Vazba není hotel ani lázně, stojí v rozsudku, který zamítl nárok na veganskou stravu

Jan Horák Jan Horák
11. 6. 2019 13:04
Když je podezřelý ve vazbě, nesmí očekávat služby jako v hotelu. I tímto argumentem se vypořádal pražský městský soud s žalobou anarchisty Lukáše Borla, který si stěžuje na odpírání veganské stravy. Vyplývá to z rozsudku, jejž má deník Aktuálně.cz k dispozici. Levicový aktivista přitom v prvním soudním kole se svým podáním uspěl. Odvolací instance se ale přiklonila na stranu státu. Anarchista byl ve vazbě kvůli obvinění z několika trestných činů včetně zapalování policejních vozů.
Lukáš Borl žádal ve vazbě veganskou stravu, nedostal ji.
Lukáš Borl žádal ve vazbě veganskou stravu, nedostal ji. | Foto: Policie ČR

"Nelze požadovat po státu v době omezení svobody žalobce (Lukáše Borla), aby vyvíjel aktivní činnost, a to i při vyšší finanční náročnosti, a zajišťoval tak stravování žalobce podle jeho představ, jeho přesvědčení a subjektivních chuťových vjemů," zní jedna z klíčových pasáží rozsudku odvolacího Městského soudu v Praze, který deník Aktuálně.cz získal.

Levicový aktivista v soudním sporu žádá od státu omluvu, finanční kompenzaci si nenárokuje. Žalobou se brání proti ponižování, jež podle svých slov zažil ve vazbě.

V cele v Litoměřicích seděl od září 2016 do dubna 2017, skončil tam kvůli stíhání z několika trestných činů včetně propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, poškození cizí věci nebo vydírání. Kriminalisté ho ztotožňují s údajnou anarchistickou Sítí revolučních buněk, která se v minulých letech přihlásila k několika žhářským útokům na policejní vozy.

Ponižování mělo spočívat v tom, že mu vězeňská služba odepřela veganskou stravu. Vegani odmítají veškeré živočišné produkty, Borl se k tomuto přesvědčení hlásí více než 20 let. Služba mu ji nedopřála s vysvětlením, že by náklady na přípravu takové stravy údajně překročily rozpočet věznice. Vedle toho by prý pokrm ani neodpovídal nutričním požadavkům daným předpisy. Soud prvního stupně se za anarchistu postavil.

"Za situace, kdy věznice v Litoměřicích byla schopná produkovat standardní stravu, stravu dietní, stravu vegetariánskou a jediným důvodem, proč neposkytovala žalobci stravu veganskou, byla absence interních tabulek, má soud za to, že toto je ve značné nerovnosti se základním právem žalobce (na svobodu svědomí)," uvedl mimo jiné soudce Ondřej Růžička z Obvodního soudu pro Prahu 2, kde se případ v první instanci vyřizoval.

Moc práce na dva kuchaře

Soudce Růžička vyhodnotil veganství coby kulturní zvyklost, k níž musí věznice podle zákona o výkonu trestu přihlížet a v rámci možností respektovat. Po odvolání ministerstva spravedlnosti, pod které náleží vězeňská služba, však Městský soud v Praze letos v dubnu nahlédl případ z opačné strany. Ze získaného rozsudku plynou podrobnosti.

Odvolací soud uznal argumenty ministerstva, že v silách dvou kuchařů v litoměřické vazbě nebylo kromě přípravy standardních 410 porcí jídla uchystat i veganský pokrm pro jednoho člověka. Takový požadavek prý nebyl v technické, provozní ani personální výbavě věznice. Soud dále argumentoval, že umělé doplňování vitaminu B12, jež je při veganské stravě nutné, by bylo myslitelné pouze na úkor stravování ostatních pachatelů.

Jedno z policejních aut zapálené údajnou Sítí revolučních buněk.
Jedno z policejních aut zapálené údajnou Sítí revolučních buněk. | Foto: Síť revolučních buněk

Borl u odvolací instance narazil i s vysvětlením, že věznice vědomě ohrozila jeho zdravotní stav, když nevyšla vstříc jeho požadavku. "Jedná se pouze o fikci žalobce či hypotetickou úvahu, která postrádá jakýkoliv argumentační potenciál," píše soudní senát, jemuž předsedala soudkyně Jitka Denemarková. Přihlášení se k veganskému způsobu života podle soudu není v případě anarchisty upřímné, natož rovné náboženskému vyznání.

"Úmluvy (o lidských právech) chrání pouze náboženské přesvědčení, které dosahuje určité míry přesvědčivosti, vážnosti a soudržnosti. (…) Lze mít pochybnosti o praktické realizaci a vážnosti jeho světonázoru," uvádí rozsudek na adresu Borla. Senát odkázal na internetový rozhovor z podzimu 2016, v němž anarchista mimo jiné uvedl, že "kdybych hladověl a záviselo by na tom mé přežití, snědl bych ho (maso)".

Anarchista u soudu jako pachatel

Lukáš Borl s dalšími čtyřmi levicovými aktivisty stojí od 8. dubna letošního roku před Okresním soudem v Mostě. Státní zástupce Borla obžaloval ze čtyř trestných činů. Především jde o šíření komuniké Sítě revolučních buněk, které oslavovalo šestnáct žhářských útoků od ledna 2014 do února 2016. Komuniké podle policie sestavil a šířil Borl. Útoky ve valné většině mířily na policejní auta, vozy hořely v Ústí nad Labem, v Praze či v Olomouci. Za trojicí útoků stojí podle policie Borl. Také je obžalovaný z vydírání majitele pražské restaurace Řízkárna, anarchista obvinění ve valné většině odmítá. Líčení pokračuje v červenci.

Omezení práv jedince je navíc přípustné, pokud je ve hře ochrana společnosti jako celku, uzavřel soud. Narážel tím na Borlův pobyt ve vazbě. Neodpustil si také drobné šťouchnutí do anarchisty. "Po Vězeňské službě České republiky jako organizační složce státu napojené na státní rozpočet a hospodařící se stanoveným limitem nelze požadovat služby, které jsou v obdobném zařízení lázeňského či hotelového typu," uvedl ve verdiktu.

Ignorují veškerou logiku

Borlova advokátka Zuzana Candigliota s touto argumentací nesouhlasí. "Rozsudek odvolacího soudu překrucuje jak skutková zjištění v daném případě, tak i dostupnou judikaturu Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Je evidentní, že soudci Denemarková, Adamičková a Řezníček si dali za cíl nevyhovět žalobci, odhaduji, že z důvodu nesympatií k žalobci nebo jeho veganskému přesvědčení, a rozhodli se ignorovat platné právo i veškerou logiku," reagovala pro Aktuálně.cz.

Odmítá třeba tvrzení soudu, že by doplňování vitaminu B12 bylo nákladné. "Denní dávka vyjde už na 1,5 koruny, a žalobce ani navíc hrazení tohoto vitaminu nevyžadoval po věznici," podotkla. "Pouze chtěl, aby mu do jídla nebyly přilévány omáčky s masovým vývarem a aby živočišné výrobky věznice v jeho stravě nahradila levnými alternativami rostlinného původu," dodala. Argument soudu o hotelu a lázních označila za absurdní. Potvrdila, že případ čeká třetí soudní kolo. "Budeme podávat dovolání k Nejvyššímu soudu."

 

Právě se děje

před 5 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy