Téměř sametové revoluce

Téměř sametové revoluce
Demonstrující studenti, kteří byli zastaveni na Národní třídě během pochodu do centra města, předávají příslušníkům bezpečnostních sil květiny na znamení míru a nenásilného protestu. O dvě hodiny později jsou demonstranti brutálně zmláceni policií. Photo © Jan Šilpoch, 17.11.1989 Tunisanka předává květinu vojákovi, který střeží ministerstvo vnitra. Je 14. února, sv. Valentýn, ale také přesně měsíc od doby, kdy prezident Ben Ali uprchl ze země. Květina je tedy výrazem díků za intervenci armády, která se v posledních dnech demonstrací přidala na stranu demonstrantů. Photo © Wassim Ben Rhouma, 14.2.2011
Demonstrující studenti byli zastaveni na Národní třídě v Praze a obklíčeni bezpečnostními jednotkami až na tzv. uličky, kudy mohli poté, co se nechají zbít, uprchnout. Photo © ČTK/Pavel Hroch, 17.11.1989 Jedenáct dní po útěku tuniského prezidenta ze země nepřestávají Tunisané demonstrovat, aby se ujistili, že nedojde jen ke kosmetickým změnám ve vedení země. Požadují odstoupení premiéra a všech kádrů spojených s režimem. Na transparentu je ve francouzštině nápis „Ne násilí“. Photo © ČTK/AP Hassen Dridi, 25.1.2011
Na Letenské pláni v Praze se shromáždily statisíce lidí, aby podpořily požadavky Občanského fóra. Photo © ČTK/Petr Josek, 26.11.1989 Chlapec sleduje egyptské demonstranty, kteří se 18. února shromáždili na náměstí Tahrír v Káhiře. Pod názvem „Pochod vítězství“ oslavovali Egypťané týden od svržení 30ti leté vlády Husniho Mubaraka, ale současně připomínali novým dočasným správcům země z řad armády, že řadoví Egypťané jsou odhodláni chránit revoluci a pokračovat v započatých změnách. Photo © REUTERS/Mohamed Abd El-Ghany, 18.2.2011
Demonstrant z řad studentů mává českou vlajkou před kordónem bezpečnostních složek na Národní třídě v Praze. Policisté studentům odřízli únikové cesty a následně je zbili. Photo © ČTK/Pavel Hroch, 17.11.1989 Muž mává egyptskou vlajkou před kordónem policistů, kteří jsou spíše v pohovu. Je sváteční den konce ramadánu, postního měsíce, téměř půl roku po pádu prezidenta Mubaraka. Napětí v Egyptě ale neustupuje a o každý reformní krok se různé skupiny demonstrantů přetahují s dočasnou vojenskou vládou. Photo © REUTERS/Mohamed Abd El-Ghany, 30.8.2011
Foto: Karel Cudlín, ČTK/AP Hani Mohammed
Jan Langer
16. 11. 2011 13:58
...

Virtuální prezentace části výstavy fotografií s názvem Téměř sametové revoluce, která je od 16.11. do 30.11.2011 k vidění na Náměstí republiky v Praze. Výstavu pořádá nevládní nezisková organizace Insaan: Česko-arabské centrum kulturního dialogu. Výstava představuje kombinaci fotografií z československých revolučních událostí a fotografií z arabských revolucí a protestů letošního roku. Dává takové srovnání smysl? Autor konceptu výstavy, Šádí Shanaáh, odpovídá na tuto otázku následovně: „

Proč jsme se rozhodli umístit vedle sebe fotografie československých revolučních událostí a arabských revolucí a protestů letošního roku? Protože věřím, že stojí za to prozkoumat vizuální cestou podobnosti i odlišnosti mezi oběma událostmi. Můj osobní názor je ten, že lidé, kteří vyšli do ulic v Československu a lidé, kteří vyšli do ulic v arabských zemích, mají více společného než odlišného. Spojuje je touha po tom, aby se s nimi zacházelo jako s lidmi, ne jako s inventářem, tedy s úctou a s respektem k základním lidským právům a svobodám. Spojuje je touha po větší sociální a ekonomické spravedlnosti. Spojuje je touha spolurozhodovat o věcech veřejných a o své vlastní budoucnosti. Spojuje je riziko, které na sebe vzali, když se neozbrojení postavili režimu navzdory jeho výhružkám a brutalitě. Spojuje je terminologie, s jakou je režim odbyl: kriminální živly, nepřátelé státu, cizí agenti provokatéři, teroristé. Spojují je také vlastní hesla, která doprovázela jejich vzdor: svobodu! (hurijja!), nenásilně! (salmijja!). Na druhou stranu, kromě odlišného kulturního a historického rámce, nejvíce viditelné rozdíly spočívaly v lišící se míře ochoty jednotlivých režimů použít dlouhodobého násilí a vzdát se politického monopolu. Přál bych si, aby tato výstava vzdala hold tomu, co nás spojuje, spíše než rozděluje.“

 

Právě se děje

Další zprávy