočtem.

V Česku a sousedních státech jde o raritu, podobné nálezy jsou známé spíše ze západní Evropy. Nejstarší vykopávky podobného druhu u nás dosud pocházely až ze středověku. "Vzhledem k tomu, že podobné objekty tohoto typu ve střední Evropě zatím neznáme, tak se skutečně jedná o velmi ojedinělý objev," dodává Novotný.

Při určování stáří studen archeologům výrazně pomohly keramické a jiné předměty, které našli v blízkosti pozůstatků kamenných obydlí. "Máme to štěstí, že se v jedné z kulových jamek našel zlomek skleněného náramku," říká Novotný s tím, že právě ozdoby ze skla jsou pro datování mimořádně vhodné.

Archeologové na objekty narazili letos na jaře v rámci zkoumání terénu před stavbou plánované dálnice D35. V dalších měsících se věnovali jejich odkrývání. "Studna má tři metry do hloubky, není jednoduché ji prozkoumat a vykopat," doplňuje Sedláček. Akce byla podle něj náročná i z hlediska bezpečnosti práce a logistiky.

Studny a žlábek pomáhaly Keltům hospodařit s pitnou vodou zejména v letních měsících. Radko Sedláček ale podotýká, že s extrémními suchy, jaké známe dnes, se Keltové pravděpodobně nesetkali. "I když bylo sucho, tak ve střední Evropě nikdy nemělo tak dramatické následky, jako je tomu dnes," říká.

Důvodem jsou podle něj jednak celosvětové klimatické změny, ale také odlišná podoba tehdejší krajiny. "Bylo tady daleko větší množství lesů, které přirozeně zadržují vláhu. Pole tu sice také byla, ale obklopovala je vegetace," vysvětluje Sedláček. "Dnes hospodaříme ve velkém, jsou tu obrovská odlesněná území," dodává.

Objev žlábku není jediným úspěchem, kterého dosáhlo Archeologické centrum Olomouc při průzkumu terénu pod budoucí dálnicí D35. Archeologové našli i pozůstatky 10 000 let starého osídlení z pozdní starší doby kamenné, sídliště z pozdní doby bronzové a také tři keltské vesnice s pěti studnami. "Co se týče studen, tak máme docela štěstí, ty se totiž nenajdou úplně každý den," říká Novotný.

Archeologové nicméně neočekávají, že by se jim během zbývajících tří měsíců výzkumu podařil ještě nějaký podobně ojedinělý objev. Podotýkají ale, že ve světě archeologie nejde nic říct stoprocentně. "Nikdy se nedá dopředu odhadnout, co ještě nalezneme. Každopádně se budou dělat další úseky dálnice, tam je to zcela otevřené," říká Novotný. 

autor: Tomáš Klézl | 11. 8. 2018 19:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama