Altnerovi neuspěli se stížností na soudce Horňáka. Vadí jim, že pracoval ve sněmovně

Marek Pokorný Marek Pokorný
29. 4. 2019 17:21
Soudce Pavel Horňák není podjatý a může rozhodovat spor mezi potomky advokáta Zdeňka Altnera a ČSSD o 338 milionů korun za pomoc s vysouzením Lidového domu. Rozhodl o tom Nejvyšší soud. Horňák, který se proslavil v osmdesátých letech jako zpěvák, se členem senátu řešícího sledovaný případ stal poté, co koncem roku odešla do důchodu soudkyně Blanka Moudrá. Zároveň se stal i soudcem-zpravodajem celého případu.  
Potomci advokáta Zdeňka Altnera se soudí s ČSSD o 338 milionů korun za pomoc s vysouzením Lidového domu.
Potomci advokáta Zdeňka Altnera se soudí s ČSSD o 338 milionů korun za pomoc s vysouzením Lidového domu. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

S jeho přidělením do senátu Altnerovi nesouhlasili a podali námitku podjatosti. "Jako důvod uvedli, že Pavel Horňák pracoval od roku 1997 do roku 2003 jako odborný konzultant v Kanceláři Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky," uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Tříčlenný senát v čele se Zdeňkem Polednou ale uvedenou námitku podjatosti zamítl. Rozhodnutí vyvěsil na stránky soudu v pondělí odpoledne. A poukázal na to, že mezí sněmovnou a ČSSD není žádný přímý vztah.

Sám Horňák argumentoval, že pracoval pouze jako odborný konzultant v legislativním odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny, která je sama o sobě "apolitickou rozpočtovou organizací zřízenou zákonem" poskytující servis poslancům. 

Pavel Horňák, který se v 80. letech proslavil coby zpěvák, se v roce 2019 stal soudcem Nejvyššího soudu.
Pavel Horňák, který se v 80. letech proslavil coby zpěvák, se v roce 2019 stal soudcem Nejvyššího soudu. | Foto: ČTK

A Polednův senát dal Horňákovi zapravdu. "Ani to, že mezi funkcionáři Poslanecké sněmovny i jejími poslanci byli členové České strany sociálně demokratické, samo o sobě a s ohledem na vyjádření JUDr. Pavla Horňáka není důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci," konstatoval ve stručném odůvodnění. V něm poukázal na zásadu, že nikdo nemůže být odňat svému zákonnému soudci, pokud k tomu nejsou opravdu závažné důvody. Ty ale v tomto případě neshledal.

Nejvyššímu soudu by tak již nemělo nic bránit, aby ve sporu o odměnu za vysouzení sídla ČSSD rozhodl.

Námitky protáhly verdikt o roky

Nebyla to přitom první námitka ze strany rodiny Zdeňka Altnera, která spor o odměnu za vysouzení Lidového domu provází. Naopak, námitky ze strany Zdeňka Altnera, který mezitím zemřel a na jeho místo nastoupili dědicové, jsou hlavním důvodem, proč se kauza táhne od roku 2000 a dlužná suma překročila více než 300 milionů korun.

Ta se z původních 18 milionů vyšplhala na skoro dvacetinásobek kvůli úroku přesahujícímu 100 procent ročně, který se ČSSD v případě zpoždění zavázala platit.

Rodina advokáta, který zemřel před třemi lety, protestovala například proti tomu, jak Nejvyšší soud odložil vykonatelnost pravomocného rozsudku, který Altnerovi přiřknul 338 milionů korun. Ústavní soud jim před dvěma týdny dal zapravdu, a řekl, že Nejvyšší soud formálně pochybil. Nevybral totiž dostatečně průhledně, který soudce ze tříčlenného senátu bude o odkladu vykonatelnosti rozhodovat.

"V rozvrhu práce tehdy nebyla dostatečně transparentně stanovena pravidla pro přidělení věci jednotlivým členům senátu," konstatoval soudce Ústavního soudu Jan Filip a poukázal na to, že soud ani svoje tehdejší rozhodnutí dostatečně neodůvodnil. 

