Praha - Expozice Američana Roye Glovera, který spolu s českou společností Interkoncerts vystavuje ode dneška v Praze preparovaná lidská těla, vyprovokovala oficiální protest. Výstavu ve Velkém sále Lucerny odsoudila Česká anatomická společnost.
"Těla jsou upravena tak, aby vzbudila dojem aktivity živých jedinců a vyvolala senzaci. To považujeme do značné míry za pobuřující," stojí v prohlášení lékařů. "Součástí evropského myšlení je úcta k zemřelým a zacházení s lidskými ostatky v souladu se všeobecně přijímanými pravidly etiky a morálky. Nesmí být dotčena důstojnost zemřelého a mravní cítění pozůstalých i veřejnosti."
Zatímco dosud se nesouhlas s výstavou objevoval mezi českými lékaři pouze individuálně, společné prohlášení anatomů je prvním veřejným stanoviskem. Česká anatomická společnost je dobrovolným sdružením odborníků na anatomi, histologii a embryologii. Na protestu se shodnul výbor společnosti sestavený z vysokoškolských profesorů a docentů.
Skandální?
V první den výstavy přišly stovky lidí. V podvečer však byla pasáž před vstupem do sálu téměř prázdná a lidé dovnitř vstupovali jen zřídka. Praha se stala prvním místem v zemích bývalého východního bloku, kde je výstava instalována. Expozice, na níž základní vstupné činí 349 korun, bude přístupná až do 28. října. Například v Amsterodamu měly o výstavu zájem až 3000 návštěvníků denně.
Předseda společnosti a profesor Univerzity Karlovy Miloš Grim už ve včerejším rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz prohlásil, že výstava je skandální. "Z odborného hlediska na exponátech nic nového nevidím, z mého pohledu jde především o šoubyznys."
"Nemám nic proti tomu používat v kvalifikované výuce plastinovaný preparát zhotovený z těla informovaného dárce. K výuce posluchačů lékařství takové preparáty používáme. Nikdy je ale v Lucerně vystavovat nebudeme," vysvětlil svůj názor Miloš Grim.
"Myslím, že Česká republika by neměla patřit mezi země, kde je něco takového dovoleno," dodal ještě.
- Prohlášení anatomů - plné znění ZDE
Letní magnet na turisty
Ve Velkém sále Lucerny jsou na půl roku zrušeny všechny koncerty a v průběhu hlavní turistické sezóny bude sál patřit pouze výstavě s názvem "Bodies... The Exhibition". V tiskové zprávě, kterou organizátoři výstavy připravili, se píše, že jejím smyslem je nabídnout pohled do nejhlubších tajemství lidského těla.
SPECIÁL
"Každé tělo je důkladně vybíráno za účelem ukázat na něm jeden z důležitých tělesných systémů. Když je pak člověk vidí pohromadě, má kompletní obrázek," sdělil v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel výstavy Roy Glover. "Samozřejmě, pokud děláte něco, co je takzvaně na hraně, vytváří to tlak a kontroverzi. Jsou pochopitelně lidé, kteří tvrdí, že tělo má být pohřbené," uvedl k protestům.
Kritici všude ve světě expozicím preparovaných lidských těl vyčítají, že prezentují zemřelé lidi neuctivě a že jejich hlavní motivací je senzace a zisk.
Když byla první taková výstava v roce 1995 představena veřejnosti v Německu, psaly noviny o jejím autorovi Guntherovi von Hagens jako o Dr. Frankesteinovi nebo Doktoru Smrti. Berlínská židovská obec srovnávala exponáty se stínítky na lampy z lidské kůže, které vyráběli nacisté, v berlínských kostelích se sloužily za vystavené zemřelé zádušní mše.
Hagens, který je vynálcem metody plastinace, pomocí které se těla pro výstavu upravují, si kritiku vysloužil hlavně kvůli svým provokacím. Některé z mrtvých těl jezdí na skateboardu, jiné hrají basketbal. Nejkontroverznějším exponátem je pak žena v osmém měsíci těhotenství, ve které je vidět nenarozený plod.
Přesto na výstavu v Německu přišly statisíce návštěvníků. Ještě větší úspěch pak slavil Hagens ve Spojených státech. V muzeích a galeriích padaly návštěvnické rekordy, výstavu přijal i americký tisk, podle kterého byla "informačním a estetickým triumfem" anatomie.
Další vlnu kritiky si tak vysloužili až Hagensovi následovníci, kterých se po jeho úspěchu vyrojila celá řada. Hlavním terčem kritiků se stala společnost Premier Exhibitions, jejíž expozice je k vidění i v Praze.
Proč ta senzace?
Aktuálně.cz se zeptalo také několika odborníků na lékařskou etiku a většina se shodla, že jim nevadí ani tak výstava samotná jako její senzacechtivost.
"Nepovažoval bych tu výstavu za nijak alarmující. Koneckonců po celém světě jsou anatomická muzea, ve kterých se ukazují podobné věci. Na velké sbírky se můžete zajet podívat do Vídně anebo Berlína, menší máme také v Olomouci," řekl Aktuálně.cz profesor Květoslav Šipr z Cyrilometodějské teologické fakulty v Olomouci, který se věnuje lékařské etice z křesťanských pozic.
Podobně se na výstavu dívá i David Marx z třetí lékařské fakulty UK. "Ta výstava může být pro laickou veřejnost i přínosná a zajímavá, nevidím v ní problém," říká.
Etická otázka podle něj spočívá v tom, zda donátoři měli šanci rozhodnout o využití svých těl. "Pokud dali souhlas s tím, aby se takto prezentovala, je to v pořádku," říká. Samotný Roy Glover přiznal, že takový souhlas nemá, byž trvá na tom, že jejich akvizice byla zcela legální. Jde prý o těla Číňanů, kteří zemřeli přirozenou smrtí a žádný příbuzný či pozůstalý si je nevyžádal.
Vzpomínka na baroko
"Způsob, jak jsou ta těla na výstavě prezentována, je podle mne nešťastný. Lidské tělo by mělo být předmětem vědeckého zkoumání, ne prostředkem na vytváření senzace," říká profesor anatomie Karel Smetana, který protestní prohlášení také podepsal.
"Je to podobné, jako když se v renesanci nebo baroku konaly veřejné pitvy. Existovaly jednak zčásti uzavřené pitvy pro odborníky, které byly skutečně hodnotné, jednak veřejná teatra anatomica, která sloužila hlavně pro nalákání sponzorů," dodává.
Naopak Lydie Fialová, která přednáší etiku na třetí lékařské fakultě UK, s výstavou problém nemá. Možná se na ní vypraví i se svými studenty.
"Výstavu vždy používám v prvním ročníku jako příklad, jak různě lze vnímat lidské tělo. Zatímco v naší kultuře už několik staletí existují pitvy, v některých kulturách to byla až donedávna zapovězená věc," říká Fialová.
"Například v Thajsku, kde je tělo zemřelého posvátné, se první pitvy konaly až ve dvacátém století poté, co jeden z učitelů medicíny prohlásil, že chce být učitelem svým studentům i po smrti a prolomil tak bariéru, která pitvám bránila," vysvětluje.
Dodnes však podle Fialové medici v Thajsku před každou pitvou přečtou životopis zemřelého a vyjádří kondolenci příbuzným. "V Evropě jsme si zvykli na to, že těla při pitvách jsou anonymní. V Thajsku se naopak stále berou jako osobnosti," dodává.
