Americký lékař s podezřením na nákazu smrtícím virem eboly ve středu večer přiletěl z Ugandy do Prahy. Ve Fakultní nemocnici Bulovka stráví tři týdny v izolaci. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha nepředstavuje muž pro veřejnost žádné zdravotní riziko. Převoz Američana do Česka místo do Spojených států ale vyvolává kritiku.
Letadlo s americkým občanem, který byl v kontaktu s nakaženým ebolou, přistálo na ruzyňském letišti po jedenácté večer. Do pražské Fakultní nemocnice Bulovka přijel konvoj s Američanem dnes krátce po 1:00. Američan v nemocnici zůstane nejméně tři týdny v izolaci. Podle ošetřujících lékařů jeho stav nyní vypadá příznivě a muž je stále bez příznaků nemoci.
Zdravotníci a hasiči provedli dekontaminaci muže po příletu na letišti v Ruzyni. Pak byl převezen do nemocnice Bulovka, kde se uskutečnilo vyšetření, uvedli zástupci nemocnice na noční tiskové konferenci. Příjezd byl hladký, pacient projížděl koridory, kde nejsou jiní pacienti ani personál. „Není žádný problém, ale až se dokončí klinická vyšetření a bude-li nějaká komplikace, budeme po dohodě se zřizovatelem informovat veřejnost,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice Bulovka a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Kolouch.
„Pro veřejnost ani běžný provoz nemocnice situace nepředstavuje riziko,“ uvedla nemocnice na síti X k hospitalizaci muže. Další postup podle nemocnice bude záležet na klinickém vývoji zdraví izolovaného Američana. „Přijatý je bez příznaků onemocnění a jeho stav je stabilizovaný,“ uvedla nemocnice. Spojené státy hradí soukromý let i následnou hospitalizaci.
Zatím není jasné, zda se Američan ebolou skutečně nakazil. Lékaři ho budou pouze sledovat, protože bez příznaků nelze infekci spolehlivě potvrdit. „Nebudeme zatím provádět žádné testy, protože v okamžiku, kdy pacient nemá příznaky, tak žádné testy neprokáží, zda je v inkubační době, nebo nikoliv,“ uvedla primářka Kliniky infekčních nemocí na Bulovce Hana Roháčová.
Okamura: Veřejnost to vnímá jako ohrožení
Jeho léčba v domácí nemocnici se ale nelíbí předsedovi sněmovny a koaličního hnutí SPD Tomio Okamura. Existence špičkového zařízení podle něj neospravedlňuje přijetí člověka s rizikem eboly do Česka. Novinářům to řekl po setkání s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Veřejnost podle něj vnímá tento krok jako ohrožení. Dodal, že s premiérem o tom nemluvil, protože to nebylo obsahem jednání.
„To projednávali ve vládě, je to v gesci ministra. Kdybych to mohl rozhodnout sám a kdybych to měl v gesci, tak bych nesouhlasil, aby byl cizí státní příslušník s podezřením na ebolu přemísťován do České republiky,“ uvedl. S věcí zásadně nesouhlasí, řekl. Veřejnost je znepokojená a obává se, dodal.
Kritika zní i z USA
Rozhodnutí amerických úřadů nicméně vyvolalo kritiku i ve Spojených státech. Na síti X se proti postupu ostře vymezil například Craig Spencer, americký doktor přednášející na Brownově univerzitě, který sám nákazu ebolou přežil.
„Přestože Spojené státy mají plně funkční a specializovaný systém vybudovaný přesně pro tento účel, těch sedm lidí míří do Německa a… České republiky,“ napsal Spencer.
Dodal, že jako americký občan by byl „nesmírně zklamaný a upřímně i naštvaný“, pokud by se to týkalo jeho samotného.
Virus, který zabije polovinu nakažených
Současná vlna eboly se šíří hlavně v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace kvůli ní v neděli vyhlásila mezinárodní stav zdravotní nouze. Právě v Ugandě přišlo osm amerických zdravotníků do kontaktu s nakaženými pacienty. Sedm z nich zamířilo do Německa, poslední na Bulovku.
Ebola patří mezi nejsmrtelnější známé virové nemoci. „Historicky při vypuknutí umírá 50 až 90 procent nakažených, v závislosti na konkrétním kmenu viru a dalších podmínkách,“ popsal pro agenturu Reuters Matthew Coldiron z humanitární organizace Lékaři bez hranic.
Vir se přenáší kontaktem s tělesnými tekutinami nakažených lidí. Na rozdíl od covidu-19 se ale nešíří snadno vzduchem, a odborníci proto nepředpokládají riziko podobné globální pandemie.
První příznaky nemoci jsou podle experta typicky neurčité a snadno se zamění s dalšími běžnými nemocemi. Jde například o horečku, bolesti svalů nebo vyčerpání. U části pacientů se po zhruba deseti dnech od nákazy spouští krvácení, selhávání orgánů a končí smrtí.
Vakcíny neexistují
Aktuální ohnisko způsobuje takzvaná bundibugyjská (Bundibugyo) varianta viru. Ta je podle expertů mimořádně problematická hlavně proto, že proti ní zatím neexistují schválené vakcíny ani specifická léčba. „Nemáme pro ni specifické vakcíny ani terapii,“ řekl Coldiron.
Jde teprve o třetí známé ohnisko této varianty v historii. Dosavadní léčba i vakcíny byly vyvíjené hlavně pro jiné kmeny eboly, především takzvanou zairskou variantu, která byla v minulosti nejrozšířenější.
Podle odborníků už nyní probíhají přípravy na testování experimentálních vakcín a léčby přímo během současného ohniska. Situaci komplikuje i to, že první fáze nákazy bývá obtížně rozpoznatelná a může být zaměněna například za malárii.
Mohlo by vás zajímat: „Nabitá powerbanka nestačí.“ Poradí si Češi v krizi? Výsledek testu filmaře překvapil (14. 5. 2026)
Sdílet
Nejnovější videa
