Americký nobelista Ashkin umožnil vědcům sahat světelnými paprsky dovnitř buněk

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
2. 10. 2018 18:36
Arthur Ashkin se ve svých 96 letech dočkal Nobelovy ceny za vynález takzvané optické pinzety.
Optická pinzeta umí hýbat s bakteriemi (ilustrační foto).
Optická pinzeta umí hýbat s bakteriemi (ilustrační foto). | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Sáhnout do buňky běžnou pinzetou, jakou mívají lidé doma v koupelně, je nepředstavitelné. Pokud je však pinzeta tvořena světelnými paprsky, vědci s ní dokážou do buňky nejen sáhnout, ale zachytit či přemístit objekt, který je uvnitř.

První optickou pinzetu představil před více než 30 lety Američan Arthur Ashkin. V úterý za svůj objev dostal Nobelovu cenu za fyziku.

Sám Ashkin i jeho následovníci pinzetu dále rozvíjeli a za uplynulé tři dekády pro ni našli celou řadu využití. Šestadevadesátiletého Ashkina Nobelova nadace ocenila především za jeho přínos v biologii. Nástroj pomáhá například při zkoumání virů, bakterií nebo DNA. "Ashkinova optická pinzeta vytvořila nové příležitosti pro pozorování a ovládání chodu života," uvedla nadace.

Vynález optické pinzety vycházel z toho, že fotony nenesou jen světelnou energii, ale mají i silové účinky. "Díky nim je možné hmotné objekty držet ve světelném svazku," vysvětluje Pavel Zemánek z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd.

Pinzeta, která už je běžně dostupná na trhu, se podle Zemánka většinou využívá v kombinaci s mikroskopem, protože pracuje s objekty třeba desetkrát až stokrát menšími, než je tloušťka vlasu.

Paprsky dokážou projít jak například podložním sklíčkem, tak samotnou buňkou. "Výhodou je, že manipulace je bezkontaktní a sterilní. Nemusíte se bát, že objekt nějak znečistíte," říká brněnský profesor.

Zemánkův tým z brněnského ústavu se Ashkinovou prací inspiroval například ve chvíli, kdy jako první v reálu předvedl takzvaný tažný svazek. Ten dokáže objekty přitáhnout ke zdroji fotonů. "Je to něco jako tažné svazky ve Star Treku nebo v Hvězdných válkách, akorát v mikrosvětě a ne ve vesmíru," popsal vědec.

Kromě toho ústav spolupracuje i s brněnskou Fakultní nemocnicí U Svaté Anny. Pinzetu kombinuje s takzvanou ramanovskou spektroskopií a zjišťuje tak vlastnosti bakterií. "Během pár minut víte, jaký typ bakterie máte ve vzorku, který jste právě vytáhli z pacientova krku," říká Zemánek.

Nobelovu cenu za fyziku letos za průlomovou práci v oboru laserových technologií získali celkem tři vědci. Polovinu ceny dostal Ashkin. Druhou polovinu ceny si odnášejí společně Francouz Gérard Mourou a Kanaďanka Donna Stricklandová "za metodu generování velmi intenzivních ultrakrátkých optických pulzů", která našla široké uplatnění v průmyslu i medicíně. Nejznámějším využitím jsou laserové operace očí.

 

Právě se děje

před 17 minutami

V Ochotském moři hoří ruská rybářská loď, všech 47 námořníků je v bezpečí

Ruskou loď plavící se v Ochotském moři přibližně 130 kilometrů od Magadanu postihl požár a následně výbuch. Oznámila to agentura TASS s tím, že celou posádku 47 námořníků se podařilo evakuovat do bezpečí. Na rybářské lodi Enigma Australis však ještě zůstává palivo a hrozí další výbuch, dodala agentura s odvoláním na nejmenovaného záchranáře z místa nehody.

Loď začala hořet už v úterý, kdy to ale vypadalo, že se požár podařilo uhasit. Oheň ale večer znovu vzplál a v noci následoval silný výbuch na palubě. V současnosti je loď dál v plamenech, i když téměř vyhořela. Záchranná loď kvůli obavám z dalšího výbuchu není v přímém kontaktu s hořícím plavidlem, na kterém požár nejspíše zasáhl strojovnu.

Evakuovaná posádka mezitím na plovoucí rybářské základně podstoupila lékařskou prohlídku, při níž nebyla zjištěna žádná zranění. 

Další zprávy