Americký nobelista Ashkin umožnil vědcům sahat světelnými paprsky dovnitř buněk

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
2. 10. 2018 18:36
Arthur Ashkin se ve svých 96 letech dočkal Nobelovy ceny za vynález takzvané optické pinzety.
Optická pinzeta umí hýbat s bakteriemi (ilustrační foto).
Optická pinzeta umí hýbat s bakteriemi (ilustrační foto). | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Sáhnout do buňky běžnou pinzetou, jakou mívají lidé doma v koupelně, je nepředstavitelné. Pokud je však pinzeta tvořena světelnými paprsky, vědci s ní dokážou do buňky nejen sáhnout, ale zachytit či přemístit objekt, který je uvnitř.

První optickou pinzetu představil před více než 30 lety Američan Arthur Ashkin. V úterý za svůj objev dostal Nobelovu cenu za fyziku.

Sám Ashkin i jeho následovníci pinzetu dále rozvíjeli a za uplynulé tři dekády pro ni našli celou řadu využití. Šestadevadesátiletého Ashkina Nobelova nadace ocenila především za jeho přínos v biologii. Nástroj pomáhá například při zkoumání virů, bakterií nebo DNA. "Ashkinova optická pinzeta vytvořila nové příležitosti pro pozorování a ovládání chodu života," uvedla nadace.

Vynález optické pinzety vycházel z toho, že fotony nenesou jen světelnou energii, ale mají i silové účinky. "Díky nim je možné hmotné objekty držet ve světelném svazku," vysvětluje Pavel Zemánek z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd.

Pinzeta, která už je běžně dostupná na trhu, se podle Zemánka většinou využívá v kombinaci s mikroskopem, protože pracuje s objekty třeba desetkrát až stokrát menšími, než je tloušťka vlasu.

Paprsky dokážou projít jak například podložním sklíčkem, tak samotnou buňkou. "Výhodou je, že manipulace je bezkontaktní a sterilní. Nemusíte se bát, že objekt nějak znečistíte," říká brněnský profesor.

Zemánkův tým z brněnského ústavu se Ashkinovou prací inspiroval například ve chvíli, kdy jako první v reálu předvedl takzvaný tažný svazek. Ten dokáže objekty přitáhnout ke zdroji fotonů. "Je to něco jako tažné svazky ve Star Treku nebo v Hvězdných válkách, akorát v mikrosvětě a ne ve vesmíru," popsal vědec.

Kromě toho ústav spolupracuje i s brněnskou Fakultní nemocnicí U Svaté Anny. Pinzetu kombinuje s takzvanou ramanovskou spektroskopií a zjišťuje tak vlastnosti bakterií. "Během pár minut víte, jaký typ bakterie máte ve vzorku, který jste právě vytáhli z pacientova krku," říká Zemánek.

Nobelovu cenu za fyziku letos za průlomovou práci v oboru laserových technologií získali celkem tři vědci. Polovinu ceny dostal Ashkin. Druhou polovinu ceny si odnášejí společně Francouz Gérard Mourou a Kanaďanka Donna Stricklandová "za metodu generování velmi intenzivních ultrakrátkých optických pulzů", která našla široké uplatnění v průmyslu i medicíně. Nejznámějším využitím jsou laserové operace očí.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek se ve středu vydá na svou první zahraniční cestu na Slovensko

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) se příští středu 28. dubna, týden po svém jmenování do vlády, vydá na svou první zahraniční cestu. Jak bývá u nejvyšších českých ústavních činitelů po rozpadu společné federace nepsanou tradicí, povede na Slovensko. Kulhánek to večer oznámil na twitteru po dnešním telefonátu se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem.

Polskému ministrovi zahraničí poděkoval za slova podpory, které Rau vyjádřil České republice. "Pozval mě do Polska, kam se moc rád vydám. Na první zahraniční cestu pojedu ve středu na Slovensko a pak i do Maďarska. Spolupráce ve V4 je priorita," uvedl šéf české diplomacie.

před 24 minutami

Tenistka Siniaková ve čtvrtfinále v Istanbulu podlehla jedničce Mertensové

Česká tenistka Kateřina Siniaková si semifinále v Istanbulu nezahraje. Ve čtvrtfinále nestačila na turnajovou jedničku Elise Mertensovou z Belgie, které podlehla dvakrát 4:6.

Siniaková se sedmnáctou hráčkou světa prohrála za hodinu a 36 minut. Ve druhé sadě Češka vedla už 4:1, ale náskok neudržela a Mertensové podlehla i ve čtvrtém vzájemném utkání.

Čtyřiadvacetiletá Siniaková, které ve světovém žebříčku patří 69. místo, promarnila možnost ukončit téměř dvouleté čekání na postup do semifinále. Naposledy si v něm zahrála předloni v Bronxu, ve čtvrtfinále se představila poprvé od loňského září.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Biden v červnu přiletí do Evropy na summity G7 a NATO, oznámil Bílý dům

Americký prezident Joe Biden v červnu navštíví Británii a Belgii, aby se osobně zúčastnil summitů skupiny G7 a Severoatlantické aliance. Oznámila to v pátek jeho mluvčí Jen Psakiová. Podle ní půjde o první zámořskou cestu současného šéfa Bílého domu.

Vrcholná schůzka skupiny G7, do níž kromě USA patří ještě Británie, Francie, Japonsko, Kanada, Itálie a Německo, je na programu od 11. do 13. června v anglickém Cornwallu. Bruselský summit NATO navazuje 14. června. V Bruselu se Biden zapojí i do oddělených jednání s lídry Evropské unie.

"Tato cesta zdůrazní jeho odhodlání obnovit naše spojenectví, oživit transatlantické vztahy a jednat v úzké spolupráci s našimi spojenci a multilaterálními partnery ve snaze reagovat na globální výzvy a lépe chránit americké zájmy," uvedla v komuniké Psakiová.

Prohlášení v závěru zmiňuje "potenciální další prvky" ohlášené cesty, což podle agentury AFP ihned vyvolalo spekulace o eventuálním setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O Rusku se každopádně bude mluvit na summitu NATO. Jeho "agresivní" jednání ve čtvrtek označil za jedno z témat generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy