Praha - Pražský městský soud vydal Alího Fajáda a další dva cizince ke stíhání do USA. Americké úřady je podezírají z podpory terorismu a obchodu s drogami.
Fajád, původem Libanonec s ukrajinským pasem, vinu popírá. Vše považuje za policejní provokaci a bojí se mučení v zámořské vazbě, přestože USA český soud písemně ujistily, že se nic takového nestane.
"Obava je důvodná a žádné stoprocentní ujištění, jak tvrdí americká strana, neexistuje," řekl v rozhovoru s novináři Fajádův advokát Vladimír Řičica.
Proti verdiktu podal stížnost, a kauzu tak bude řešit vrchní soud. Konečné rozhodnutí je tedy otázkou několika dalších měsíců, poslední slovo navíc bude mít ministr spravedlnosti.
Proč by podle vás vydání do USA nemělo být přípustné?
Mám za to, že rozhodnutím soudu nebyla vyvrácena obhajoba a že to rozhodnutí není v intencích požadavků vrchního soudu. Můj klient je jednoznačně přesvědčen, že šlo o policejní provokaci. Sice bylo konstatováno, že evropská úmluva umožňuje vydání do státu, kde je možné uložit doživotní trest, ovšem soud už zcela vypustil další zásadní věc - bez možnosti předčasného propuštění. To právo neumožňuje.
Jsem si vědom, že teď není rozhodováno o vině a trestu. Ovšem můj klient trvá na tom, aby vydán nebyl, protože se ničeho nedopustil.
Proč má váš klient obavu, že ho budou v USA ve vazbě mučit?
Mám o tom dost poznatků a informací. Připomenu Guantánamo (věznice na americké vojenské základně na Kubě, kde podle inspektorů Červeného kříže mučili vězně - pozn. red.). Obava je důvodná a žádné stoprocentní ujištění, jak tvrdí americká strana, neexistuje.
Má pan Fajád informace o svém bratrovi a pěti Češích, kteří byli v létě uneseni a spekuluje se, že jde o přímou souvislost s tímto případem?
On (Alí Fajád) sedí na Pankráci, takže informace má ode mě nebo z médií. Víc nevím a on také ne.
Můžete stručně popsat, co konkrétně váš klient v minulosti dělal?
Vím, že byl na Ukrajině zaměstnancem státního podniku, který jako jediný drží licenci na obchody se zbraněmi. A on jako zaměstnanec obchodoval se zbraněmi. Zdůrazňuji ale, že legálně. Co dělal před tím, nejsem schopen říct (podle informací Radiožurnálu byl údajně také agentem libanonské vojenské tajné služby - pozn. red.).
Jak se znal s dalšími dvěma muži z Pobřeží slonoviny, o kterých soud rozhodoval? Tedy s Chálidem El Marabím a Faouzim Jaberem?
Vůbec se s nimi neznal. Byl kontaktován panem Jaberem, ale předtím s ním nejednal. Šlo o jediné setkání.
Američané tvrdí, že vašeho klienta nijak neprovokovali, jak tvrdí on. A soudce Luboš Vrba řekl, že šlo "jen" o takzvanou sting operation - tedy jakési "popíchnutí". Jaký je v tom rozdíl?
Já ten rozdíl nevnímám. Já sting operation vidím jako provokaci.
A to popíchnutí mělo vypadat jak?
Že tam agenti vstoupili aktivně až ve chvíli, kdy začali monitorovat tu trestnou činnost. Že to sami nevyprovokovali.
Jak si to ale mám v praxi představit? Co se přesně odehrálo, jak do děje agenti vstoupili?
To byste se musel zeptat těch agentů.
Jak to ale tedy ti Američané popsali v dokumentech, které poslali na český soud?
O tom hovoří poslední dodatkové informace, které se objevily při minulém jednání, kdy jsem jasně řekl, že to považuji za závažné porušení práva na obhajobu. To pokud nám pan předseda před pondělním jednáním oznámí, že se v pátek objevily nějaké dodatkové informace a kde je podrobně popsán celý proces práce těch agentů.
Vy jste to od té doby určitě nastudoval. Tedy z toho, jak to tam podali: kde byla iniciace toho, že se do akce dostal i váš klient?
Byl kontaktován agentem v Paříži. Ale on aktivně nevystupoval.
Kontaktovali ho tedy policejní agenti?
Ano, přesně. Můj klient nikoho nekontaktoval.
Čili vy trváte na tom, že to byla provokace?
Trváme na tom. A znovu opakuji: on se zbraněmi obchodoval a cestoval po světě. Ale legálně.
Soudce řekl, že za své jednání by mohli být Alí Fajád a jeho dva kolegové stíháni na území České republiky. Pokud by tedy nebyli vydáni do USA, stíhala by je česká policie?
To ne. Oni se sice podle amerických úřadů dopustili protiprávního jednání, ovšem ne na území České republiky. Ta trestnost jejich jednání i u nás je jen podmínkou pro to, aby mohli být vůbec vydáni.
Takže na schůzce v Praze, kdy byli všichni tři zatčeni, se nic protizákonného nestalo?
Tam vůbec ne.
