Dobrý den, jak si vysvětlujete selhání amerických zpravodajských služeb, že neměli echo o tom, že to afghánská vláda i armáda takto okamžitě zabalí? A nebo jsou zkrátka Afghánci nevyzpytatelní a toto nešlo předvídat?

Dobrý den. Je otázkou, co přesně americké zpravodajské služby věděly/nevěděly, před čím varovaly/nevarovaly a jak to bylo či nebylo reflektováno ze strany politické reprezentace. Vynořily se už spekulace, že politici byli informováni, že to postup Tálibánu by mohl být velice rychlý, jen na to nikdo nedokázal dostatečně rychle zareagovat, případně k té reakci chyběla vůle. Ale obecně, mělo se zato, že dojde k pádu afghánské vlády a ovládnutí většiny afghánského území Tálibánem. Jen se čekalo, že to bude trvat měsíce. Že se to ale stane v řádech dnů, to podle mého netušil opravdu nikdo. Možné také je, že po těch dvou desítkách let ohromných energetických, finančních a lidských investicích je prostě problém si připustit, že afghánské ozbrojené síly se při prvním náznaku bojů zhroutí jak domeček z karet. A ano, Afghánci jsou do značné míry pro člověka se západní mentalitou a zkušeností velice nevyzpytatelní.

A ještě jeden dotaz prosím. Dění v Afghánistánu se neustále prezentuje jako selhání amerického prezidenta Joea Bidena. Ale co mohl udělat jinak, když Trump domluvil s Tálibánem odchod amerických vojáků do 1. května? Když se stahoval až v srpnu, ještě mu republikáni vyčítali, že vše zdržuje a Trump se holedbal, že odchod je už jím nastartovaný proces a nejde ho přerušit.

Ta kritika Bidenovy administrativy z velké části nesměřuje na samotný akt stažení sil z Afghánistánu, s tím se počítalo a bylo to i všeobecně chtěné. Problém ale spočívá ve způsobu stažení, který vůbec nepřipomíná koordinovaný, organizovaný a plánovaný proces. Mnohem víc to připomíná chaotický úprk v ohromném zmatku, s nedostatečnou logistikou a zanecháním velkého množství vojenské techniky za sebou, která se nyní stává kořistí nepřítele. A zde už podle mého současnou prezidentskou administrativu kritizovat lze.

Na jakých zahraničních universitách jste pobýval, co jsou terenní výzkumy, žil jste někdy delší dobu v nějaké islámské zemi nebo jste pouze " čistý teoretik " bez vazby na soušasnou realitu???

Působím především na univerzitách v Íránu – konkrétně Al-Mustafa v Qomu a Ferdousího univerzita v Mašhadu, ale také Libanonu – St. Joseph University v Bejrútu, pak na některých evropských pracovištích. Jinak jsem se krátkodobě či dlouhodobě pohyboval (pokud se zaměřím na oblast BSV) např. v Saúdské Arábii, Iráku, Sýrii a dalších lokalitách.

Dobrý den,
Je přesné se domnívat, že strategie Tálibánu, respektive její vnější vystupování, se změnila? Působí na mě, že se snaží o marketing daleko mírnější entity, než která v Afghánistánu působila. Na druhou stranu ale prosakují reporty, že tomu tak není, a že se Tálibán skutečně vůbec neumírnil, a její charakter zůstal neměnný.
Kde je tedy pravda?
Děkuji

Dobrý den. Souhlasím s tím, co píšete o marketingu. A ten je skutečně velice dobrý. A ano, můžeme opravdu pochybovat o tom, zda a v jaké míře reflektuje realitu současnou, a především tu budoucí. Zatímco nyní Tálibán vzbuzuje image, že nebude tím strašným Tálibánem z 90. let 20. století, za několik týdnů až měsíců to může být úplně jinak. Doposud působí jako pragmatický a organizovaný aktér, vlastně v tomto mnohem víc, než třeba samotní Američané, pokud mohu být jízlivý. Jenže tato fasáda může brzy opadat. Případně se může stát, že uvnitř hnutí zvítězí nějaký jiný a více radikální proud. Přeci jen Tálibán není monolitní uskupení s jasnou a pevnou hierarchickou strukturou a jeho vláda v Afghánistánu nebude striktně centralizovaná (ono to ani v afghánských podmínkách nejde). Takže na periferiích bude vždy důležitější, jakou správu bude vykonávat konkrétní polní velitel či lokální warlord. Na té centrální pak bude záležet, kdo se udrží u kormidla a kam s ním po konsolidaci moci zatočí. I to může být předmětem vnitrotálibánských půtek. Někteří analytici dokonce varují před možnou občanskou válkou jednotlivých tálibánských částí proti sobě samotným.

Dobrý den,
Jaké byly zprávy o situaci bezpečnostních expertů před stažením vojsk? Odrazovaly Bidena, že se situace může vymknout kontrole; předpovídaly ovládnutí země Tálibánem? Nebo byly rovněž optimistické, že by snad měla afghánská armáda udržet situaci?
Kde došlo k tomu selhání, jestli lze o selhání vlastně mluvit? Byla to záležitost zpravodajských služeb, nebo samotného rozhodovacího procesu?
Děkuji.

Částečně viz dotaz a odpověď výše. Ovládnutí většiny Afghánistánu Tálibánem se očekávalo, ale americká vůle tomu nějak dál vzdorovat už byla minimální. Je to velice nepopulární a dlouhá válka bez výsledku. Že se tak stane ale takto rychle, to nečekal vůbec nikdo. Selhání lze spíše identifikovat na mnoha úrovních – částečně zpravodajské služby, částečně politická administrativa zbožně doufající v jiný výsledek, zpackaná logistika stahování, všeobecný chaos v zemi atd. Personifikovat to ale pouze na amerického prezidenta úplně nelze.

Dobrý den, z jakého důvodu se nedaří obyvatelé rurálních oblastí islámského světa přesvědčit o výhodách moderního způsobu života - tedy zjednodušeně demokracie? Neboli jinak, proč jsou ti nejchudší obyvatelé islámských zemí tak náchylní podporovat "extrémní" formy náboženských a poltických organizací? Přitom "demokratické" podpůrné a humanitární programy jsou často směřovány právě na tyto skupiny. Děkuji a pěkný den.

Dobrý den. To je velice komplikovaná otázka zasahující hodně až do antropologie. Ale obecně, při naprosto minimálním vzdělání populace v odlehlých částech světa, kde hlavním pojítkem společnosti jsou rodové, klanové a kmenové vazby, kde hlavním zákonem je lokální zvykové právo, krevní msta a náboženský kód vysvětlovaný lokální náboženskou autoritou, tam všude je velice obtížné prosazovat tak špatně uchopitelné koncepty typu západního způsobu života, demokracie apod. Pro místní je to naprosto cizí, nemají s tím žádnou osobní či zprostředkovanou zkušenost, nadto logicky o to více podléhají protizápadní a protidemokratické propagandě ze starých a tradičních struktur, které teritorium ovládají po staletí. Kombinace těchto věcí není něco, co by šlo zlomit přes noc.

Dobrý den, pane Krausi, prezident Zeman neustále varuje před islámským terorismem, ale není větší bezpečnostní riziko on, jeho podezřelí poradci s pozoruhodně blízkými vazbami na Moskvu, bez mandátu a prověrky, a přece přítomní u všech tajných hovorů? Dokonce i půjčují prezidentovi mobil...?

Dobrý den. Tahle otázka, jakkoli chápu její obsah, nás zavádí poněkud bokem vytyčeného tématu a já se nechci pouštět do nějakých politických debat a hodnocení většího zla. Nicméně obecně – prvně zmíněné je jistě větším rizikem pro tamní regionální bezpečnost, druhé zmíněné je větším rizikem pro bezpečnost ČR.

Byli podle Vás dostatečně prověření Afghánci, které armáda přivezla do ČR? Přece jen čas tlačil... Děkuji.

Dobrý den. Já vlastně nedovedu odpovědět, protože jsem nebyl seznámen s důkladností procesu prověřování. Na jednu stranu se nejedná o úplně cizí osoby a český stát s nimi spolupracoval již delší dobu, takže předpokládám, že již dřívější prověrky proběhly. Na stranu druhou se ale ke mně dostávají informace, že tito lidé nebyli ani v domácím prostředí příliš důvěryhodní a AČR k nim tak přistupovala z nutnosti vlastního působení v teritoriu. Bohužel detaily neznám.

USA se snaží napravovat své zaváhání v Afghánistánu a svou mezinárodní reputaci lety s tisícemi a tisícemi uprchlíků. Nemůže se him to vymstít?

Podobná odpověď jako výše. Lze předpokládat, že Američané nevybírají tyto lidi úplně náhodou a že nějakou základní prověrkou tyto osoby prošly již dříve. To ovšem neznamená, že se mezi tím množstvím lidí nemůže skrývat někdo, kdo nebude v budoucnu představovat na půdě USA nějaké bezpečnostní riziko. Nemusí se přitom jednat pouze o riziko terorismu a náboženského extremismu, ale třeba riziko kriminálního charakteru. Takovou věc nelze vyloučit nikdy.

Pane Krausi, jate expert na Blízký východ a islám. Maji podle Vás afghánské rodiny dovezené do Česka dispozice na to, aby se úspěšně začlenili do české společnosti?

Dobrý den. Bohužel bez detailních informací o konkrétních případech nemohu komentovat. Nějak generalizovat nelze. Rozhodně nic nebrání tomu, aby tito přivezení Afghánci bez větších komplikací normálně fungovali a zapadli do české společnosti. Sám jich osobně znám několik. Jsou to lidé, kteří již roky pobývají v ČR, pracují zde, vychovávají děti a nejsou s nimi vůbec žádné problém. Tím ale nechci tvrdit, že s přesunem osob z této kritické oblasti nejsou spojena žádná bezpečnostní rizika. Vše je do nemalé míry také dáno nastavením systému pracujícím s uprchlíky a samozřejmě také jejich množstvím, o které se má starat.

Proč to vlastně afghánská armáda zabalila tak rychle a vlastně bez boje? Mohl to někdo čekat?

Jak jsem psal výše, rychlost rozpadu a absolutní nefunkčnost afghánských OS podle mě nečekal nikdo. Ale to, že afghánská armáda je nebojeschopným tělesem, není žádné tajemství. Osobně vidím jako největší problém absenci vůle bojovat a bojové morálky vůbec. Afghánským vojákům se prostě nechce riskovat či pokládat život za instituci, která je prolezlá korupcí, nepotismem a z podstaty nefunkční. Nechce se jim bojovat ani za afghánský stát, vůči němu nic necítí, tím méně za afghánskou vládu, která má podobné atributy jak armáda. Na druhé straně stojí Tálibán, bojeschopné a odhodlané těleso, jehož bojovníci mají cíl, mají odhodlání, mají vůli. K tomu lze připočíst další důvody typu víry v nutnost americké přítomnosti pro jakékoli vojenské vítězství, naprosto nefunkční logistické zabezpečení vojenských operací apod. na straně afghánských OS.

Dobrý den. Existuje nějaká možnost pochytat afghánské elity, které rozkradly prostředky věnované mezinárodním společenstvím a potrestat je? Nebo jim umožníme spokojeně utrácet nakradené peníze a poskytneme jim mezinárodní ochranu?

K něčemu takovému jsem velice skeptický. Tito lidé se rozutekli po celém světě, hodlají hrát roli jakési exilové opozice, budou se vyjadřovat k dění v Afghánistánu, kritizovat Tálibán, snažit se kapitalizovat zbytky kontaktů, které jim po odejití z vlády zůstaly, ale to je asi tak vše. Nebude zde žádná poptávka ani vůle po jejich stíhání, vydání či persekuci.

Dobry den, chtel bych se zeptat, zda je realne, ze sunnitsky Taliban spusti cistky siitskych Hazaru, kterych v Afghanistanu spousta zije. Dekuji.

Dobrý den. Už dle historické zkušenosti se obávám, že tento scénář není úplně nereálný. Ostatně již nyní, kdy se ještě Tálibán snaží hrát roli umírněného a pragmatického aktéra, se vynořují zprávy o persekuci a útocích na Hazáry. Lze se domnívat, že po plném ovládnutí území a etablování moci se toto jen znásobí.

Dobrý den. V Avganistánu jsem sice nikdy nebyl, ale vnímám ho už řadu let jako kmenové společenstvím. Takže ho starší generace nevidí jako stát, za Avgánce se nepovažují, ale sebe vnímají jen jako součást místního etnika. Proto tam asi neuspěla žádná cizí armáda.
Bylo by z geopolitického ledovka, rozumnější je ponechat vlastnímu vývoji? A jen jim bránit v expanzí do okolních zemí?

Dobrý den. To, co popisujete, přesně odráží afghánskou realitu a skutečnost, že zde neuspěly nejen zahraniční vojska, ale také vlastní (afghánské) pokusy o centralizaci státní moci. Vůbec něco jako budování afghánského státu v podstatě od samého začátku selhává. No a zda by nebylo lepší je ponechat vlastnímu vývoji a bránit expanzi do okolí? To je vlastně současný stav. Uvidíme, kam se bude dál vyvíjet.

Zanechalo 20 let západního vlivu v Afg řekněme mentální stopu v přístupu k životu? V podstatě vyrostla nová generace. Je podle Vašeho názoru tato generace ochotná podvolit se striktnímu řádu Talibánu? Vesnice se to zřejmě moc netýká, ale jsou vzhledem k etnickým rozdílům schopni vytvořit odboj?
Mělo by smysl podpořit Masúdovu vojenskou skupinu?
V historii nic násilného nevydrželo věčně, jde o vývoj a proto si myslím, že Afgh to musí sami pochopit a následně vybojovat.
Děkuji

Dobrý den. Ano, ale týká se to pouze omezené skupiny obyvatelstva – vyšší a vyšší střední třídy ve velkých městech. To je přesně ta skupina lidí, která se nyní zoufale snaží z Afghánistánu dostat pryč, protože vláda Tálibánu pro ně představuje hrozbu číslo 1 jejich životnímu stylu, ambicím a preferencím. Venkovské obyvatelstvo je někde jinde. Co se odboje týče, ten je zatím překvapivě slabý, ale to se může rychle zvrátit s tím, jak Tálibán začne reálně vládnout.
K podpoře Ahmada Masúda. Zde je třeba si zpočátku identifikovat, čeho by tím chtěl kdo dosáhnout. Západ (zejména USA) v podstatě rezignoval na snahu udržet Tálibán co nejdále od vlády v Afghánistánu. Ale lokální aktéři typu Íránu by to mohli vidět jinak. Jim by protitálibánský odboj a podpora Masúda a dalších smysl dávat mohla.

Jste opravdu expert na danou problematiku nebo zase jen nějaký Ostřanský?

Daniel Landa si to možná nemyslí, ale snad aspoň trošku něco vím :-)

Dobrý den,

otázek bych měl spoustu, ale nebudu Vás obírat o čas a tak se zeptám pouze na dvě - je podle Vás vhodné, aby se k něčemu tak složitému, jako je afghánský konflikt, vyjadřovali lidé, včetně našich politiků, kteří neví absolutně nic o afghánské společnosti? Neměli by média spíš dávat prostor arabistům a expertům na tamní společnost? Lidé v Evropě podle mě nikdy nemohou pochopit afghánskou mentalitu a dezinformací je na internetu bohužel až příliš.

Moc Vám děkuji za odpověď

Dobrý den. Rozumím vašemu dotazu/názoru a do jisté míry s ním souhlasím. Nicméně bych úplně nevyřazoval politiky z té debaty, protože oni jsou těmi, kteří o věcech z pověření veřejnosti rozhodují. To, že jejich názor není fundovaný, se dá říci o názoru na celou řadu dalších věcí, ale navzdory tomu je rozhodující. Takže pokud budou zaznívat vysvětlující komentáře a fundovanější analýzy v médiích i neveřejných oblastech v kontrastu se zjednodušujícím viděním světa jiných, tak jedině dobře.

Dobrý den, je zřejmé, že Japonsko nebo Jižní Korea coby američtí spojenci v regionu na afghánský debakl nereagují nějak přemrštěně. Jaký ale očekáváte dopad na NATO, které fakticky prohrálo válku - a zejména v Německu teď sílí hlasy, že prý jde o "americký vojenský protektorát", který se musí zásadně změnit? - Děkuji za odpověď.

Dobrý den. Lze skutečně očekávat sílící tlak na nějaké reformy uvnitř NATO, které nejsou dány pouze nespokojeností s výsledkem mise v Afghánistánu. Ovšem svou roli tu bude také hrát skutečnost, že pro NATO bylo afghánské snažení jedním z nejdůležitějších bodů severoatlantické agendy za posledních dvacet let. Tento bod se najednou vytratil (zmizel) a bude se hledat cesta, kam dál a jak zajistit, aby se afghánský nepovedený pokus neopakoval.

Dobrý den,
chtěl bych se prosím zeptat, co vlastně bylo hlavním důvodem toho, že se spojenci nacpali do Afghánistánu? Nerostné suroviny nebo hlídání jejich sousedů? Výmluvě o tom, že to bylo za účelem potlačení terorismu ze strany tam působící Al Kaidy vůbec nevěřím. Vždyť nejvíce pro nás nebezpečných teroristů pocházelo vždy především ze Saúdské Arábie, Maroka, Egypta apod. Ozbrojení pastevci z hor jedné z nejchudších zemí světa nejsou přece reálně tak velkou bezpečnostní hrozbou pro EU a USA, na rozdíl třeba od atomových a Aláha vyznávajících velmocí jako jsou Pákistán nebo Turecko. Co je tedy důvodem těch letitých mocenských her s Afghánistánem, jichž jsme se také účastnili?
Děkuji

Dobrý den. Máte pravdu ohledně původu teroristů z 11. září, to je samozřejmě fakt. Ale fakt je také to, že tito lidé měli v Afghánistánu bezpečný přístav, který jim poskytoval plánovací i operační volnost. A to byl skutečně důvod tak rychlé americké intervence do země. A není třeba hledat v této záležitosti nějaké konspirační důvody, protože americká reakce byla velice rychlá a do značné míry ještě pod návalem emocí po útocích z New Yorku a Washingtonu D.C. Z počátku to vůbec nebyla kampaň namířená proti Tálibánu, ten dokonce dostal ultimátum na zřeknutí se Al-Kájdy, ale právě proti teroristické struktuře Usámy bin Ládina. Jenže po pozemní invazi do země se vše dramaticky změnilo a Spojené státy se zasekly v konfliktu, který si neplánovaly, a v regionu, jemuž nerozuměly a nevěděly co s ním.

Dobrý den, neznáme politické tanečky a tak z laického pohledu - snadným převzetím moci (sama o sobě podivnost)Tálibánem vznikl nebezpečný precedens pro ostatní džihádisty. Pan prezident predikoval v této souvislosti zvýšenou vlnu terorismu ve světě a nebudeme si nalhávat, že i v Evropě tyto buňky nepracují. Jaké je pidle Vás riziko? Osobně se domnívám, že značné ...
Děkuji

Dobrý den. Uchopení moci Tálibánu v Afghánistánu, a zejména ten snadný způsob, jakým to celé proběhlo, může bezesporu inspirovat množství povstaleckých skupin prakticky po celém světě. Zda se Afghánistán stane opět ohniskem (bezpečným přístavem) celosvětového islámského terorismu, v toto chvíli není úplně jasné. To riziko zde nezpochybnitelně je, nicméně bude hodně záležet na míře pragmatismu tálibánské vlády – zda jí půjde primárně o konsolidaci moci na afghánském území s rezignací na nějaký celosvětový džihád, nebo se ukáže, že nábožensko-ideologické motivace převáží všechna rizika plynoucí z podpory mezinárodního terorismu.

Dobrý den, kde je podle Vás ten bilión dolarů od USA a moderní zbraně? Nemohlo se to teď do rukou Talibanu? A co těch 300 000 vycvičených afghánských vojáků? Kam zmizelo? Děkuji vám.

Dobrý den. Velké množství těch peněz se rozkradlo, a to tu píšu naprosto bez obalu. Velké množství vojenské techniky a zbraní prokazatelně spadlo do klína Tálibánu. Co se týče afghánských vojáků, o jejichž vycvičenosti a vlastně i reálném počtu bych se tu příliš nezmiňoval, tak ti skutečně zmizeli – shodili uniformu, šli domů, dezertovali, v horším případě přešli na stranu nepřítele.

Chtěl jsem se zeptat, jak hodnotíte evakuaci z Afghánistánu českou armádou. A taky mi vrtá hlavou, proč o tom, co dokázala mlčí Zeman coby velitel ozbrojených sil i premiér Babiš. Já jsem úplný laik, ale tak nějak jsem byl zase chvíli hrdý, že jsem Čech, když jsem sledoval tu operaci CZ army. Děkuji.

Nedokážu asi v tuto chvíli nějak detailně zhodnotit onu operaci, ale osobně se domnívám, že vzhledem k chaotičnosti celé situace, její časové nenadálosti a ohromné míře improvizace, kterou nutně české ozbrojené síly musely vyvinout, se jednalo o celkem zdařilou akci. Ta splnila, co měla.

Pane Krausi zajímalo by mně jak to teď bude s naší republikou když se to v Afghánistánu zase tak mele. Jak se nás to dotkne? Čeho se máme obávat?

Dobrý den. Nějaký krátkodobý a přímý dopad nelze moc očekávat. Jednoduše řečeno, příliš se nás to nedotkne. Sekundárně a z dlouhodobějšího hlediska ale samozřejmě bude pro ČR důležité, jak se ona (a celá Evropa) bude potýkat s možným nárůstem uprchlíků směřujících z Afghánistánu právě na Západ a jaké to bude mít dopad na mezinárodní politiku a bezpečnostní prostředí (např. evropsko-turecké vztahy). Za předpokladu, že se situace v Afghánistánu skutečně vrátí do 90. let, tak nelze vyloučit ani nárůst rizika mezinárodního islámského terorismu, pro nějž jako fenomén by mohl Afghánistán představovat nejen jistý příklad, ale čistě logisticky i prostředí jakéhosi bezpečného přístavu.

Pan Babiš založil svou předvolební kampaň na tom že v Cesku nechce ani jednoho migranta. Teď jich sem doveze 150, už mu nevěřím ani slovo. Proč podle vás tak najednou obrátil?

Ten společensko-politický tlak byl skutečně velký. Vláda byla obviňována z toho, že hodila přes palubu lidi, kteří (byť cizinci) hájily zájmy ČR a jejích lidí v Afghánistánu. Pan premiér se zřejmě rozhodl čistě pragmaticky ulevit tomuto tlaku, který si vyhodnotil jako více poškozující, než kdyby nic nedělal.

Povzbudí úspěch Talibanu jejich kolegy islamisty - Al Kaida, radikaly v Africe, Islámský stát... Máme se obávat nových konfliktů?

Ano, toto nebezpečí určitě hrozí, jakkoli není podle mého třeba strašit takovým způsobem, jako to dělá pan prezident. Viz odpovědi výše.

Chápu, že Američani nemohli tušit, že vláda i armáda předají Talibanu zemi hned a na zlatem podnose. Nechápu ale, proč stáhli většinu vojáků dříve než sve spolupracovníky. Je pro ro nějaké vysvětlení?

Osobně se domnívám, že je skutečně velice překvapila rychlost, s jakou to celé proběhlo. Americké stahování ze země je jeden velký chaos, organizační průšvih a logistický proval. Lepší vysvětlení pro vás bohužel nemám.

V Česku už několik lidí a stran prohrálo volby, když bylo označeno za vítače migrantů, ačkoliv sem žádní migranti tehdy nepřišli. Teď jich tu Babiš přivítal skoro dvě stovky a jasně vede průzkumy. Čím to? Krčil se úspěšně ve tmě letiště když přiletěli (přímo na ploše nebyl) ?

Na toto neumím odpovědět, to by byla otázka na některé mé kolegy zabývající se politickým marketingem a předvolebními kampaněmi.

Umírali spojenečtí vojáci těch 20 let zbytečně, když je tam i přes všechno úsilí znovu Taliban?

Tak trochu čistě osobně doufám, že nikoli. A to i přes to, že se současné dění jeví jako ohromný zmar a strašlivě neúčinné plýtvání prostředků. Za těch 20 let se nemalá část afghánské společnosti skutečně posunula. I to může být důvod, proč nyní Tálibán (alespoň snaží) působí mnohem pragmatičtěji, méně extremisticky a ne tak represivně. V zemi se něco podařilo vybudovat nejen společensky, ale také fyzicky. Zda to přežije a zda to bylo úměrné tomu obrovskému množství energie, peněz a lidských životů, to si netroufám hodnotit.

Prezident Zeman vždy vystupoval proti islamistum a náboženským fanatikům a prohlašoval, že se s teroristy nevyjednává. Teď s nimi velmi přátelsky jedná Rusko a Čína, přesně ty státy, do jejichž náruče nás Zeman žene. Měl by změnit svůj pohled? Měli bychom se přeorientovat? Jak si to lze vysvětlit?

Politické a hodnotové orientace pana prezidenta komentovat nebudu. Nicméně chování Číny a Ruska vůči nové vládě v Kábulu není nic překvapivého. Obě země měly vždy velice pragmatickou a realistickou zahraniční politiku ignorující jakýkoli hodnotový a morální systém a zaměřující se především na prosazování vlastních národních zájmů. Zda to je něco, čím bychom se měli řídit i my, to nechávám na osobním názoru každého čtenáře.

Dobrý den, myslíte si, že by Česká republika, která je převážně ateistickou zemí, mohla být v budoucnu cílem útoku Talibánu?

Dobrý den. ČR není typickým ani vhodným cílem islamistických teroristů, přestože jsme jejich optikou součástí Západu, jsme členem EU a NATO, takže ani útok na českém území nelze vyloučit.

Dobrý den, zajímalo by mě, jaký očekáváte vývoj. S kým a proč chce nyní Tálibán jednat? Zcela jistě se velmi angažuje Rusko a Čína. Zarazil mě fakt, že Čína zašla tak daleko, že provádí přijímá delegace Tálibánu přímo v Číně. A že jak Čína tak Tálibán najednou nemá problém s otázkou Ujgurů.

Dobrý den. Tolikrát zmiňované Rusko a Čína skutečně hrají prim při zahraničně politické orientaci tálibánské vlády v Kábulu. Jsou to světové mocnosti a obě mají zájem navázat pragmatické vztahy a vytvořit obchodní a další vazby. Čína má eminentní zájem na afghánském nerostném bohatství a o afghánské teritorium coby tranzitní uzel spojující ji se zeměmi Střední Asie a oblastí Perského zálivu. Rusko zase doufá v investiční příležitosti a těžební koncese. Ale svou roli budou jistě brzy hrát i regionální mocnosti typu Pákistánu a Íránu. V případě druhého jmenované musí ale nejdřív dojít k nějakému domácímu konsensu ohledně toho, jakou pozici vůči Tálibánu vůbec zaujmout.

Dobrý den pane doktore, co si myslíte o budoucím vývoji bezpečnostní situace v Afghánistánu v kontextu nedávného vyjádření prezidenta republiky "... Dřív nebo později se budeme muset do Afghánistánu vrátit – ale nejdřív musí přijít vlna teroristických útoků v novém balení, a to nemusí být za měsíc nebo za půl roku ..."? Děkuji.

Pan prezident je v tomto velice vyhraněný a rázný. Osobně si nemyslím, že cokoli ze zmíněného musí nutně nastat. Na druhou stranu je ale fér dodat, že jistá míra pravděpodobnosti vzedmutí nové vlny islámského extremismu/terorismu tu reálně existuje. K návratu Západu do Afghánistánu jsem pak velice skeptický. To není něco, co by bylo na pořadu dne, týdnů, měsíců, roků. Myšleno nějaká výraznější intervence pozemních sil apod. Letecké údery, podpora místních bojůvek a další si už umím představit výrazně víc.

