Praha - Vyřešení nepříznivé situace obyvatel litvínovského sídliště Janov potrvá nejméně deset let.
Dřívější termín není pravděpodobný ani v případě, že by se o to s plným nasazením okamžitě a koordinovaně pokusily státní orgány, radnice i zástupci neziskového sektoru.
Vyplývá to z analýzy nazvané Sociální past, kterou vládě v pondělí předloží ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb, informovala agentura ČTK.
Ke zlepšení situace by podle analýzy, kterou vypracovali experti vládní Agentury pro sociální začleňování, pomohlo například zvýšení počtu sociálních pracovníků, přijetí programů proti lichvě, prevence násilí i nekompromisní postup vůči dealerům drog.
| Janov v hledáčku politiků: Kocáb má plán, co s Janovem. S prosazováním nespěchá Výzva pro Kocába: Plán pro romská ghetta je v troskách Litvínov řeší problém v Janově. Vezme lidem byty |
Nepromyšlená privatizace bytů
Město by podle nich mělo regulovat přibývání dalších nájemníků a motivovat majitele domů k péči o byty.
Nezbytné navíc bude vytvoření vícestupňového systému sociálního bydlení. Sociálně vyloučené rodiny se z Janova nyní podle autorů analýzy mohou dostat již jen na ubytovnu nebo do městského "lágru" pro neplatiče či rovnou na ulici. Naopak nemají šanci ani motivaci k návratu k normálnímu bydlení.
Janovští Romové jsou obvykle nezaměstnaní nebo se nechávají zaměstnávat "na černo" bez smlouvy.
Podle tvůrců analýzy by jim mohly pomoci rekvalifikační programy a zavedení sankcí pro zaměstnavatele, kteří nelegální práci umožňují. Nezřídka přitom lidem za vykonanou práci nezaplatí.
Za situaci v Janově může podle analýzy nepromyšlená privatizace, když byty nechalo před 13 lety privatizovat někdejší litvínovské zastupitelstvo, čímž se prý chtělo zbavit odpovědnosti za řešení problémů.
V šestitisícovém Janově každý desátý obyvatel konzumentem drog; dealeři běžně se zákazníky obchodují na ulici, uvádí materiál. Marihuanu zde údajně běžně užívají třináctileté děti, obyvatelé si také chodí do přilehlé přírody pro oblíbené lysohlávky.
Lidé často tráví svůj čas v mnoha hernách; některé mají speciální "automaty pro děti", které vnímají hru na automatech jako běžnou součást života.
Obyvatele Janova trápí zadluženost; dluhy při reprezentativním průzkumu tvůrců analýzy přiznalo 45 procent respondentů. Třetina lidí přiznává dluhy ve výši přes 50 tisíc korun a 17 procent přes 100 tisíc korun.
Drogy a gamblerství
Zadlužení přitom patří k tabuizovaným tématům a lze předpokládat, že skutečné zadlužení janovských Romů bude několikanásobně vyšší. Lidé si obvykle půjčují peníze u lichvářů, kteří jsou napojeni na organizovaný zločin.
Řada sociálně vyloučených obyvatel Janova se potýká s psychickými problémy, které kompenzují alkoholem, drogami nebo gamblerstvím. Jejich děti často bývají vyčleněny z kolektivu kvůli zanedbané hygieně a tělesnému zápachu.
Přestože sociálně vyloučení obyvatelé bývají podle analýzy výrazně nemocnější než běžná populace, služeb lékaře využívají jen výjimečně. Zubaře nevyužívají prakticky vůbec, ostatně v Janově žádný nemá ordinaci a litvínovští zubaři je neberou do evidence, údajně kvůli plnému stavu.
Neuspokojivá je podle analýzy také bezpečnostní situace, lidé jsou často ohroženi trestnou činností. Obyvatelé Janova se obávají sympatizantů krajně pravicové Dělnické strany, kteří proti nim otevřeně vystupují, i organizovaných gangů. Jejich vůdci se podle analýzy blízce stýkají s policisty.
"Obyvatelé Janova se obávají volat policii, protože lidé okolo vyhlášených násilníků a recidivistů si s policisty tykají, a vytvářejí tak dojem kamarádských vztahů," uvádí analýza.
Policisté systematicky společně se sociálními pracovníky obcházejí jednotlivé janovské domácnosti. Jejich obyvatelé se obávají, že na návštěvách získávají privátní informace, které mohou být snadno zneužity.
