Agent StB Babiš nahlásil nejméně dva lidi. Pavel mlžil o vstupu do KSČ a rozvědky

Jan Horák Jan Horák
25. 1. 2023 5:30
Třetí přímé prezidentské volby v historii České republiky jsou první, v nichž oba finalisté mají komunistickou minulost. Andrej Babiš a Petr Pavel byli členy komunistické strany. Předseda hnutí ANO navíc spolupracoval se Státní bezpečností jako agent. Petr Pavel byl zase příslušníkem vojenské rozvědky. Aktuálně.cz popisuje, jaké bylo propojení obou mužů s komunistickým režimem před rokem 1989.
Petr Pavel i Andrej Babiš pracovali pro komunistické tajné služby.
Petr Pavel i Andrej Babiš pracovali pro komunistické tajné služby. | Foto: Aktuálně.cz

Příslušník Státní bezpečnosti, kapitán František Hákač, měl 6. prosince 1984 schůzku v terénu se zdrojem. Byl jím agent s krycím jménem Bureš, pod kterým Andrej Babiš vystupoval. V té době spolupracoval se Státní bezpečností, jež byla jedním z hlavních represivních nástrojů komunistického režimu, už více než dva roky.

Babiš tehdy pracoval jako zástupce ředitele 32. obchodní skupiny státního Podniku zahraničního obchodu Petrimex. Styčnému důstojníkovi popsal průběh schůzky se zástupcem rakouské firmy, který navštívil Petrimex o den dříve. Obchodník Babišovi řekl, jak jeho společnost obdarovává manažery Petrimexu a Chemapolu. Měla pro ně připravené videorekordéry z bratislavského Tuzexu.

Také se Babišovi svěřil, že jeho šéf byl na výslechu na slovenském ministerstvu vnitra. A že dary byly úplatky. Neřekl však přesně pro koho. "Podle názoru zdroje se jedná o vedení Podniku zahraničního obchodu," stojí v Hákačově záznamu, jejž Aktuálně.cz získalo. Podle Babiše rakouská firma obchodní partnery uplácela běžně. A z Petrimexu nejvíc jednala s generálním ředitelem.

Cenné informace od Babiše

Poznatek Andreje Babiše byl pro StB cenný. Pokud představitelé podniků zahraničního obchodu přijímali úplatky, s obchodními partnery tak uzavírali pro Československo nevýhodné kontrakty. Poškozovali tím socialistické hospodářství. Hlášení agenta Bureše umožnilo Státní bezpečnosti, aby tyto pro komunistický režim nevýhodné vazby rozkryla.

"Státní bezpečnost tuto informaci prověřila a založila na oba rakouské obchodníky svazek prověřované osoby. Informace, kterou podal agent StB Bureš, se ukázala jako pravdivá," řekl Aktuálně.cz historik a badatel Radek Schovánek, který je v Česku předním znalcem komunistické tajné policie.

Agenturní záznam Andreje Babiše coby agenta StB Bureše.
Agenturní záznam Andreje Babiše coby agenta StB Bureše. | Foto: Archiv bezpečnostních složek

Dokument dokladuje povahu spolupráce Babiše se Státní bezpečností. Vytěžovala ho její kontrarozvědná část, jež chránila ekonomické zájmy komunistického zřízení. Historik Schovánek upozorňuje, že Babiš coby agent nepůsobil mezi nepřáteli režimu, nevystupoval s krycí legendou a neudával například disidenty pro jejich činnost.

"Když jsme potkali cizince, udělali jsme zápis"

"Mě estébáci terorizovali, nás hlídali, abychom nekradli, ano, takže já jsem nikdy nespolupracoval. A já jsem ten soud třikrát vyhrál," popíral sepětí s StB kandidát Babiš v duelu s Petrem Pavlem v nedělní debatě České televize. Tři vítězství u soudu jsou argumentem, který opakuje často.

Kvůli evidenci u StB podal Babiš žalobu na slovenský Ústav paměti národa, jenž svazky spravuje. Na soud se obrátil roku 2012. Je pravda, že tři soudní instance jeho žalobě vyhověly. Jenže v říjnu 2017 slovenský Ústavní soud spor zvrátil. Neexistuje proto pravomocný rozsudek, jenž by Babišovu spolupráci s StB vyvracel. Kauza nyní leží u slovenského Nejvyššího soudu.

Listinné důkazy mluví jasně. Babišovo jméno prochází 12 svazky, v nichž se uvádí jako agent StB. "Obsahují zprávy, které podával, nebo se tam o něm mluví jako o spolupracovníkovi," vysvětluje Schovánek. Babišovo spojení se Státní bezpečností podle všech tehdejších směrnic potvrzují evidenční pomůcky, což jsou především registrační protokoly obsahující svazky StB. Babišův vázací akt však z archivu v 90. letech zmizel.

Babiš před svým vstupem do politiky paradoxně spolupráci s StB přiznal. Popsal ji přesně v duchu agenturního záznamu, jejž je uvedený v úvodu tohoto textu. "Ta StB ekonomická chránila ekonomické zájmy Československa. To byla normální StB. My jsme museli vždycky, když jsem potkal cizince, napsat zápis, hlásit, zprávy, to bylo normální," uvedl v září 2011 v Show Jana Krause.

Babiš byl privilegovaný komunista

Babiš byl sice od roku 1980 řadový člen KSČ, ale coby pracovník Petrimexu byl privilegovaný komunista. V dobách takzvané železné opony mohl cestovat, měl významně nadprůměrný příjem a poslední čtyři roky autoritativního režimu strávil jako vyslanec Petrimexu v Maroku. Jeho mateřský podnik se řadil do takzvané nomenklatury Ústředního výboru KSČ.

Nomenklatura byl systém, jenž určoval, který orgán KSČ přiděluje tu či onu pozici ve všech oblastech socialistické společnosti. Od vedoucího v samoobsluze po prezidenta. Generálního ředitele Petrimexu schvalovalo předsednictvo ÚV KSČ, jeho obchodní náměstek podléhal sekretariátu ústředního výboru.

"Byl součástí režimu, byl součástí nomenklatury, byl člen KSČ. Pracoval v podniku, kde se loajalita k režimu považovala za automatickou," podotkl k Babišovi badatel Radek Schovánek. Který stranický orgán dostal Babiše do funkce ředitele jedné z obchodních skupin Petrimexu, není zcela jasné. Podle historika Petra Blažka to byl s největší pravděpodobností závodní výbor podniku.

Pavel příslušníkem vojenské rozvědky

"Předseda základní organizace KSČ z titulu své funkce sehrává významnou roli při formování pro studium příznivé atmosféry v kursu. Věří na spolupráci. Je silnou osobností kursu, má mezi posluchači poměrně značnou osobní autoritu," stojí v hodnocení dalšího současného kandidáta na českého prezidenta Petra Pavla z 27. června 1989, kdy měl za sebou první rok zpravodajského kurzu.

Petr Pavel počátkem 80. let.
Petr Pavel počátkem 80. let. | Foto: Aktuálně.cz / Archiv bezpečnostních složek / ABS

Kurz organizovala Zpravodajská správa Generálního štábu, což byla vojenská rozvědka. Šlo tehdy o druhou největší komunistickou tajnou službu. Jejím úkolem bylo sbírat a vyhodnocovat informace vojenské povahy v západních zemích, aby mělo Československo přehled o záměrech demokratického bloku, jehož Sovětský svaz a jeho satelity považovaly za nepřítele. 

Pavel se stal příslušníkem vojenské rozvědky 23. srpna 1988 s krycím jménem Pávek. Byla to elitní část armády, kde sloužili nejprověřenější vojáci s nejvyšší důvěrou režimu. Za dva dny se přihlásil do kurzu. Jeho posluchači studovali jazyky, ideologicky se školili a učili se sběru zpravodajských poznatků. Absolventi působili jako analytici, nebo byli vysazeni s krytím v zahraničí či jako oficiální vojenští přidělenci.

Petr Pavel nosil jako příslušník vojenské rozvědky krycí jméno Pávek.
Petr Pavel nosil jako příslušník vojenské rozvědky krycí jméno Pávek. | Foto: Archiv bezpečnostních složek

"Nebyla to běžná vysoká škola. Studium se odehrávalo v utajení. Mohli tam studovat pouze pracovníci vojenské rozvědky," řekl Aktuálně.cz historik Petr Blažek, který příslušné dokumenty studoval. V komunistickém režimu Pavel absolvoval první ročník kurzu a malou část druhého, kdy se učil převážně francouzštinu. Kurz ukončil už v demokratickém zřízení roku 1991.

Tajný kurz, o kterém nevěděla ani Pavlova žena

Tato příprava minimálně před listopadem 1989 probíhala skutečně konspirativně. O pravé povaze studia netušila nic ani Pavlova tehdejší manželka Hana. Plyne to ze záznamu jejího pohovoru, který s ní ještě před pádem komunistického režimu vedli podplukovník Milan Kandra a podplukovník Ján Sovjak v bytě Pavlových v Prostějově.

"Soudružka Pavlová věděla jen to, že manžel pracuje v Praze jako překladatel a tlumočník. Tato legenda ve zmírněné podobě je i v její rodině a nevzbuzuje žádnou pozornost vzhledem k tomu, že nikdo z její strany příbuzenstva nemá konkrétní vztah k armádě," stojí mimo jiné v záznamu pohovoru.

Souhlas nadřízených Petra Pavla s jeho přeložením k 248. provoznímu praporu Generálního štábu, což byl krycí název pro Zpravodajskou správu GŠ, tedy vojenskou rozvědku.
Souhlas nadřízených Petra Pavla s jeho přeložením k 248. provoznímu praporu Generálního štábu, což byl krycí název pro Zpravodajskou správu GŠ, tedy vojenskou rozvědku. | Foto: Archiv bepečnostních složek

Pavel na webových stránkách neuvádí, že byl příslušníkem vojenské rozvědky. Píše, že šlo o postgraduální studium na Vojenské akademii v Brně a Zpravodajském institutu při Zpravodajské správě Generálního štábu. Poslední měsíce zdůrazňuje, že při studiu neměl zpravodajské ambice. Podle svých slov chtěl být vojenským diplomatem. Tím se po roce 1991 stal. Ve Vojenském zpravodajství sloužil do roku 2003.

"Poslední rok - v roce 1988 až 1989 - jsem byl v kurzu vojenského zpravodajství, do kterého jsem nastoupil v létě 1988. Obsahem prvního roku byla francouzština, kterou jsem se učil na Vojenské akademii v Brně, a nikdy jsem práci vojenského zpravodajce v komunistickém režimu nevykonával," řekl Petr Pavel v nedělní debatě České televize. Příslušnost ke komunistické vojenské rozvědce nezmínil.

Do KSČ se hlásil Pavel v roce 1983

Generál Petr Pavel vstoupil do Československé lidové armády roku 1983. Armáda byla tehdy součástí Varšavské smlouvy, jejíž vojáci, téměř výhradně ti sovětští, od roku 1968 okupovali Československo. Pavel sloužil u výsadkářů v Prostějově. První dva roky velel průzkumné četě a v letech 1985 až 1988 byl velitelem průzkumné roty. Úkolem útvaru byla příprava na hloubkový průzkum za hranicemi nepřítele.

Členem KSČ se stal v únoru 1985. Pavel dříve tvrdil, že do strany ho přivedlo uvolnění a změny v Sovětském svazu spojené s jeho nejvyšším představitelem Michailem Gorbačovem. Poslední sovětský lídr zahájil politické, společenské a ekonomické reformy své země. Gorbačov ovšem do čela Sovětského svazu nastoupil až v březnu 1985.

"Mně se zdálo, že by mohla nastat podobná situace jako v letech 67 a 68. Že je vůle dělat aspoň drobné korekce, které mohou vyústit ve větší změny," řekl Pavel ke vstupu do strany třeba 28. října 2019. Přihlášku do KSČ podal už v únoru 1983. Sovětskému svazu tehdy vládl Jurij Andropov a o uvolnění poměrů v zemi nemohlo být řeči. Ambice Pavla postupovat v hierarchii armády nebyla bez členství v KSČ možná.

"Iniciativa a pružnost Sovětského svazu"

Pavel nebyl řadovým straníkem, působil jako funkcionář KSČ, byť na nejnižší úrovni. Už v druhé půli služby u výsadkářů se podílel na stranické práci coby člen výboru základní stranické organizace. Po vstupu do zpravodajského kurzu v září 1988, už jako příslušník vojenské rozvědky, se stal předsedou tamní základní organizace KSČ.

Stranický život v bezpečnostních složkách podléhal v rámci nomenklatury 13. oddělení Ústředního výboru KSČ. Spadaly pod něj ministerstvo národní obrany a ministerstvo vnitra. Pod resort národní obrany se pak řadily Generální štáb i Zpravodajská správa Generálního štábu, tedy vojenská rozvědka.

"V současné době si nejvíce hrdosti zaslouží iniciativa, zodpovědnost a pružnost Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí, se kterou předkládají světu mírové návrhy všeho druhu, dále způsob řešení problémů v sovětské společnosti, který přebírají i ostatní země socialistického tábora. Z úspěchu naší republiky si nejvíce vážím poměrně vysoké životní úrovně," uvedl Pavel v životopise z května 1987.

Historici Radek Schovánek ani Petr Blažek nechtějí srovnávat, kdo ze dvou finalistů prezidentské volby se s komunistickém režimem zapletl více. Oba se však shodují, že Babiš i Pavel jednoznačně využili tehdejší zřízení pro budování kariér. "Oba byli na místech, na kterých by bez schválení příslušného orgánu strany nemohli být," podotkl Schovánek.

"Petr Pavel pro minulost před rokem 1989 udělal docela dost tím, že zveřejnil své spisy. Jiná věc je, jak je na svém webu interpretuje. Tam bych viděl rozdíly. Ale umožnil diskusi. Andrej Babiš nikdy nic takového neudělal," doplnil historik Blažek. Podle jeho slov ho Pavel prostřednictvím svého tajemníka už roku 2020 požádal, aby se dokumenty zabýval.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 26 minutami

V krymském Sevastopolu hořela dělnická ubytovna, při požáru zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí zemřelo v noci na čtvrtek při požáru ubytovacího zařízení pro stavební dělníky ve městě Sevastopol na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym. Informovala o tom agentura RIA Novosti s odvoláním na záchranáře. Osud pěti dělníků je neznámý.

Požár vypukl v ubytovně z modulárních kontejnerů a objekt zcela shořel. Požářiště mělo podle místních úřadů plochu 200 metrů čtverečních.

"V současné době se dokončuje likvidace požáru a odklízejí se trosky," uvedla podle TASS sevastopolská prokuratura, která požár vyšetřuje. Podle ní obětí neštěstí se stali dělníci pracující na stavbě dálnice Tavrida, která má zajistit lepší spojení anektovaného poloostrova s Ruskem.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Paliva v Česku zdražila, benzin stojí nejvíc za posledních osm týdnů

Pohonné hmoty v Česku za poslední týden zdražily. Průměrná cena benzinu stoupla o 84 haléřů na 37,83 koruny za litr, a je tak nejvyšší za posledních skoro osm týdnů. Nafta od minulé středy zdražila o 26 haléřů na 37,67 koruny za litr. Naposledy byl diesel dražší před téměř čtyřmi týdny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje.

Nejlevnější paliva tankují řidiči v Královéhradeckém kraji, kde je litr naturalu v průměru za 37,40 koruny. Naftu na východě Čech prodávají za 37,11 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze. Litr benzinu vyjde v hlavním městě průměrně na 39,05 koruny. Nafta se v metropoli prodává za 39,19 koruny za litr.

Pohonné hmoty v ČR zlevňovaly vytrvale od konce loňského října. V prvních dnech letošního roku cena rostla, aby následně dva týdny paliva opět zlevňovala. V posledních zhruba dvou týdnech se ceny pohonných hmot vrátily k růstu.

Paliva jsou v současnosti dražší než před rokem. Za benzin tehdy řidiči platili o téměř 1,50 koruny méně než nyní, nafta byla počátkem loňského února levnější skoro o 2,50 Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy