Nemocnice a sanatoria musejí přistoupit k zásadním změnám svých vnitřních chodů, aby byly schopné řádně chránit pacienty před masovými vrahy z řad zdravotnického personálu, uvedla vůbec první studie svého druhu, o níž referuje časopis Journal of Forensic Sciences'.
Výsledek studie byl zveřejněn v době, kdy v Česku vyšetřuje policie a ministerstvo zdravotnictví typově stejný případ: kauzu Heparin v havlíčkobrodské nemocnici.
| KAUZA HEPARIN: Zdravotník zabíjel v Havl. Brodě Čtěte ve speciálu všechny články Aktuálně.cz k největšímu případu svého druhu v dějinách kriminalistiky i zdravotnictví |
Američtí vědci zkoumali přes 2100 podezřelých úmrtí na celém světě spojovaných s 54 lékaři a zdravotníky odsouzenými od roku 1970 za vraždy a další závažné trestné činy.
Hlavní problém: informace
Za jeden z hlavních nedostatků pokládá studie skutečnost, že nemocnice si z obav, aby je odcházející zaměstnanci nežalovali za nepravdivé údaje, nepředávají informace. Podezřelí pracovníci tak mohou při změně zaměstnavatele bez problémů pokračovat ve svých zločinech.
Podobný důvod uváděl už odvolaný ředitel havlíčkobrodské nemocnice Pejchl, když odpovídal na otázku, proč neinformoval jiné nemocnice o Petru Zelenkovi - muži, který se přiznal k několika vraždám pacientů, ale z Havlíčkova Brodu přesto odešel pracovat do nemocnice v Jihlavě.
V USA případy změnily praxi
Jako dobrý příklad americká studie zmiňuje loni schválené zákony ve státech New Jersey a Pensylvánie, které chrání zdravotnická zařízení proti žalobám, pokud odcházejícímu zaměstnanci vydají pravdivé, i když negativní hodnocení. Nemocnice jsou také povinné hlásit závažné chování zaměstnanců státnímu úřadu vydávajícímu zdravotnickému personálu profesní licence. Takový zákon by měl platit v celých Spojených státech, uvedl spoluautor studie Kenneth Kizer.
Nemocnice by měly také sledovat práci zaměstnanců dlouho poté, co je přijmou, a řádně zkoumat úmrtí a nemoci svých pacientů během hospitalizace, tvrdí odborníci. Takový postup by měl ukázat na případné zločiny nebo i chyby ve zdravotnické péči. Jen ve Spojených státech zemře v důsledku omylů zdravotníků ročně 98.000 pacientů. V některých případech trvá nemocnicím déle než rok, než začnou vyšetřovat podezřelá úmrtí.
Prověřovat úmrtí!
Vedení nemocnic by mělo zjišťovat hlavní příčiny všech těchto případů, což by mělo pomoci odlišit pochybení od úmyslných činů. Nezbytné je také zajišťovat při sporných okolnostech důkazy, jako je materiál používaný k nitrožilním injekcím. Zdravotnická zařízení zpravidla postupují podle jiných pravidel než policie a zásadní důkazy z místa činu často nechají zlikvidovat, uvedla studie.
| DEBATA TÝDNE: Máme se bát v nemocnicích? Co si myslí odborníci a co vy o případu Havlíčkův Brod? Zapojte se do debaty týdne na Aktuálně.cz |
Profesor Lucian Leape z bostonské školy veřejného zdraví naléhá, aby nemocnice skladovaly léky, které lze snadno zneužít k usmrcení, jen v jednotlivých ampulích a nikoli ve velkých baleních, aby se znemožnilo předávkování. "Jde o zcela základní bezpečnostní princip, ale uplatňován je jen zřídka," upozorňuje. Připomíná, že počítačem řízené dávkovací přístroje snižují riziko omylu a omezují počet lidí, kteří mohou zacházet se smrtelně nebezpečnými látkami.
Takové postupy by měly nejen zamezovat vraždám, ale i každodenním chybám ohrožujícím pacienty, domnívá se Leape. Experti podle něho po zásadních změnách volají už dlouhá léta. "Víme, jak tomu zabránit. Teoreticky vzato, od nynějška by páchání podobných činů mělo být nemožné," dodává.
