Analýza: Zlomový den naznačil, jakou má Zeman diagnózu, co bude s vládou a článkem 66

Jan Horák Jan Horák
5. 11. 2021 17:17
Tento pátek přinesl zatím nejdynamičtější vývoj kolem zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana. První muž českého ústavního systému 27. den své hospitalizace v Ústřední vojenské nemocnici poprvé veřejně promluvil. Poprvé k jeho kondici vystoupilo také nezávislé lékařské konzilium. A debata o případném zbavení Zemana pravomocí se utlumila. Aktuálně.cz přináší přehled a analýzu současného dění.
Prezident Miloš Zeman na posledním oficiálním snímku před svou hospitalizací.
Prezident Miloš Zeman na posledním oficiálním snímku před svou hospitalizací. | Foto: Twitterový účet mluvčího Ovčáčka

Jak se prezident cítí?

V desetiminutovém rozhovoru pro Frekvenci odvysílaném krátce po 11. hodině Zeman připustil, že během příjmu do nemocnice 10. října byl jeho stav vážný. Coby příčinu aktuální indispozice popsal nechutenství a špatné trávení. Po téměř měsíci léčby se podle svých slov cítí výrazně lépe, což dal do přímé souvislosti s nasazením lékařů.

„Já se cítím naprosto normálně a dokonce, protože nejsem přetížený, tak lépe než obvykle. Představte si, že například už měsíc nekouřím,“ řekl. Na druhou stranu několikrát zaváhal. Podle něj sedí v Poslanecké sněmovně devět stran, je jich tam však sedm. Ohledně své kondice a zbytku mandátu mluvil o řešení obdobné situace v prezidentském a kancléřském systému, v Česku je přitom parlamentní systém.

Jaká je prognóza?

V Ústřední vojenské nemocnici se v 11 hodin poprvé sešlo nezávislé lékařské konzilium, které ustavil ředitel nemocnice Miroslav Zavoral. Vede ho dosluhující rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který se coby lékař věnuje biochemii a nefrologii. Právě Zima po jednání konzilia přednesl veřejně jeho závěry. Diagnózu prezidenta označil za velmi závažnou, která nadále vyžaduje hospitalizaci.

Tomáš Zima tlumočil závěry konzilia.
Tomáš Zima tlumočil závěry konzilia. | Foto: Česká televize

„V tento moment mu neumožňuje věnovat se naplno pracovním povinnostem. Upřesňování prognózy bude záviset na vývoji onemocnění, které je samo léčebně obtížně ovlivnitelné. Nezbytná je aktivní spolupráce pacienta,“ uvedl Zima. Konzilium je nově stálým orgánem, jenž se bude scházet minimálně jednou měsíčně.

Kdo je v konziliu a co to říká o diagnóze?

Úkolem expertního týmu je dávat zpětnou vazbu lékařům Ústřední vojenské nemocnice, kteří mají prezidenta v rukou. Schvaluje postup léčby, vznáší k němu připomínky či navrhuje vlastní řešení. Po první schůzi se konzilium jednomyslně shodlo, že hlavě státu se dostává špičkové lékařské a ošetřovatelské péče.

Konzilium tvoří devět lékařů, patří do něj zmíněný Zima, hrudní chirurg Pavel Pafko nebo fyzioterapeut Pavel Kolář. Tým se dále skládá z přednosty psychiatrie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martina Anderse, šéfa neurologie pražské Thomayerovy nemocnice Roberta Rusiny, vedoucího klinického psychologa Všeobecné fakultní nemocnice Pavla Harsy či šéfa katedry interních oborů Lékařské fakulty UK v Hradci Králové Jana Bureše.

Nejvíce o Zemanově primární diagnóze napovídá účast dvou expertů z oblasti hepatologie, což je obor zabývající se játry. Jedním z nich je Radan Brůha ze IV. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice, který se specializuje na chronické choroby jater včetně cirhózy. Druhým je šéf týmu transplantujícího játra v IKEM Pavel Taimr. Jejich angažmá odpovídá informacím médií včetně Aktuálně.cz, že Zeman trpí cirhózou, ascitem a encefalopatií.

Jak to bude s aktivací článku 66?

Článek 66 ústavy upravuje, jak má parlament postupovat při neschopnosti prezidenta vykonávat úřad. Může ho dočasně zbavit pravomocí, které by si rozdělili předseda vlády a předseda Poslanecké sněmovny. Předseda Senátu Miloš Vystrčil, který otázku aktivace článku 66 předminulý týden otevřel, v reakci na Zemanův rozhovor sdělil, že k přípravě spuštění článku nyní není důvod.

„Je dobré vyčkat a věřit, že se jeho zdravotní stav bude dál zlepšovat,“ uvedl v pátek Vystrčil. Deníku Aktuálně.cz řekl, že zásadní pro další debatu o článku 66 bude Zemanova schopnost zapojit se do politického dění. „Pan prezident by měl po ustavující schůzi sněmovny převzít do rukou demisi vlády, což by mohlo být kolem 11. listopadu. A to bychom okamžitě věděli, jestli je, nebo není schopen plnit své povinnosti.“

Kdo a kdy bude novým předsedou vlády?

Prezident Zeman deklaroval, že Andreje Babiše novým předsedou vlády nejmenuje. Odvolal se na vyjádření stávajícího premiéra, s nímž si v pátek dopoledne telefonoval. Babiš o funkci neusiluje, jelikož s ním nikdo z koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) ani Pirátů a STAN nechce o budoucím vládním uspořádání jednat. Zeman naopak jasně mluvil o jmenování lídra Spolu Petra Fialy premiérem.

„Udělám vše pro to, aby tato vláda vznikla co nejrychleji. Samozřejmě některé oficiality bude asi zapotřebí omezit, například tuto vládu jmenuji v Lánech, a nikoliv na Hradě, ale to legitimitě vlády nevadí,“ uvedl Zeman. Navzdory příslibu postupovat rychle není jasné, kdy prezidentovi jeho stav dovolí z Fialy premiéra učinit. O tématu by však oba měli diskutovat tuto sobotu telefonicky nebo prostřednictvím videokonference.

Kdy vznikne nová vláda?

Dosavadní jednání koalic Spolu a Pirátů se starosty směřuje k tomu, že nový kabinet vznikne právě v této sestavě. Formát koaliční vlády ale ještě musí schválit vedení všech pěti zúčastněných stran. Poslední tak učiní Piráti, jejichž členská základna začne hlasovat v pondělí na internetovém Pirátském fóru. Hlasovat se bude celý týden. Rozhodnutí má padnout 15. listopadu, potvrdil Aktuálně.cz lídr Pirátů Ivan Bartoš.

Šéfové stran koalic Spolu a Piráti a starostové podepsali memorandum o společném postupu
Šéfové stran koalic Spolu a Piráti a starostové podepsali memorandum o společném postupu | Foto: Lukáš Bíba

Chvíle vzniku vlády se bude odvíjet od toho, kdy prezident jmenuje Petra Fialu premiérem. Kabinet se tím však nezrodí automaticky. Fiala poté předloží Zemanovi návrh, aby jmenoval ministry. Po tomto kroku musí vláda do 30 dnů předstoupit před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru. Pro srovnání: v případě končící vlády Zeman jmenoval Babiše premiérem 6. června 2018, jeho vládu jmenoval 27. června a ta získala důvěru 12. července.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Union Berlín dvěma góly ze standardních situací porazil Lipsko

Fotbalisté Unionu Berlín v generálce na čtvrteční zápas proti pražské Slavii v Evropské konferenční lize porazili v německé lize Lipsko 2:1. Úřadující vicemistr prohrál poprvé v klubové historii tři bundesligová utkání za sebou. Union skóroval ze dvou standardních situací. Skóre otevřel v 6. minutě Awoniyi, který po rohovém kopu a hlavičce Baumgartla dorazil míč podrážkou do sítě. Nigerijský útočník dal devátý gól v soutěži a je třetí v tabulce střelců. Lipsku se povedlo brzy vyrovnat, když gólman Andreas Luthe nezkrotil skákavou střelu Christophera Nkunkua z dálky. O výhře berlínského celku rozhodl v 57. minutě Baumgartl, jenž zblízka poslal do sítě odražený míč.

Před víkendovými zápasy 14. kola poskočil Union na čtvrté místo, Lipsko je osmé.

Berlínský tým hrál v sestavě Luthe - Friedrich, Knoche, Baumgartl - Khedira, Prömel - Ryerson, Giesselmann - Kruse (72. Haraguči) - Becker (80. Voglsammer), Awoniyi (80. Behrens).

před 7 hodinami

Sáblíková skončila na trojce v Salt Lake City pátá

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila páté místo na trati 3000 metrů na Světovém poháru v Salt Lake City a o jednu příčku si polepšila oproti úvodní trojce v Polsku. I třetí závod na dlouhé trati v sezoně vyhrála Nizozemka Irene Schoutenová, jež na rychlé dráze v Utahu atakovala světový rekord české reprezentantky.

Sáblíková zajela čas 3:56,719. Ve třetí rozjížďce od konce prohrála přímý duel s Norkou Ragne Wiklundovou, která nakonec skončila třetí.

Aktualizováno před 7 hodinami

V Michiganu po střelbě na střední škole obvinili také rodiče údajného útočníka

Rodiče 15letého Ethana Crumbleyho, kterého policie považuje za pachatele smrtící úterní střelby na střední škole v americkém státě Michigan, čelí obviněním ze čtyřnásobného neúmyslného zabití. Okresní prokuratura oznámila stíhání Jamese a Jennifer Crumbleyových, jejichž chování bylo podle prokurátorky Karen McDonaldové horší než pouhá nedbalost. Dvojici se nepodařilo ihned zadržet, úřady po ní pátrají.

Kvůli úterní střelbě na škole v obci Oxford severně od Detroitu přišli o život čtyři studenti, dalších sedm lidí utrpělo zranění. Strážníci na místě zadrželi údajného pachatele, který na školu také docházel. Následně byl obviněn ze čtyřnásobné vraždy, terorismu a dalších trestných činů, stíhán je jako dospělý.

Podle agentury Reuters se nestává často, aby byli v souvislosti s útoky mladých střelců na amerických školách obviněni i rodiče. Úřady v Michiganu se ale touto cestou vydaly ve světle zjištění o počínání Crumbleyových. Mimo jiné se ukázalo, že poloautomatickou pistoli použitou při útoku koupil James Crumbley minulý týden za přítomnosti svého syna. Podle prokurátorky McDonaldové byla zbraň v nezamčeném šuplíku v ložnici rodičů a jejich synovi byla podle všeho "volně dostupná".

Média ovšem podotýkají, že žádný zákon v Michiganu neukládá vlastníkům zbraní povinnost držet je mimo dosah mladistvých. McDonaldová na tiskové konferenci popisovala i další aspekty případu a hovořila o reakci rodičů na nedávné upozornění školy, že si Ethan při vyučování na mobilu vyhledával náboje do střelných zbraní. Jeho matka prý nereagovala na zprávy od vedení školy, svému synovi ale napsala: "Nejsem na tebe naštvaná. Musíš se naučit dělat to tak, aby tě nenachytali."

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Schůzka Bidena s Putinem se odehraje prostřednictvím videokonference

Nadcházející jednání prezidentů Ruska Vladimira Putina a USA Joea Bidena se uskuteční ve formátu videokonference. Na přesném termínu rozhovoru se ještě pracuje. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov ve čtvrtek řekl, že Moskva doufá, že v "nejbližších dnech" dojde na "kontakt" Putina a Bidena, ale datum ještě dojednáno není. Následně šéf americké diplomacie uvedl, že prezidenti budou o eskalaci kolem Ukrajiny "pravděpodobně" hovořit "v blízké budoucnosti".

"Přesné datum stále není dohodnuto, stále se na tom pracuje," odpověděl Peskov na otázku týkající se upřesnění informací o možném jednání šéfů Kremlu a Bílého domu. "Bude to videokonference," dodal s tím, že jeden ze zvažovaných termínů je 7. prosince.

Řekl rovněž, že zatím nepanuje přesná shoda ohledně případné účasti delegací obou zemí na jednáních. "Všechny tyto nuance musí být ještě potvrzeny," poznamenal mluvčí Kremlu. Očekává od nich "pozitivní signál o potřebě stabilizovat rusko-americké vztahy".

Zdroj: ČTK
Další zprávy