Soudce Filip tehdy uvedl, že Nejvyšší soud má nyní dvě možnosti. Buď může opět odložit povinnost zaplatit Altnerovým dědicům, ovšem zohlednit při tom výtky Ústavního soudu a lépe vše zdůvodnit, nebo rovnou vynést definitivní verdikt ve sporu rodiny s ČSSD. Filip připomněl, že Nejvyšší soud má případ už tři roky. "Už má nepochybně představu, jak by mělo být o samotném dovolání rozhodnuto," podotkl. ČSSD již o odklad vykonatelnosti znovu požádala. Takřka tři roky ležel případ na Nejvyšším soudu, který čekal na skončení dědického řízení po Altnerovi a na to, kdo spor povede místo něho. 

Penále sto procent ročně

Advokát Zdeněk Altner se domáhal doplatku odměny 18 milionů korun za to, že v roce 2000 pomohl ČSSD vysoudit jejich sídlo, Lidový dům. Na jaře 2016 soud na základě dohody, kterou s Altnerem v roce 1997 podepsal tehdejší místopředseda strany Ivo Svoboda, pravomocně rozhodl, že strana musí Altnerovi zaplatit 338 milionů korun. Na tak vysokou sumu se původní částka vyšplhala kvůli nezvykle vysokým úrokům 0,3 procenta denně, tedy více než 100 procent ročně.

Ukončení sporu však oddalovaly i Altnerovy kroky, kdy podával různá odvolání či odmítal platit soudní poplatky. Řízení také protáhl spor o to, kdo je oprávněným vlastníkem pohledávky vůči ČSSD, kterou Altner mezitím převedl na další firmu.

Přivedl ho odsouzený Svoboda

Příběh odměny za to, že se ČSSD vrátil Lidový dům, je poměrně složitý. Začal v roce 1997, kdy Altnera přivedl do ČSSD tehdejší místopředseda strany Ivo Svoboda a uzavřel s ním smlouvu, že v případě, když získá Lidový dům pro ČSSD, dostane Altner 50 milionů korun a k tomu navíc deset procent vybraného nájemného z pronajatých prostor.

V roce 2000 pak Ústavní soud potvrdil, že Lidový dům patří společnosti Cíl, jíž ČSSD vlastní. ČSSD proto vyplatila 50 milionů, deset procent za vybrané nájemné už ne.

S požadavkem na vyplacení části odměny se navíc přihlásili advokát Zdeněk Hájek a notář Václav Halbich, kteří tvrdili, že mají podle dohody s Altnerem každý nárok na třetinu odměny, protože faktickou práci na získání Lidového domu vykonali oni. Pro spory o to, kdo se jak podílel na získání Lidového domu, nakonec dvě třetiny z této sumy - 33 milionů korun -  skončily v soudní úschově.

Tím hlavním, kdo Lidový dům pro ČSSD vybojoval, přitom podle všeho nebyl nikdo z nich, ale další advokát v pozadí: Pavel Blanický. Ten ale na rozdíl od Altnera s ČSSD žádnou smlouvu o spolupráci v případě Lidového domu nepodepsal.

Sám Blanický svůj podíl dokládá dopisem Miloše Zemana, který mu již v roce 1995 poděkoval za to, že uspěl s určovací žalobou o vlastnictví Lidového domu proti ministerstvu financí. Faktický přepis na ČSSD mohl být podle Blanického mnohem dřív než v roce 2000, kdyby strana nechybovala při svolání valné hromady a soud neodmítl zapsat nové orgány akciové společnosti Cíl, jejímž prostřednictvím ČSSD Lidový dům historicky vlastnila.

Blanického ale nakonec Svoboda vyměnil za svého dobrého známého Altnera. Potkali se, když byl Altner konkurzním správcem zkrachovalé společnosti Osan. Svoboda, který si později odseděl šestileté vězení za tunelování výrobce kočárků Liberta, mu tam vedl účetnictví.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 29 minutami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy