Analytici tipovali výsledek voleb, pád levice nikdo nehádal. Zradila je "cestovní kancelář Okamura"

Marek Pokorný Marek Pokorný
25. 10. 2017 21:10
Deník Aktuálně.cz těsně před volbami oslovil politology, aby si otipovali, kolik jednotlivé strany dostanou hlasů. Všichni pohořeli a zejména propad levice - tedy ČSSD či KSČM - neodhadli. "Předvídat se dá velmi snadno nějaká stabilní situace nebo změna, která se dlouho připravuje. Ale pokud ta změna vznikne na základě těkavých emocí na poslední chvíli, to prostě nedokážeme přesně trefit," říká sociolog Jan Hartl s tím, že počet protestních hlasů pro ANO, piráty a SPD byl větší, než kdokoliv čekal.
Foto: Jakub Plíhal

Praha - "Bacha, holt si to budeme muset vyžrat, možná až do dna!" Těmito slovy komentoval politolog Petr Pithart očekávaný výsledek voleb do sněmovny, když den před hlasováním pro Aktuálně.cz tipoval, že hnutí ANO dostane 22 procent. A ČSSD přiřkl 11 procent se slovy: "Probůh, vzpamatujte se, ale bez Chovance!" Jak už víme, ANO nakonec získalo takřka 30 procent a ČSSD spadla na nečekaných 7,27 procenta.

Deník Aktuálně.cz den před volbami oslovil několik předních politologů i odborníků na výzkum veřejného mínění, aby dali své tipy, jak volby dopadnou. Nejpřesněji se nakonec trefil Jan Hartl ze STEM, který předpověděl větší úspěch protestních stran - tedy ANO, SPD i pirátů.

"Lekci utrpí zavedené strany a ty, o kterých se říká, že jsou nesystémové, zejména ty protestní jako SPD a piráti, budou velkým překvapením voleb. I když se to již tuší," uvedl Hartl, který jako jediný dal ANO víc než 26 procent a nejvíc předpovídal i pirátům. Byť i je s tipem 9,5 procenta o víc než jedno procento podcenil.

I tak jeho celková odchylka - když spočítáme, o kolik se u jednotlivých stran lišil od skutečnosti - vyšla na více než 18 procent. Hartl nepředpokládal například tak velký pokles ČSSD a KSČM, které obě skončily pod osmi procenty. Byť byl nakonec z odborníků jediný, kdo tipoval, že ČSSD dostane méně než 10 procent.

To by byla má profesní smrt

Většina oslovených politologů si byla vědoma, že tipování výsledků voleb je věc ošidná. A někteří proto účast v anketě Aktuálně.cz raději odmítli. 

"Není smysl mé profese hádat," reagoval na nabídku Tomáš Lebeda z katedry politologie Univerzity Palackého v Olomouci. Zpochybnil, že by mohl být jeho osobní názor přínosný. "Vždyť na čem jiném bych mohl postavit názor než na výzkumech," dodal.

Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy sice nejdříve účast přislíbil, ale poté si to rozmyslel. "Tipování je hrozné a byla by to profesní smrt," uvedl. "Umět rozebírat politické dění neznamená, že umíte věštit," řekl Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie.

Účast chvíli zvažoval i Bohumil Doležal, ale nakonec se také omluvil. "Jsou průzkumy, které nejsou moc věrohodné, je strašná spousta nerozhodnutých voličů. Jsem srab a netroufám si na to," řekl Doležal, který to odůvodnil i tím, že mu není dobře. "To nejspíš souvisí právě s těmi volbami," podotkl.

Cestovní kancelář Tomio Okamura

I přesto se ale nakonec našlo šest odborníků, kteří byli do ošidného tipování ochotni jít. Kromě zmíněných Pitharta a Hartla to byli expert na výzkumy Jan Herzmann, Jan Kubáček, který řídí agenturu Phoenix research, Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Pavel Šaradín z katedry politologie filozofické fakulty olomoucké univerzity.

Jedno měly jejich odhady společné: nikdo z nich nedal v odhadech komunistům méně než 11 procent. Stejně tak až na Hartla nikdo nečekal, že méně než 11 procent dostane i ČSSD. A opět až na Hartla všichni o více než pět procent podcenili zisk hnutí ANO.

"Všechny agentury vycházely z toho, že zisk pro ANO mírně klesá. Žádný průzkum nenaznačoval, že by mělo dojít k tak velkému poklesu u KSČM a ČSSD," vysvětluje po vyhlášení výsledků Pavel Šaradín. Podle něj zřejmě voliči, kteří se hlásí k ANO, ve výzkumech svoji volbu často nesdělili a tvrdili, že budou volit tradiční ČSSD.

"Ten sociální stát, který garantovala ČSSD a komunisté, nezmizí a je tu někdo, kdo přichází s tím, že to bude řídit efektivně, a jeví se jim v tuto chvíli důvěryhodně," přemítá Šaradín.

Jan Kubáček zase upozorňuje, že byl extrémní počet nerozhodnutých voličů, takřka 50 procent. Zatímco se dříve často rozhodovali mezi dvěma či třemi podobnými možnostmi, nyní jich měli v nabídce až pět.

"To se pak velmi těžce odhaduje, na jakou stranu se na poslední chvíli přikloní," vysvětluje Kubáček, který neočekával, že Okamura přitáhne tolik levicových voličů. "Čekal jsem, že bude vybírat mezi nerozhodnutými a on je doslova vyluxoval od komunistů. Já tomu říkám cestovní kancelář Okamura," dodal.

Těkavé emoce na poslední chvíli

"Předvídat se dá velmi snadno nějaká stabilní situace nebo změna, která se dlouho připravuje. Ale pokud ta změna vznikne na základě těkavých emocí na poslední chvíli a my končíme s průzkumy řadu dní před volbami, tak to prostě nedokážeme přesně trefit. Tady to byl zvrat názorů na poslední chvíli," říká Jan Hartl s tím, že počet protestních hlasů pro ANO, piráty a SPD byl větší, než i on sám čekal.

"Okamurova formace a piráti na poslední chvíli sklidili tu žeň protestních hlasů, to se dopředu žádným způsobem nehlásilo a stejně tak se nehlásilo zlepšení situace ODS, to bylo velmi překvapivé, ještě překvapivější než pokles komunistů," uvádí.

Komunisté byli podle něj dlouhou dobu hlavní protestní stranou a univerzálním lapačem protestních hlasů. "Ale stali se už součástí establishmentu, tichý člen parlamentu bez odpovědnosti a nyní přišel někdo, kdo ty změny může podle nich skutečně udělat," soudí Hartl.

Podle Šaradína zafungovala i Babišova rétorika, díky níž jej nepotopily problémy, kterým musel v posledních měsících čelit - například obvinění v kauze Čapí hnízdo či spor o jeho donášení StB. "Má k dispozici média a dokázal přesvědčit veřejnost, že je vše proti němu účelové, 10 let staré a že je to komplot tradičních politických stran," vysvětluje si.

Růst HDP nikoho nezajímal. Zabralo "všeci kradnú"

"Voliči proti mému předpokladu vůbec neocenili ekonomické výsledky jako vysoký HDP a nízkou nezaměstnanost, protože je víc štve cosi jako 'manko spravedlnosti', které Babiš vyjádřil slovy 'všeci kradnú' (všechny politické strany), od listopadu 1989 doteď a zdejší právo je na ně krátké anebo je zkorumpované," vysvětluje si výsledky Pithart.

Proto také podle něj bylo více lidí, kteří souhlasili s EET, než těch, kterým vadí. "Volby byly, ne že nebyly, protestem proti systému. Přinejmenším selhala třetí moc: policie, státní zastupitelství, soudy. Voliči KSČM si našli 'protestnější' stranu," shrnuje Pithart.

ANO ČSSD KSČM SPD ODS KDU-ČSL TOP 09 PIRÁTI STAN
Mlejnek 22 13 11 10 9 6 6 7 4,5
Šaradín 24,5 12,8 11,9 10,2 9,5 6,1 7,1 7,7 5
Pithart 22 11 14 14 7 7,8 7 8 4,5
Kubáček 24 12 12 10,5 10,5 6 5,5 6,5 4,2
Herzmann 23,7 11,9 12,4 10 8,6 5,7 5,9 8,2 2,2
Hartl 26,5 9,5 12,5 12,5 8,5 5,5 5,5 9,5 3,5
Výsledek 29,64 7,27 7,76 10,64 11,32 5,80 5,31 10,79 5,18
 

Právě se děje

před 12 minutami

Prezident Čadu Idriss Déby zemřel na frontové linii. Zemi povede jeho syn

Zemřel prezident Čadu Idriss Déby, který byl 11. dubna zvolen na další prezidentský mandát. Oznámila to armáda. Její mluvčí citovaný agenturou AFP oznámil, že prezident zemřel na následky zranění, jež utrpěl o víkendu na severu země, kde armáda bojuje s povstalci.

Právě dnes na základě předběžných výsledků vyhlásili Débyho vítězem prezidentských voleb. Osmašedesátiletý politik tak získal už šestý mandát. Armáda uvedla, že nejvyšší funkci dočasně přebírá Débyho syn Mahamat Kaká.

Členové jeho kampaně v pondělí oznámili, že se prezident vydal na frontu, aby se připojil k armádním oddílům, jež bojují proti teroristům. Armáda v pondělí oznámila, že s Frontou pro změnu a svornost v Čadu (FACT) bojuje od 11. dubna a že v bitvách přišlo o život 300 rebelů a pět vojáků.

Povstalci, kteří působí v libyjském pohraničí, ve volební den napadli pohraniční post a začali postupovat jižně do Čadu.

Déby se dostal k moci v roce 1990 a patřil k nejdéle vládnoucím prezidentům na kontinentě.

"S velkou bolestí Čaďanům oznamujeme, že dnes, v úterý 20. dubna 2021 zemřel prezident Déby," sdělil armádní mluvčí Azem Bermandoa Agouna.

před 1 hodinou

Za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta. Zákon podepsal Zeman

Za prodej potravin dvojí kvality v tuzemských obchodech bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. Počítá s tím novela zákona o potravinách, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zákaz prodeje se týká výrobků zaměnitelných za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

"Čeští spotřebitelé nebudou spotřebiteli druhé kategorie," komentoval to již dříve ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Na dodržování zákazu dvojí kvality bude dohlížet Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Podepsaná novela vzbudila během svého projednávání v Parlamentu pozornost hlavně kvůli snaze části poslanců prosadit do ní povinné kvóty na prodej vybraných tuzemských potravin v obchodech. Zastánci argumentovali například zvýšením potravinové soběstačnosti. Odpůrci naproti tomu varovali před možným zdražením a nedostatkem. Kvůli návrhu hrozila Evropská komise Česku žalobou. Sněmovna nejprve kvóty na návrh poslanců SPD do novely vložila, ale pak je na návrh Senátu opět vyřadila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy