V pořádku nebylo podle soudu již ujednání o podstatě nároku ve smlouvě mezi Altnerem a ČSSD z května 1997, kterým strana slíbila Altnerovi desetiprocentní odměnu z částek, které získá "na základě právní pomoci poskytnuté advokátem klientovi".
"Uvedená formulace nesplňuje požadavek určitosti, neboť není jasné, o jaké částky složené na účet nebo do pokladny (a kým) se má jednat," konstatoval senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Pavlem Krbkem. Soudcem zpravodajem byl Pavel Horňák. Podle soudu musí žalobci také doložit, jaké právní služby Altner pro ČSSD provedl.
Pro sociální demokracii to znamená, že nemusí platit 338 milionů korun, které jí pravomocně přikázal zaplatit Městský soud v Praze v březnu 2016. Původní dluh byl 18,5 milionu, o dalších více než 300 milionů vyšplhal na úrocích. Vedení strany reagovalo na nejnovější dění nejdříve hned ráno po publikování rozsudku a následně před polednem na tiskové konferenci.
"Těší mě, že soud dal za pravdu sociální demokracii. Podrobnější komentář sdělím po poradě s právníky," reagoval na rozhodnutí soudu předseda ČSSD Jan Hamáček.
Spokojenost neskrýval ani předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. "Máme radost. Od začátku jsme říkali, že ta částka, jak narostla kvůli různým smluvním pokutám, není v pořádku. To jsme rozporovali nejvíc. Nyní očekáváme, že nižší soudy toto znovu zhodnotí a finální částka bude o hodně nižší," věří Chvojka.
"Doufám, že definitivní rozsudek bude co nejdříve, aby kauza přestala sociální demokracii zatěžovat," přidal se místopředseda ČSSD Michal Šmarda s tím, že o dalším postupu se musí vedení strany poradit.
Karta se obrací
Na tiskové konferenci poslanec ČSSD a zároveň právník Ondřej Veselý prohlásil, že sociální demokracie je prý nyní věřitelem. Podle něj sociální demokracie v roce 2000 zaplatila přes 50 milionů korun a nic nedluží.
"Spor, který dnes rozhodl Nejvyšší soud, se týkal 18 milionů korun, což byly nějaké podíly na výnosech z Lidového domu. My jsme ale od počátku toto zpochybňovali, stejně jako pokutu přes 320 milionů korun. Od začátku jsme tvrdili, že výpočet částky 18 milionů korun je špatně, to znamená, že i smluvní pokuty jsou nesmyslné. A Nejvyšší soud nám dal za pravdu," uvedl Veselý.
Zároveň prohlásil, že pokud se soudy prvního a druhého stupně budou řídit rozhodnutím Nejvyššího soudu, což je jejich povinnost, tak podle Veselého naopak ČSSD ještě peníze dostane.
"ČSSD nejen nic nedluží, ale naopak je v postavení věřitele, protože částku 18 milionů korun už zaplatila za pana advokáta Altnera a podle všeho by jí tato částka měla být vrácena," řekl Veselý. ČSSD si totiž po pravomocném verdiktu vyhledala věřitele Zdeňka Altnera a peníze místo toho, aby je vyplatila svému bývalému advokátovi, zaplatila jim.
Sám Zdeněk Altner před třemi lety zemřel a ve sporu pokračují jeho děti. "Spravedlnost ustoupila formalismu, kterého využívá dlužník, který 19 let neplní smlouvu, dehonestoval našeho tátu jako svého věřitele, ale miliardový majetek, který mu táta zajistil, si užívá a inkasuje z něj příjmy. Rozhodnutí Nejvyššího soudu je v rozporu i s ustálenou judikaturou," reagovali na verdikt Veronika a Patrik Altnerovi.
Později ještě zareagovali na výroky, které sociální demokraté pronesli na tiskové konferenci. Zmínku o tom, že ČSSD je teď v roli věřitele, označili Altnerovi za nízkou.
"Zhlédli jsme dnešní tiskovku ČSSD, argumentaci ČSSD musíme odmítnout
jako nefér. Tátovi vyplatili jen 16 milionů, nic víc, a zbytek oddalují pod
záminkami. Otce dostali do tíživé finanční situace, že neměl ani na
soudní poplatek za další složku odměny, která mu náležela. Vyjádření ČSSD na tiskovce o tom, že oni jsou nyní naši věřitelé, považujeme v kontextu celé kauzy Lidový dům a neslušnému jednání ČSSD vůči našemu otci za nízké," stojí v prohlášení.
To, že bude v pátek zveřejněn rozsudek, avizoval už ve čtvrtek předseda Hamáček. V pátek po osmé ráno Nejvyšší soud v Brně rozsudek vyvěsil na svých stránkách.
ČSSD zatím vyplatila několik milionů korun
Příběh odměny za to, že se ČSSD vrátil Lidový dům, začal v roce 1997, kdy Altnera přivedl do ČSSD tehdejší místopředseda strany Ivo Svoboda a uzavřel s ním smlouvu, že v případě, že získá Lidový dům pro ČSSD, dostane Altner 50 milionů korun a k tomu navíc deset procent vybraného nájemného z pronajatých prostor. V roce 2000 pak Ústavní soud její vlastnictví Lidového domu potvrdil.
Rozhodnutí ve sporu mezi potomky advokáta Z. A. a ČSSD Nejvyšší soud právě zveřejnil ve zkrácené formě na elektronické úřední desce na webu https://t.co/28jzudFHi0 a úřední desce v budově soudu pod sp. zn. 33 Cdo 2994/2016. Zveřejnil přitom i nosné důvody rozhodnutí.
— Nejvyšší soud (@Nejvyssisoud) June 7, 2019
ČSSD zaplatila ale jen smluvní odměnu 50 milionů korun - třetinu dala Altnerovi a zbytek do soudní úschovy, protože si na ni činili nárok i Altnerovi spolupracovníci. Podíl z vybraného nájemného ale nakonec odmítla vyplatit - argumentovala tím, že v tomto bodě byla smlouva s Altnerem neplatná pro rozpor s dobrými mravy.
Do astronomické výše více než 300 milionů korun se suma vyšplhala kvůli smluvnímu penále za takřka 16 let, která uplynula od podání žaloby do vynesení pravomocného rozsudku. Na tak vysokou sumu původní částka vzrostla kvůli nezvykle vysokému penále 0,3 procenta denně, tedy více než 100 procent ročně. Uvedenou smlouvu s Altnerem spolu se Svobodou podepsal i tehdejší předseda strany Miloš Zeman.
To, že se nevypořádali s neurčitostí ujednání o odměně není jediná věc, kterou Nejvyšší soud obecným soudům vytkl. Podle něj nebylo v pořádku ani jejich původní rozhodnutí o výši smluvní pokuty.
Odvolací Městský soud v Praze totiž podle Nejvyššího soudu dostatečně neřešil, zda byla splatná ve výši, o které rozhodl. Nejvyšší soud poukázal na svůj dřívější verdikt v jiné věci, kterým poukázal na to, že nárok na zaplacení smluvní pokuty je ve výši ke dni podání žaloby. Při nároku na další částku musí věřitel dlužníka k plnění znovu vyzvat. Zda se tak stalo, ale Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí podle Nejvyššího soudu dostatečně nezjistil.
"S ohledem na to, že bude třeba, aby žalobci doložili, že jde o splatnou pohledávku (tedy v jakém rozsahu a kdy se stala splatnou), lze závěry o její přiměřenosti včetně toho, zda jde o výkon práva v souladu s dobrými mravy, označit za předčasné," přiblížil Nejvyšší soud další věc, kterými se Obvodní soud pro Prahu 1, kterému případ vrátil, bude muset znovu zabývat.
