Tak šílené to ještě nebylo. Evropa se ohřívá víc než zbytek světa, má ale plán

Podle služby Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus byl letošní srpen celosvětově vůbec nejteplejším měsícem v historii. Období od června do srpna pak co do průměrné teploty vyrovnalo dva roky starý letní rekord.

Letošní sezona lesních požárů byla podle agentury Reuters jednou z nejhorších v historii starého světadílu. Ve vlnách veder zemřely desítky lidí, horko narušilo dodávky energie, uzavíralo školy a snížilo produktivitu.

Evropské řeky včetně Dunaje, Dněpru nebo Rýnu zaznamenaly extrémně nízké průtoky.

„Klimatické změny udělaly z Evropy nejrychleji se oteplující kontinent na světě, který se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr,“ uvedla v září Reuters.

Podle vedoucí klimatické sekce služby Copernicus Samanthy Burgessové dopady klimatických extrémů „stále více pociťují komunity, ekonomiky a ekosystémy po celém světě“.

I z těchto důvodů se Evropská unie podílí na opatřeních, která mají pomoci čelit dopadům extrémního počasí a posílit odolnost měst i regionů.

Odolnější a připravenější Evropa

„Nejde o zmírňování změny klimatu, nebo o adaptaci. Potřebujeme obojí. A musí se vzájemně posilovat. To je jediný způsob, jak dosáhnout odolnosti vůči změně klimatu. Musíme však dramaticky zvýšit připravenost,“ řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu ve Štrasburku v polovině září.

„Příští měsíc představíme nový rámec pro odolnost vůči změně klimatu. Identifikujeme 100 nejzranitelnějších území v Evropě. A posoudíme rizika – a na jaké úrovni by měla být řízena,“ doplnila.

Evropská unie podle ní rovněž vytvoří „alianci pro klimatické pojištění“, jejímž cílem bude rozšířit pojistné krytí pro případy extrémního počasí.

Peníze z evropských fondů

Na zvýšení odolnosti vůči extrémům počasí a lepší adaptaci na změny se podílejí také Fondy Evropské unie.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v této souvislosti zmiňuje například pět miliard korun na rozvoj zelené infrastruktury, které do českých regionů k letošnímu 10. srpnu odešly z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) 2021–2027. Vyčleněno má dalších 3,7 miliardy korun.

Konkrétně tyto finance podpořily napříč Českem 235 projektů zaměřených například na ozelenění měst a obcí stromy a travnatými plochami, na hospodaření s vodou nebo na posilování ekologické stability území.

Související

„Klimatická Godzilla“ může zabít statisíce lidí. A poměrně brzo, varují vědci

Z pohledu globálních klimatických změn a světové politiky jde o drobné projekty, které ale mění k lepšímu životy obyvatel jednotlivých měst a obcí.

„Vznikly projekty samospráv, které přetvářejí veřejný prostor v odolnější, zdravější a atraktivnější místa pro život. Do příprav jsou často zapojení přímo obyvatelé měst a obcí a nejednou jsou výsledná díla zařazovaná do architektonických nebo jiných veřejných soutěží,“ uvedlo MMR v tiskové zprávě.

„Kvalitní veřejný prostor dnes znamená mnohem víc než jen hezké okolí. Parky, náplavky nebo zelená náměstí pomáhají ochlazovat města, lépe hospodařit se srážkovou vodou a vytvářejí příjemné prostředí pro každodenní život obyvatel,“ uvedla v srpnu ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová.

Cílem je přitom vytvořit místa, která budou sloužit místním i v podmínkách měnícího se klimatu. „Ministerstvo pro místní rozvoj proto prostřednictvím programu IROP podporuje projekty, které pomáhají městům a obcím připravit se na dopady klimatické změny a současně zvyšují kvalitu života v regionech,“ doplnila Mrázová.

Bezpečnější a odolnější Most

Prostor odolný vůči dopadům klimatických změn vznikl například v Mostě, kde prostředky z IROP ve výši přes 32 milionů korun pomohly zaplatit obnovu chátrajícího parku Střed, což podle Magistrátu města Most zároveň vedlo ke zvýšení bezpečnosti.

„Ještě v roce 2019 považovali obyvatelé Mostu park Střed za jedno z nejméně bezpečných míst ve městě. Aktuální průzkum však ukázal, že 78 procent návštěvníků se v parku cítí bezpečněji než před rekonstrukcí, a park je dnes dokonce vnímán jako nejbezpečnější v Mostě,“ uvedla Hana Bartošová z odboru rozvoje a dotací.

Obnovený vodní prvek navíc podle ní pomáhá přes léto ochlazovat prostředí. „Navazuje na původní funkci parku, kdy voda ovlivňovala místní mikroklima,“ doplnila Bartošová s tím, že do projektu se zapojovali od začátku i obyvatelé Mostu.

V parku vznikly také retenční systémy pro dešťovou vodu nebo nové travnaté vsakovací plochy. Projekt byl zařazen do soutěže České ceny za architekturu 2026.

Život podél řek

Populárními projekty zejména ve městech jsou pak revitalizace náplavek a nábřeží podél řek. Dříve nevyužívaný prostor náplavky kolem Ohře s pomocí 28 milionů korun z evropských dotací vytvořily Karlovy Vary.

Obrovskou proměnou prošlo okolí řeky Svratky v Brně. Na protipovodňová opatření za 1,5 miliardy poskytlo Ministerstvo životního prostředí z evropských fondů, konkrétně z Národního plánu obnovy, celkem 762 milionů korun. Nová náplavka vznikla také v Liberci podél Lužické Nisy.

Podle informací z webu IROP se od roku 2021 díky podpořeným projektům postupně revitalizuje 386 hektarů ploch. „Nově vybudovanou zelenou infrastrukturu bude mít ve své blízkosti a docházkové vzdálenosti přibližně 1,9 milionu obyvatel Česka,“ píše se v tiskové zprávě z letošního dubna.

„Připravujeme se pomalu“

I přes drobné nebo i velké projekty a ambiciózní politické cíle se však Evropa na klimatické změny a dopady globálního oteplování nepřipravuje dostatečně rychle. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na výroky nezávislých klimatických poradců EU z letošního února.

Související

8 fotografiíProhlédnout si 8 fotografií

Silné deště zaplavily Bangkok. Lidé se brodí ulicemi, voda sahá téměř po pás

Odborníci naléhají zejména na lepší plánování a výstavbu měst, které lidem pomáhají zůstat v příjemných teplotách i během vln veder.

„Ačkoli má EU ambiciózní politický rámec pro snížení emisí skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu, připravuje se na dopady globálního oteplování pomalu,“ napsala agentura.