Akademie věd rozdělovala špatně dotace, říká NKÚ

ČTK ČTK
Aktualizováno 23. 12. 2013 11:40
Vedení Akademie věd se závěry kontroly nesouhlasí.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Akademie věd ČR (AV) a její výzkumná pracoviště podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) v posledních šesti letech nedodržovala pravidla pro poskytování dotací. Způsob posuzování žádostí o dotaci nebyl podle NKÚ dostatečně transparentní, navíc v některých letech nebyla AV schopná prokázat, jak je posuzovala. Kontroloři zjistili, že během schvalování dotací byly ze seznamu vyřazeny některé doporučené akce a jiné na něj zařazeny.

Předseda AV Jiří Drahoš v prohlášení pro ČTK výsledky kontroly zpochybnil. "Tvrzení o netransparentnosti musím důrazně odmítnout - vždy jsme byli schopni jasně prokázat způsob posuzování. Kontroloři NKÚ se evidentně nesnažili pochopit způsob práce při vícestupňovém hodnocení žádostí o dotace, který my považujeme za daleko nejefektivnější a dostatečně transparentní," uvedl.

Celý proces podle něj komplikuje to, že v průběhu každého roku i ve střednědobém výhledu se často měnil návrh rozpočtu Rady vlády pro vědu a výzkum a poté i vlády. "To pochopitelně velmi komplikuje - neváhal bych říci, že znemožňuje - přípravu jakékoli koncepce," dodal. Rámcové výhledy byly podle Drahoše předkládány vždy při závažnějších změnách situace. "Předkládat je neustále by bylo zbytečným byrokratickým cvičením," tvrdí.

Částečný souhlas

Žádosti hodnotila a doporučovala ke schválení Ekonomická rada AV. Definitivně o podpoře jednotlivých akcí rozhodoval Akademický sněm AV. Například v roce 2011 Akademická rada AV takto z 90 projektů vyřadila 36 akcí a naopak 21 na seznam doplnila, uvádí zpráva NKÚ. Celkem AV za posledních šest let schválila stavební investice za 2,6 miliardy korun a nákup nákladných přístrojů za dalších 398 milionů korun.

Drahoš k tomu uvedl, že názor Ekonomické rady je pouze doporučující, proto občas předsednictvo AV a Akademická rada rozhodly o prioritách stavebních prací jinak.

Poté co pracoviště stavbu nebo její etapu dokončila, měla podle pravidel předložit zprávu o jejím ukončení, kolaudační rozhodnutí a přehled skutečných nákladů. Ani jedna z kontrolovaných výzkumných institucí to podle kontrolorů neudělala. AV tak neměla informace o tom, jestli příjemci dotací splnili podmínky pro jejich čerpání a zda investovali poskytnuté peníze hospodárně a efektivně.

"Zde mohu s tvrzením NKÚ částečně souhlasit, v předkládání zpráv o realizaci stavebních prací jsou formální mezery a nedostatky," uvedl Drahoš. Podle něj vedení AV ČR vždy ale mělo zpětnou informaci o výsledku stavebních akcí, problémem je jen forma. "V tomto směru již byla přijata odpovídající opatření," ujistil.

Jednotlivá pracoviště AV měla vypracovat jako podklad pro rozhodování o přidělení dotace koncepci svého stavebního rozvoje. Kontroloři zjistili, že ani jedno z kontrolovaných pracovišť tuto koncepci nevypracovalo. Pracoviště navíc opakovaně předkládala nekompletní žádosti o dotace. Na nízkou úroveň žádostí přitom podle NKÚ upozornila už v roce 2007 Ekonomická rada AV. Akademie věd přesto schválila dotace na některé akce, u nichž chyběla kompletní žádost.

Výzkumná pracoviště podle NKÚ chybovala zejména při zadávaní veřejných zakázek. Pracoviště například zahájila stavbu ještě před ukončením soutěže nebo nevyloučila nabídky uchazečů, kteří neměli požadovanou kvalifikaci či nesplnili zadávací podmínky.

Příjemci dotací podle NKÚ porušili také stavební zákon a nedodržovali smlouvy s dodavateli, když po nich například nevymáhali pokuty za pozdní dokončení a předání stavby. U 15 ze 108 zkontrolovaných stavebních akcí příjemci dotací neuchovali úplnou dokumentaci. Kontroloři tak nemohli posoudit, jestli pracoviště postupovala při výběru dodavatelů v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.

Závady, které NKÚ našel v zadávání veřejných zakázek, jsou podle Drahoše formální a nevýznamné, svědčí o tom podle něj i fakt, že NKÚ nedal podnět k podrobnějšímu šetření u orgánů k tomu určených.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 57 minutami

Vláda chce mandát pro vyslání až 150 vojáků na polsko-běloruskou hranici

Vláda chce na pomoc s ochranou polsko-běloruské hranice mandát pro nasazení až 150 vojáků na dobu 180 dnů. Návrh plánuje schválit a poslat na projednání ve výborech Poslanecké sněmovny a Senátu ve středu. Čeští vojáci budou pomáhat polským s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty, sdělil končící premiér Andrej Babiš (ANO).

"Mandát bude do 150 vojáků na dobu do 180 dnů, obdobně jako tam již pomáhají Britové a Estonci," uvedl Babiš. Po schválení vládou musí být mandát projednán ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny a ve výboru pro zahraniční věci a bezpečnost v Senátu a následně pak v obou parlamentních komorách. "Naši budou pomáhat polským vojákům s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty," doplnil.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

S nárůstem cen energií pomůže malým a středním podnikatelům nová záruka

S nárůstem cen energií může malým a středním podnikatelům pomoci nová záruka, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou (NRB). V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí MPO Štěpánka Filipová. Výzva byla podle ní zveřejněna v pondělí, příjem žádostí o záruku začne 17. prosince. Maximální výše může být až dva miliony korun.

"S NRB jsme připravili aktualizaci a další rozšíření úspěšného programu Záruka 2015 až 2023, který podporuje malé a střední podniky formou zvýhodněných záruk. Chceme podnikatelům pomoci překlenout toto nelehké období, kdy prudce vzrostly ceny energií, aby mohli i za těchto ztížených podmínek dále pokračovat v podnikatelské činnosti," uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu v demisi Karel Havlíček (ANO).

Bankovní záruka NRB podle ministerstva umožní firmám jednodušeji získat provozní úvěry od komerčních bank na financování pracovního kapitálu, kterým bude muset většina podnikatelů pokrýt skokové nárůsty zálohových plateb v souvislosti s prudce rostoucími cenami energií. Pro poskytnutí záruky musí podnik doložit, že k navýšení záloh na energie došlo po 13. říjnu 2021, a to o více než 100 procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy