Chceme jednat s premiérem. Agentura pro začleňování stávkuje

Domácí ČTK Domácí, ČTK
Aktualizováno 11. 5. 2015 15:43
Zapojilo se do ní 88 procent zaměstnanců, chtějí jednat s premiérem Sobotkou.
Petr Čáp a Zuzana Drhová z vládní Agentury pro sociální začleňování.
Petr Čáp a Zuzana Drhová z vládní Agentury pro sociální začleňování. | Foto: ČTK

Praha - Většina pracovníků vládní Agentury pro sociální začleňování vstoupila v pondělí dopoledne do stávky. Zapojilo se do ní 59 ze sedmi desítek zaměstnanců a spolupracovníků, tedy 88 procent.

Usilují o samostatnost své instituce a nezávislost na ministrovi pro lidská práva Jiřím Dienstbierovi (ČSSD), pod jehož úřad agentura spadá. Chtějí o tom jednat s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Podle odborářů nabídl schůzku příští úterý večer.

Sobotka důvodům stávky nerozumí

"Jsem připraven se s nimi sejít. Příliš ale nerozumím důvodu té stávky," uvedl Sobotka.

Premiér prý chápe, když zaměstnanci stávkují za vyšší mzdy, za dodržování zákoníku práce nebo za lepší pracovní podmínky.

"Ale nerozumím tomu, když někdo stávkuje za to, aby jeho agentura byla autonomní, aby mohl rozhodovat o tom, kdo takovou agenturu vede. To ve státní správě dost dobře není možné a myslím si, že to potvrdí všichni ostatní zaměstnanci státní správy. Státní správa funguje na jiných principech," zdůraznil Sobotka.

"Dvakrát bylo agentuře přislíbeno usnesením vlády v letech 2008 a 2012, že pokud se její činnost osvědčí, tak bude směřovat k nezávislosti - například formou příspěvkové organizace," řekl místopředseda Nezávislých odborů zaměstnanců Úřadu vlády ČR Petr Čáp.

Až do roku 2023

Stávkující by rádi dosáhli toho, aby vláda přijala usnesení o pokračování činnosti agentury i v letech 2016 až 2023. Projekt, podle něhož instituce funguje, totiž letos končí.

Dalším požadavkem do vládního usnesení je, aby se dál pracovalo na zákonu o sociálním začleňování. Norma by měla samostatnost ukotvit.

Za 6 let jsem udělal dvě chyby, ministr Dienstbier si je teď našel, říká odvolaný šéf Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. Řada lidí si prý dala práci, aby ministra falešně informovala. | Video: Martin Veselovský

Agentura pro sociální začleňování je jedním z odborů Úřadu vlády a je v Dienstbierově sekci pro lidská práva. Působí ve 36 městech a obcích, kde pomáhá řešit problémy s ghetty. Spor mezi pracovníky agentury a ministrem vyvolalo nedávné odvolání jejího šéfa Martina Šimáčka.

Neshody se týkají i případné reorganizace či využití evropských peněz a sledování jejich účinnosti při integraci Romů.

Stávkující požadují autonomii a "nadresortnost" agentury. Podle nich by její zástupce měl s resorty jednat jako rovnocenný partner. Dalším požadavkem je transparentnost. Čáp uvedl, že postupy agentury by neměly nabourávat politické zájmy.

Protestující pracovníci chtějí také zachovat nynější kontinuitu. Instituce má podle nich dál mít "expertní charakter".

Dienstbier: musel by se upravit zákon

Podle Dienstbiera není možné stávkou autonomie agentury dosáhnout. Už dřív řekl, že by vznik nového úřadu musel upravit zákon. Dodal, že pochybuje o tom, že by pro to ve vládě a v Parlamentu byla politická vůle.

Míní, že z agentury nelze vytvořit ani samostatnou státní příspěvkovou organizaci. Nebylo by prý možné na ni získat peníze z EU, za něž funguje. S tím stávkující nesouhlasí. Poukazují na to, že například ministerstvo práce má Fond dalšího vzdělávání, který evropské peníze využívá.

Rada vlády pro Romy chce odchod nespokojenců

Podle některých členů rady vlády pro romskou menšinu jsou požadavky stávkujících pracovníků nepřijatelné.

"Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny jsou nuceni po této intenzivní debatě konstatovat, že zřejmě situace nemá jediné smysluplné řešení než odchod nespokojených zaměstnanců," uvedlo devět členů rady, kterou tvoří téměř tři desítky členů, polovina z nich jsou Romové.

Mezi nimi je například místopředseda rady a vedoucí sociálního odboru Prahy 14 David Beňák, šéf Společenství Romů na Moravě Karel Holomek či ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Podle třetiny členů rady se pracovníci agentury nesnaží o konstruktivní dialog a hledání skutečného řešení. Agentura vede "agresivní a demagogickou mediální kampaň" a její požadavky jsou nereálné a nepřijatelné. Dodali, že pracovníci dostali v únoru za úkol připravit projekt dalšího fungování agentury, zatím ho nepředložili.

Schůzka bez výsledku

Dienstbier s pracovníky agentury jednal naposledy před víkendem, tříhodinová schůzka výsledek nepřinesla.

Řekl, že je ochotný dál jednat, ale v "určitém okamžiku" bude muset zajistit fungování agentury a případně přikročit k personálním změnám. Nyní se koná výběrové řízení na nového ředitele, zájemci a zájemkyně mohou své životopisy posílat do 14. května.

Reorganizaci agentury ministr zatím odložil, a to na leden. Původně kvůli služebnímu zákonu plánoval od července její rozdělení na dva odbory. Zákon podle ministra jasně dává "míru autonomie a nezávislosti".

Náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký České televizi řekl, že se nyní do sporu zapojovat nebude. Pracovníci agentury se totiž nyní řídí zákoníkem práce.

Pod služební zákon budou vedoucí zaměstnanci spadat až od července, stávkovat pak už nebudou moci. Zapojit se do stávky by mohli potom jen řadoví pracovníci.

Podle Čápa nemá smysl manifestační stávku natahovat. Příštích 24 hodin označil za "prostor pro jednání". V úterý odpoledne protestující situaci vyhodnotí. Pokud nenastane posun, je 20 lidí připraveno podat výpověď, dodal předák.

Podotkl, že by tak odešel "mozek agentury". Podle stávkujících přerušení práce na den či dva agenturní projekty neohrozí.

 

Právě se děje

Další zprávy