Dobrý den,
pokud by západ dokázal překonat svůj vlastní pohled na pojetí dobra který ho nutil budovat režim zdánlivě liberálně demokratický, existovala na začátku tažení vůbec nějaká možnost na vybudování jiného stabilního politického systému s neutrálním či pozitivním postojem k západu?

Obecně, já jsem dlouhodobě velice skeptický k vybudování jakékoli funkční centralizované vlády v Afghánistánu. Vůbec už princip něčeho, jako je afghánská státnost, je podle mého v tamních podmínkách velice problematický. Liberální demokracie v Afghánistánu je za současných podmínkách úplně utopií. Zacílení na více pragmatický systém kontroly teritoria a uplatňování moci více reflektující historickou, etnickou, náboženskou a společenskou realitu v zemi by bylo jistě vhodnější, ale i tak si nejsem jist pozitivním výsledkem.

Nejde mi do hlavy, kde byli spojenečtí vojáci, když Afghánci obsadili letištní plochu a sedali si na střechy letadel. Co jste říkal těmto záběrům?

Chaos, zmar, kompletní rozvrat struktur. Výše jsem psal, že velkým překvapením pro mnohé bylo, že Tálibán se choval mnohem organizovaněji a pragmatičtěji než americké ozbrojené síly.

Je dění v Afghánistánu vyhodnoceno jako hrozba pro Česko? Nastartovaly se nějaké bezpečnostní či obranné procesy? Nebo jsme zatím v klidu a vyčkáváme? Nebo jak by to podle vás mělo být?

V tuto chvíli není třeba přijímat nějaká zvláštní bezpečnostní opatření, ale situaci je určitě třeba nadále pečlivě monitorovat.

Jak si vykládáte bizarní obrázky po zuby ozbrojených Talibanců jezdících na dětském kolotoči nebo blízajících zmrzku?

Vlastně nevím. Jak píšete, je to opravdu bizarní. Baví se tím, k čemu se tak snadno dostali a že je to nestálo ani úsilí, ani život.

Dobrý den, jak hodnotíte šanci integrovat afghánské spolupracovníky do české společnosti ve srovnání s jinými komunitami žijícími v Česku, jako jsou například komunity uprchlíků z Balkánu z 90. let.? Děkuji.

Dobrý den. Vzhledem ke značné kulturní odlišnosti to bude jistě těžší než v případě lidí z lokalit mentálně, jazykově i kulturně bližších. Nicméně v tomto relativně nízkém počtu to není něco, s čím by si systém neuměl poradit, a nebude to znamenat nějaký neřešitelný problém.

Byla podle vás dostatečná reakce EU na dění v Afghánistánu? Nespoléháme stále na to, že to za nás vyřeší (a taky často "vyžerou") Amíci?

Obecně bych vám dal zapravdu v tom, že evropské státy v lecčems opravdu hodně spoléhají na to, že to za ně vyřeší Američané (bavíme-li se o bezpečnostních otázkách). V případě Afghánistánu to ale od počátku byla především americká iniciativa a americká mise.

Dobrý den. Jak reálný je scénář, že se americká armáda vrátí zpět do Afganistánu.? Prezident Biden takové rezolutně spekulace popřel ovšem situace se časem může změnit. Co si o tom myslíte, bude správné si přiznat chybu a vrátit se zpět ?

Myslím si, že ta šance je opravdu velice malá. Snad jen prostřednictvím zpravodajských operací, leteckých úderů či sporadickému působení speciálních sil, tam si to dovedu představit. Větší nasazení amerických OS je ale v tuto chvíli i blízké budoucnosti politicky neprůchodné.

Co říkáte stavbě plotů proti další migrační vlně?

Omlouvám se, čas už nám vypršel a já mám ještě další povinnosti. Díky moc za váš dotaz i další dotazy, které mi tu v chatu přistály. Snad bude příležitost si o tom ještě někdy jinde a někde jinde popovídat.
Pěkný den všem!