Podle parazitologa Jana Votýpky z Přírodověcké fakulty Univerzity Karlovy není kvůli výskytu cizokrajného klíštěte důvod k obavám. "Tím, že se klíště začne spojovat s Afrikou, tak to v lidech bude budit vášně nebo obavy. Ale uvědomme si, že je to běžné klíště, s nímž se můžete setkat kdekoliv v jihoevropských státech," zdůrazňuje parazitolog.
Nový druh klíšťat se do Česka dostal na stěhovavých ptácích. Oproti klíštěti obecnému, které se v tuzemsku běžně vyskytuje, je tropické klíště rodu Hyalomma mnohem větší. Rozpoznat se dá i podle typicky dlouhých, páskovaných nožiček. "U ostatních klíšťat jsou nožičky obyčejné," popisuje Votýpka. Tropická klíšťata také mají oči a díky svým dlouhým nožičkám mohou aktivně vyhledávat svého hostitele. "I toto je takový aspekt, který tomu dává trochu divokosti nebo nebezpečnosti, jelikož naše klíště nevidí," vysvětluje parazitolog.
Vedle klíšťat rodu Hyalomma se v Česku rozšířil i další typ tohoto parazita, takzvaný piják lužní. Jeho výskyt byl běžný v oblasti jižní Moravy. V poslední době ho vědci s pomocí veřejnosti nalézají po celé republice. "Je to klíště celkem nebezpečné, ale pouze pro psy. To znamená, že my jako lidé se ho moc bát nemusíme. A to vzhledem k tomu, že jeho dominantní onemocnění, s nímž přichází na naše území, je psí babezióza. Ta se skutečně týká, jak vychází z názvu, samotných psů," dodává Votýpka.
Piják lužní se od klíštěte obecného liší především svým pestrým, zdobeným štítkem, který bývá na první pohled nápadný. "Naše klíště obecné je celkem uniformní. U samičky nacházíme nezdobený štítek," vysvětluje Votýpka rozdíly mezi klíšťaty. "Piják je také o malinko větší," dodává.
Vědci z celé republiky kvůli výskytu těchto druhů klíšťat vyzývají veřejnost, aby jim pomohla s jejich mapováním. Proto už před časem založili projekt s názvem Najdi pijáka. Do něj se může zapojit každý, kdo pijáka nebo klíště rodu Hyalomma najde a posléze o tom dá vědcům vědět.
"U pijáka nám stačí fotka. Pokud by někdo nalezl Hyalommu, tak je pak lepší nebo výhodnější, když ji nejenom nafotí, ale uloží do lihu a pošle nám ji fyzicky, abychom mohli dále analyzovat, jestli náhodou v sobě nemá původce onemocnění," vysvětluje Votýpka.
Na projektu Najdi pijáka spolupracují vědci z několika pracovišť v republice. Jde například o odborníky z českobudějovického biologického centra Akademie věd, Fakulty veterinárního lékařství a CEITEC Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství nebo České zemědělské univerzity.
